Jako statistický ukazatel má průměrná mzda značnou vypovídací schopnost – dobře slouží ke sledování vývojových trendů, k mezinárodnímu srovnání i k posouzení relací mezi odvětvími a sociálními skupinami. Průměrná mzda figuruje také v legislativě, od její hodnoty se odvíjejí další parametry pracovního trhu a zároveň platí, že většina zaměstnanců má příjem nižší než průměrná mzda. Pojďme si tedy tento pojem blíže vysvětlit.
Ve veřejném prostoru se sice většinou mluví jednoduše o “průměrné mzdě”, ale ve skutečnosti se může jednat o některý ze čtyř následujících pojmů:
Průměrná nominální mzda – je statisticky zjištěný ukazatel. Jedná se o součet všech zúčtovaných mezd a platů v daném období, dělený počtem registrovaných zaměstnanců. Zveřejňuje se každé čtvrtletí a jeho váha je především v možnosti sledování celkového trendu vývoje.
Průměrná reálná mzda – je pojem ekonomický, v podstatě je to průměrná nominální mzda, korigovaná mírou inflace, takže dává představu o kupní síle mzdy a jejím vývoji (co si lze za mzdu reálně koupit).
Očekávaná průměrná mzda – je veličina, se kterou pracují zákony a vládní nařízení. Ty sice zkráceně uvádějí pouze pojem “průměrná mzda”, ale nejedná se o výše zmíněné, statisticky zjištěné číslo. Už proto ne, protože tuto průměrnou mzdu vyhlašuje vláda svým nařízením pro nadcházející rok – tedy pro období, kdy ještě mzdy vyplaceny nejsou.
Průměrná mzda – medián – je opět statisticky zjištěný ukazatel a opět průměr, nikoliv však aritmetický. Jedná se o prostřední hodnotu mzdy, tedy o částku, která se nachází přesně
Průměrná nominální mzda
Do výpočtu průměrné nominální mzdy se kromě základních hrubých mezd a platů zahrnují i náhrady mzdy, odměny, příplatky, doplatky a další složky, zúčtované k výplatě zaměstnancům v daném období. Nezahrnují se ostatní osobní náklady, tedy odměny za práci mimo pracovní poměr, odměny za znalecké posudky, odstupné atp. Součet se pak dělí evidenčním počtem zaměstnanců. Tento ukazatel zjišťuje a čtvrtletně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Průměrnou mzdu je třeba chápat jako ukazatel o celkové mzdové úrovni v zemi, který slouží k posuzování trendu, k mezinárodnímu srovnání a ke strukturálnímu posouzení. Zde jsou některé příklady:
Vývoj průměrné mzdy v ČR 2012 – 2023:
Zdroj: EM
Průměrná mzda v jednotlivých krajích ČR ve 4. čtvrtletí 2023:
| Kraj | Prům. mzda |
| Praha | 55 925 |
| Středočeský kraj | 46 535 |
| Jihočeský kraj | 42 761 |
| Plzeňský kraj | 44 231 |
| Karlovarský kraj | 40 559 |
| Ústecký kraj | 43 165 |
| Liberecký kraj | 41 911 |
| Královéhradecký kraj | 43 079 |
| Pardubický kraj | 41 802 |
| Kraj Vysočina | 42 623 |
| Jihomoravský kraj | 45 569 |
| Olomoucký kraj | 41 880 |
| Zlínský kraj | 42 318 |
| Moravskoslezský kraj | 42 068 |
Z přehledu je zřejmé, že nejvyšší výdělky jsou v Praze a ve SČ kraji, oba jsou i vysoko nad republikovým průměrem. Lze předpokládat, že právě v Praze je i řada velmi vysokých mezd, které vychylují republikový průměr směrem nahoru. Nižší než tento průměrný plat pobírají až dvě třetiny všech zaměstnanců. Když chce tedy například někdo zjistit, zda je jeho mzda podprůměrná či nadprůměrná, lépe mu poslouží jiný ukazatel:
Mzdový medián
Seřadíme-li všechny vyplacené mzdy podle velikosti, je mediánem mezd ta mzda, která je přesně uprostřed. Polovina všech mezd je nižší než medián a polovina vyšší. V čtvrtém čtvrtletní 2023 byl mzdový medián 39 685 Kč, tedy podstatně nižší než aritmetický průměr. Tento ukazatel tedy dává lepší vhled do skutečné úrovně hrubých mezd a platů. Umožňuje například srovnání úrovně mezd podle pohlaví. Mediánová (prostřední) mzda mužů byla 42.340 Kč, mediánová mzda žen byla 36.842 Kč.
