Jako statistický ukazatel má průměrná mzda značnou vypovídací schopnost – dobře slouží ke sledování vývojových trendů, k mezinárodnímu srovnání i k posouzení relací mezi odvětvími a sociálními skupinami. Průměrná mzda figuruje také v legislativě, od její hodnoty se odvíjejí další parametry pracovního trhu a zároveň platí, že většina zaměstnanců má příjem nižší než průměrná mzda. Pojďme si tedy tento pojem blíže vysvětlit.
Ve veřejném prostoru se sice většinou mluví jednoduše o “průměrné mzdě”, ale ve skutečnosti se může jednat o některý z následujících pojmů:
Průměrná hrubá mzda (statistická) – někdy též “nominální”, neboť není očištěna o inflaci – je statisticky zjištěný ukazatel. Jedná se o součet všech zúčtovaných mezd a platů v daném období, dělený počtem registrovaných zaměstnanců. Zveřejňuje se každé čtvrtletí a pak sumárně za celý rok a jeho váha je především v možnosti sledování celkového trendu vývoje. Poslední známá hodnota je za celý rok 2024 a to 45 412 Kč. Hodnota za rok 2025 bude zveřejněna až začátkem března 2026.
Průměrná hrubá mzda (administrativní) – je součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok a koeficientu pro úpravu VVZ (1,0658). Tento údaj se používá tam, kde legislativa odkazuje na průměrnou mzd – tedy například ke stanovení minimální zálohy na zdravotní pojištění, pro výpočet nových důchodů, nemocenské, ošetřovného, nebo třeba ke stanovení nezabavitelné částky při exekuci či insolvenci. Pro rok 2025 se jedná o částku 46 557 Kč (Vyhlášeno ve Sbírce zákonů č. 276/2024 Sb.). Z toho je odvozena pro rok 2025 např. minimální záloha OSVČ na zdravotní pojištění v roce 2025 = 6 285 Kč, nebo minimální záloha na sociální pojištění hlavní činnost = 3 852 Kč.
Průměrná reálná mzda – je pojem ekonomický, v podstatě je to průměrná nominální mzda, korigovaná mírou inflace, takže dává představu o kupní síle mzdy a jejím vývoji (co si lze za mzdu reálně koupit). Nejlépe přitom vypovídá procentní srovnání s předcházejícím obdobím, takže aktuálně mluvíme o poklesu reálné mzdy za rok 2024 o 2,9 % – tzn. že i když nominálně mzda rostla, kvůli inflaci si lidé reálně pohoršili. Lze samozřejmě vypočítat i hodnotu v Kč, což ovšem závisí na konkrétním indexu spotřebitelských cen (CPI) za dané období.
Očekávaná průměrná mzda – je veličina, se kterou pracují zákony a vládní nařízení. Ty sice zkráceně uvádějí pouze pojem “průměrná mzda”, ale nejedná se o výše zmíněné, statisticky zjištěné číslo. Už proto ne, protože tuto průměrnou mzdu vyhlašuje vláda svým nařízením pro nadcházející rok – tedy pro období, kdy ještě mzdy vyplaceny nejsou. Pro rok 2025 je to částka 46 557 Kč
(totožná s administrativní mzdou, ale může se lišit, pokud by vláda rozhodla jinak). Používá se např. pro výpočty v zákoníku práce, při stanovení platových základů v justici a státní službě.
Průměrná mediánová mzda – je opět statisticky zjištěný ukazatel a opět průměr, nikoliv však aritmetický. Jedná se o prostřední hodnotu mzdy, tedy o částku, která se nachází přesně uprostřed řady vyplacených mezd, seřazených podle velikosti. Polovina vyplacených mezd je vyšší než medián a polovina nižší. Nejnovější údaj, který je k dispozici, je za rok 2023 a je to 40 431 Kč (muži: 43 500 Kč, ženy: 36 979 Kč). Medián bývá zhruba o 10–15 % nižší než aritmetický průměr.
