Povodně představují nelehkou situaci, při které může být překážkou v práci nejen zatopené pracoviště, ale i poškozená přístupová cesta nebo výpadek energií. Zaměstnanec má v tomto případě nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Jiný případ nastává, pokud je povodněmi postižený přímo zaměstnanec.
Pokud zaměstnanec nemůže vykonávat práci kvůli povodním, například se nemůže dostat do práce, protože je pracoviště zatopené, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele.
„Zaměstnanec tak má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto platí i v případě, že zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu povodní,“ říká Ivana Brancuzká, Country manažerka poradenské společnost Crowe a dodává: „Doba trvání překážky v práci se přitom započítává do odpracované doby pro účely dovolené.“
Zaměstnavatel může po dohodě se zaměstnancem určit, že bude práci vykonávat z domova, pokud to povaha práce umožňuje.
Jiná situace nastává, pokud je povodněmi postižený přímo zaměstnanec, který je nucen řešit následky povodní ve svém bydlišti. Může firmu požádat o pracovní volno a zaměstnavatel je pak povinen poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, v nezbytně nutném rozsahu při živelních událostech.
„Toto volno je zpravidla neplacené, pokud se zaměstnavatel nerozhodne poskytnout náhradu mzdy dobrovolně. Strany se také mohou dohodnout na čerpání dovolené,“ uvádí Ivana Brancuzká.
V důsledku povodní může být nutné dočasně změnit pracovní podmínky. Zaměstnavatel může nařídit práci přesčas v rozsahu až 150 hodin ročně, a to i bez souhlasu zaměstnance, pokud jde o naléhavé provozní důvody, nebo nařídit práci ve dnech pracovního klidu.
I když je pracoviště fyzicky dostupné, může být nebezpečné v něm pracovat kvůli možnosti další povodňové vlny nebo jiným rizikům. Povinností zaměstnavatele je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci.
V případě povodní to znamená, že musí přijmout opatření k ochraně před riziky spojenými s povodněmi, jako je například kontaminovaná voda nebo nestabilní konstrukce. Pokud nelze zajistit bezpečné pracovní podmínky, zaměstnavatel nesmí po zaměstnancích požadovat výkon práce.
„Přírodní katastrofy jako povodně odhalují skutečné hodnoty firem – ne ty napsané ve směrnicích, ale ty žité v každodenní praxi. Péče o zaměstnance by měla být ústředním bodem každého podnikání, zejména v krizových situacích. Společnosti, které v těchto těžkých chvílích dokáží skloubit dodržování zákonů s lidským přístupem, budují nejen důvěru, ale i dlouhodobou výhodu. Takový přístup zlepšuje schopnost firem čelit krizím, ale posiluje také její pověst jako zaměstnavatele,“ hodnotí byznys konzultant Jiří Rusňák.
Ukončení pracovního poměru
Povodně samy o sobě nejsou důvodem k ukončení pracovního poměru. Pokud však v důsledku povodní dojde k zániku zaměstnavatele nebo jeho části, může dojít k výpovědi z organizačních důvodů. V takovém případě má zaměstnanec nárok na odstupné.
Foto: Pixabay
Zdroj: michna.media
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
