Protivný kolega nebo kolegyně, jejichž zvyky, pracovní způsoby nebo ostrý jazyk znepříjemňují pobyt v práci, se najdou ve skoro každém kolektivu. V práci jsme ale osm hodin denně. Je to příliš dlouhý čas na to, jen tak nad tím mávnout rukou a říct si, že je potřeba to vydržet. Trávit velkou část dne s někým, kdo nám z nějakého důvodu nesedí nebo se kontaktu s ním obáváme, nám může přivodit leda tak stres. Navíc nás to připraví o dobrou náladu, produktivitu a entuziasmus. Na čase je jednat a ne sedět zoufale v koutě a čekat, co se stane. Není tedy na škodu vědět, co v takovém případě dělat a jak být v práci zase v pohodě.
Konkrétních návodů může být mnoho a lišit se budou podle toho, v jak otevřeném prostředí pracujeme. V některých firmách je běžné říkat si i nepříjemné věci bez toho, aby si je člověk bral osobně. Jinde se rozhovory o problematických tématech stávají noční můrou jak pro zaměstnance, tak i pro jejich šéfy. V každé firmě to zkrátka funguje jinak a na kolegu nebo kolegyni tak může „zabrat“ i jiný typ řešení. „Pokud máte dobrého a všímavého šéfa, tak by to měl být on, kdo rozezná, že se v kolektivu takzvaně něco děje. Ani on ale není vševěd a pravděpodobnost, že si všimne maličkosti, která vás přivádí k šílenství, je opravdu malá. Než čekat, a zbytečně tak jen prodlužovat svůj stres, je lepší začít jednat. Ze všeho nejdřív to zkuste řešit přímo. Kolegu možná ani nenapadne, že špinavý hrnek od kafe, který každý den „zapomene“ na vašem pracovním stole, může být problém,“ radí Hana Matějková Fabíková ze společnosti SocioRating Institute, která se věnuje hodnocení sociálního prostředí ve firmách.
Vyříkejte si to mezi sebou
- Promluvte si s kolegou nebo kolegyní přímo a asertivně a v klidu jim řekněte, co vám vadí. A nebojte se rovnou navrhnout dvě nebo tři řešení, která by pro vás byla akceptovatelná.
- Zajdete si na drink a zkuste to vyřešit tam. Neformální prostředí mnohdy pomůže tomu, aby se jedna ani druhá strana necítila zahnaná do kouta. Pokud se kolegy nebo kolegyně chová „divně“ třeba poslední tři měsíce, může to souviset i s jejich osobním životem. Rozvod, problémy s dětmi nebo osobní krize se určitě probírají lépe v baru než v kanceláři.
- Zeptejte se ostatních kolegů, zda situaci vnímají stejně. Je těžké si to přiznat, ale problém někdy může být i na vaší straně. Pokud se například bojíte psů, vaše kancelář je „dog friendly“ a kolegův pes vám celou pracovní dobu ožužlává tkaničky od bot a vám to vadí, nezbude nic jiného, než požádat šéfa, aby vaše pracovní místo přesunul jinam.
Když nepomůže řešení mezi čtyřma očima, postupujte dále a nebojte se do vzniklé situace vtáhnout také šéfa nebo vedení. „Dobrý šéf by neměl problémy zaměstnanců brát na lehkou váhu. I malý, a na první pohled třeba malicherný problém, totiž může přerůst v krizi a naše výzkumy jasně ukazují, že pokud se na pracovišti necítíme dobře, klesá i naše pracovní nasazení, kvalita práce a tím samozřejmě i výsledky celé firmy. Naštěstí si už mnoho šéfů uvědomuje, že vytvořit a udržet fungující kolektiv není jen tak a mnoha problémům se snaží předcházet a nenechat je vyústit v nic fatálního,” říká Hana Matějková Fabíková.
Promluvte si s nadřízeným
- Objasněte šéfovi vzniklou situaci a jasně mu řeknete, že je potřeba ji řešit. Sdělte mu i to, že jste se s kolegou či kolegyní pokoušeli domluvit, ale bezvýsledně. I jemu můžete navrhnout dvě nebo tři řešení, která by pro vás byla akceptovatelná.
- Pokud je pro vás z nějakého důvodu nepřijatelné pracovat v blízkosti onoho kolegy, zkuste vedení požádat o to, aby váš pracovní prostor přemístili jinam v rámci kanceláře nebo budovy.
- Trvejte na řešení problému. Pokud je pro vás situace natolik stresující, že uvažujete o výpovědi, nebojte se to říct. Otevřená komunikace mnohdy přispěje k rychlejšímu a efektivnějšímu řešení.
Nejrůznější nepříjemné situace mezi kolegy někdy pomůže vyřešit i třetí osoba. Může to být někdo z personálního oddělení, firemní psycholog nebo třeba profesionální kouč. Ten si s kolegou, který je sice skvělý odborník, ale po lidské stránce je nesnesitelný určitě bude vědět rady. Ke stanovení toho, jak na tom ta která firma je s vnitřním sociálním prostředím (a tedy jak se ke svým zaměstnancům chová a nakolik je schopna zmíněným problémům předejít) je možné použít i některý z profesionálních měřících nástrojů. Jeden z nich nabízí například společnost SocioRating Institute. Prostřednictvím dobře kladených otázek dokáže ve firmě zjistit, zda mají zaměstnanci pocit, že pracují v bezpečném prostředí, kde se nebojí otevřeně řešit komplikace jak v rámci kolektivu, tak v rámci pracovních procesů.
Foto: Pixabay
Zdroj: CIRA Advisory
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