Průměrná nominální mzda
Do výpočtu průměrné nominální mzdy se kromě základních hrubých mezd a platů zahrnují i náhrady mzdy, odměny, příplatky, doplatky a další složky, zúčtované k výplatě zaměstnancům v daném období. Nezahrnují se ostatní osobní náklady, tedy odměny za práci mimo pracovní poměr, odměny za znalecké posudky, odstupné atp. Součet se pak dělí evidenčním počtem zaměstnanců. Tento ukazatel zjišťuje a čtvrtletně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Průměrnou mzdu je třeba chápat jako ukazatel o celkové mzdové úrovni v zemi, který slouží k posuzování trendu, k mezinárodnímu srovnání a ke strukturálnímu posouzení. Zde jsou některé příklady:
Vývoj průměrné mzdy v ČR 2020 – 2024:
| Rok | Průměr Kč | Nominálně | Reálně |
| 2020 | 35 611 | 4.4 % | 1.2 % |
| 2021 | 37 839 | 6.1 % | 2.2 % |
| 2022 | 40 353 | 6.5 % | -7.5 % |
| 2023 | 43 341 | 7.5 % | -2.9 % |
| 2024 | 46165 | 7.1 % | 4,60% |
Zdroj: Vlastní zpracování
Průměrná mzda v jednotlivých krajích ČR ve 3. čtvrtletí 2024:
| Kraj | prům. mzda |
| Praha | 55 854 |
| Středočeský kraj | 45 632 |
| Jihočeský kraj | 42 500 |
| Plzeňský kraj | 43 000 |
| Karlovarský kraj | 39 165 |
| Ústecký kraj | 40 800 |
| Liberecký kraj | 40 500 |
| Královéhradecký kraj | 40 700 |
| Pardubický kraj | 41 000 |
| Kraj Vysočina | 41 300 |
| Jihomoravský kraj | 42 500 |
| Olomoucký kraj | 41 600 |
| Zlínský kraj | 41 900 |
| Moravskoslezský kraj | 41 500 |
Z přehledu je zřejmé, že nejvyšší výdělky jsou v Praze a ve SČ kraji, oba jsou i vysoko nad republikovým průměrem. Lze předpokládat, že právě v Praze je i řada velmi vysokých mezd, které vychylují republikový průměr směrem nahoru. Nižší než tento průměrný plat pobírají až dvě třetiny všech zaměstnanců. Když chce tedy například někdo zjistit, zda je jeho mzda podprůměrná či nadprůměrná, lépe mu poslouží jiný ukazatel:
Mzdový medián
Seřadíme-li všechny vyplacené mzdy podle velikosti, je mediánem mezd ta mzda, která je přesně uprostřed. Polovina všech mezd je nižší než medián a polovina vyšší. ve 4. čtvrtletí 2024 činila prostřední mzda 41 739 Kč. Meziročně se medián zvýšil o 4,2 %. U mužů činil medián 45 004 Kč, u žen 38 643 Kč. Obvykle se k tomu uvádí i mzdové rozpětí, ve kterém se pohybuje většina zaměstnanců – v roce 2024 pobíralo 80 % zaměstnanců mzdu v rozmezí od 21 577 Kč až 80 431 Kč. Průměrné mzdy ve vybraných profesích (orientační data za rok 2024:
| Profese | Průměrná mzda (Kč) |
| Ředitelé a manažeři firem | 110 000+ |
| IT specialisté (vývojáři, správci) | 75 000–95 000 |
| Středoškolští učitelé | 47 000–52 000 |
| Lékaři (bez atestace) | 70 000–85 000 |
| Všeobecné sestry | 47 000–55 000 |
| Policisté | 49 000–57 000 |
| Řidiči kamionů a autobusů | 40 000–45 000 |
| Dělníci ve výrobě (montážní) | 35 000–42 000 |
| Pokladní a prodavači | 28 000–32 000 |
| Uklízeči a pomocný personál | 25 000–30 000 |
| Pracovníci v gastronomii | 26 000–32 000 |
| Úředníci a administrativní pracovníci | 36 000–42 000 |
Rozdíl mezi mzdou a platem
Jednoduše řečeno je mzda odměnou za práci v soukromém sektoru a plat odměnou za práci ve státním sektoru. I když se pro účely statistiky mzdy a platy sčítají, podstatný rozdíl mezi nimi je, a to v jejich stanovení. Zatímco platy se zaměstnancům přiznávají na základě tarifních tříd, stanovení mzdy je volnější a závisí na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele. Dodrženy musejí být pouze limity podle zákoníku práce.
