Když americká cla na čínské zboží v dubnu 2025 dosáhla rekordních 145 %, Čína zareagovala nejen obchodními protiopatřeními, ale i masivními nákupy zlata. Čínská lidová banka i soukromí investoři hledají v drahém kovu bezpečné útočiště před ekonomickou nejistotou. Jaký je dopad této strategie?
Zlato jako pojistka v časech nejistoty
V dubnu USA zvýšily clo na čínské zboží až na 145 %. Výsledek? Čínský export do USA v květnu meziročně poklesl o dramatických 34,5 %. Ale Čína se nevzdává. Místo toho se uchyluje k něčemu, co bychom mohli nazvat „zlatou strategií“ – masivnímu navyšování rezerv drahého kovu.
Čínská lidová banka (PBoC) v dubnu přidala do svých trezorů dalších 70 000 trojských uncí zlata, což je zhruba 2,17 tuny. Celkové zásoby tak dosáhly rekordních 73,77 milionu uncí, tedy přes 2 298 tun v hodnotě 243,59 miliardy USD. Podíl zlata na čínských devizových rezervách vzrostl na 6,7 % oproti 5,5 % na konci roku 2024. A nejde jen o stát, soukromí investoři v Číně zvýšili nákupy investičního zlata o 23,7 % na 264,2 tuny za první polovinu roku 2025, zatímco poptávka po špercích klesla o 26 %.
Proč zlato?
Proč ale Čína sází právě na zlato? Odpověď je jednoduchá. Zlato je pojistka proti ekonomickým a geopolitickým otřesům. Když americká cla tlačí čínskou ekonomiku do kouta, zlato představuje bezpečný přístav. Jde o takzvanou de-dolarizaci, tedy snahu snížit závislost na americkém dolaru, který dominuje světovému finančnímu systému. Čína se tímto krokem snaží posílit svou monetární suverenitu a chránit se před možnými sankcemi či finančními tlaky, jak jsme viděli například u Ruska po invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Není to jen o státu. I běžní Číňané, kteří cítí zpomalení ekonomiky, ať už jde o realitní trh nebo výkyvy na burzách, hledají v investičním zlatu jistotu. Zatímco v minulosti by si možná koupili zlatý náhrdelník, dnes volí slitky a mince. Je to jako kdyby si stavěli vlastní finanční pevnost v době, kdy se ekonomické počasí zhoršuje.
Historická ozvěna a globální kontext
Není to poprvé, co Čína čelí obchodním bariérám. Obchodní válka s USA začala už v roce 2018 za administrativy Donalda Trumpa, kdy cla měla chránit americký průmysl a zmírnit obchodní deficit. Tehdy jsme byli svědky první vlny recipročních opatření. Dnes je situace ještě ostřejší, i když květnová dohoda o 90denním příměří a snížení cel na 30 % ze strany USA a 10 % ze strany Číny dává slabou naději na zmírnění napětí. Přesto nejistota přetrvává a zlato zůstává klíčovou odpovědí.
A nejde jen o Čínu. Celosvětově centrální banky v první polovině roku 2025 nakoupily 244 tun zlata. Země jako Indie, Turecko nebo Polsko se přidávají k trendu, což tlačí cenu zlata vzhůru. V dubnu dosáhla rekordních 3 500 USD za unci a nyní se pohybuje kolem 3 301 USD. Je to jako globální závod o bezpečí – kdo si zajistí víc zlata, ten lépe přečká bouři.
Analytici se shodují, že cena zlata pravděpodobně poroste dál, protože geopolitická nejistota a ekonomické tlaky nezmizí ze dne na den. Vyjednávání mezi USA a Čínou mohou příměří prodloužit, ale trvalá dohoda je zatím v mlze.
Čínu aktuálně tlačí americká cla k hledání nových cest, a zlato se zdá být jednou z nejbezpečnějších. Ať už jde o strategii státu, nebo rozhodnutí jednotlivců, drahý kov se stal symbolem odolnosti.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Čínská lidová banka (PBoC) – data o zásobách zlata a nákupech v roce 2025, Světová rada pro zlato – statistiky o globálních nákupech zlata a poptávce v Číně, Komerční banka – odhady dopadů na českou ekonomiku, Ministerstvo financí ČR – varování před dopady cel EU-USA na HDP ČR, Reuters – aktuální informace o obchodní válce USA-Čína a ekonomických dopadech.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