Průměrné mzdy ve vybraných profesích:
| Odvětví | Průměrná mzda |
| Informační a komunik. technologie | 77 915 Kč |
| Peněžnictví a pojišťovnictví | 72 440 Kč |
| Energetika | 68 186 Kč |
| Vzdělávání | 43 233 Kč |
| Zemědělství, lesnictví, rybářství | 34 136 Kč |
| Administrativní a podpůrné činnosti | 30 321 Kč |
| Ubytování, stravování, pohostinství | 25 731 Kč |
Rozdíl mezi mzdou a platem
Jednoduše řečeno je mzda odměnou za práci v soukromém sektoru a plat odměnou za práci ve státním sektoru. I když se pro účely statistiky mzdy a platy sčítají, podstatný rozdíl mezi nimi je, a to v jejich stanovení. Zatímco platy se zaměstnancům přiznávají na základě tarifních tříd, stanovení mzdy je volnější a závisí na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele. Dodrženy musejí být pouze limity podle zákoníku práce.
Reálná mzda v korunách
Jedná se vždy o údaj, vztažený k určité výchozí úrovni (v tabulce k úrovni průměrné nominální mzdy ve 4. Čtvrtletí 2021) . Průměrná (nominální) mzda byla tehdy 40.601 Kč a do konce roku 2023 vystoupala na 46.013 Kč. Za stejné období však vzrostly ceny o 24,5 % (inflace měřená CPI). Když si řekneme, že 1. ledna 2022 se reálná mzda rovnala mzdě nominální, pak za dva roky vzrostla nominálně o 13,3 %, ale reálně klesla o 8,97 %, z čehož pokles za rok 2023 činil 2,9 %. V tabulce je tedy hodnota reálné mzdy, vypočítaná z průměrné nominální mzdy posledního čtvrtletí roku 2021. V korunách pak lze říci, že průměrná mzda stoupla nominálně o 5.412 Kč, ale reálně klesla o 3.643 Kč. Inflace ve výši 24,5 % snížila mzdu o 9.055 Kč, tedy “požrala” celé nominální zvýšení a ještě značný kus.
Kalkulačka reálných mezd
Zdroj kalkulačky: Výpočet reálné mzdy, Kurzy.czPrůměrná (očekávaná) mzda?
Zákony o sociálním zabezpečení, důchodovém pojištění a o daních z příjmů zmiňují sice průměrnou mzdu, ale ta se vládním nařízením nevyhlašuje. Vypočítá se pro každý rok ze dvou statistických údajů a to:
- všeobecného vyměřovacího základu (40 638 Kč pro rok 2024) a
- přepočítacího koeficientu (1,0819 pro rok 2024).
Oba parametry lze dohledat v nařízení č. 286/2023 Sb.. Jejich jednoduchým vynásobením dostaneme očekávanou průměrnou mzdu pro příslušný, tedy i pro letošní rok. Oba také mají oporu ve statisticky zjištěných údajích. Všeobecný vyměřovací základ je v podstatě průměrnou nominální mzdou na úrovni před dvěma roky a přepočítací koeficient je index vývoje za bezprostředně následující pololetí. Pro rok 2024 se tedy jedná o průměrnou nominální mzdu roku 2022 a koeficient podle růstu za 1. pololetí roku 2023.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Mohlo by vás také zajímat:
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