Reálná mzda v korunách
Jedná se vždy o údaj vztažený k určité výchozí úrovni (průměrné hrubé měsíční mzdy ve 4. čtvrtletí 2021 za celou ekonomiku, tj. včetně podnikatelské i nepodnikatelské sféry). Tato mzda tehdy činila 37 839 Kč a do konce roku 2024 vystoupala na 43 341 Kč. Za stejné období však vzrostly spotřebitelské ceny (inflace měřená CPI) o 27,7 %.
Když si řekneme, že 1. ledna 2022 se reálná mzda rovnala mzdě nominální, pak za tři roky vzrostla nominálně o 14,5 %, ale reálně klesla přibližně o 10,4 %. Z toho pokles reálné mzdy za samotný rok 2024 činil −2,4 %, a to i přesto, že mzda vzrostla nominálně o 7,1 %.
V tabulce níže je tedy uvedena hodnota reálné mzdy přepočítaná zpětně na cenovou hladinu čtvrtého čtvrtletí 2021. V korunách to znamená, že průměrná mzda stoupla nominálně o 5 502 Kč, ale reálně klesla o cca 3 920 Kč. Inflace tedy „požrala“ celé nominální zvýšení a ještě notný kus navíc.
| Rok / Čtvrtletí | Průměrná mzda (Kč) | Meziroční růst (%) | Kumulovaná inflace (%)* | Reálná mzda přepočtená na ceny Q4/2021 (Kč) | Reálná změna (%) |
| Q4 2021 (výchozí) | 37 839 | — | — | 37 839 | 0 % |
| Q4 2022 | 41 265 | +9,1 % | +15,1 % | 35 855 | −5,2 % |
| Q4 2023 | 42 566 | +3,1 % | +24,5 % | 34 186 | −9,7 % |
| Q4 2024 (předběžně) | 43 341 | +1,8 % | +27,7 % | 33 919 | −10,4 % |
Průměrná (očekávaná ) mzda?
Zákony o sociálním zabezpečení, důchodovém pojištění a o daních z příjmů zmiňují sice průměrnou mzdu, ale ta se vládním nařízením nevyhlašuje. Vypočítá se pro každý rok ze dvou statistických údajů a to s využitím následujících parametrů:
- Všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za rok 2023: 43 682 Kč
- Přepočítací koeficient pro rok 2025: 1,0658
Oba parametry lze dohledat v nařízení č. 282/2024 Sb.. Jejich jednoduchým vynásobením dostaneme očekávanou průměrnou mzdu pro rok 2025 (43 682 Kč × 1,0658 = 46 557 Kč). Oba parametry mají také oporu ve statisticky zjištěných údajích. Všeobecný vyměřovací základ je v podstatě průměrnou nominální mzdou (zahrnuje ale širší spektrum příjmů, včetně některých mimomzdových složek) na úrovni před dvěma roky a přepočítací koeficient je index vývoje za bezprostředně následující pololetí. Pro rok 2025 se tedy jedná o průměrnou nominální mzdu roku 2023 a koeficient podle růstu za 1. pololetí roku 2024.
Kalkulačka reálných mezd
Zdroj kalkulačky: Výpočet reálné mzdy, Kurzy.czFoto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Mohlo by vás také zajímat:
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
