Poradna: Největším finančním problémem při rozvodu je hypotéka

Rozvod podle psychologů doprovází nejistota, zvýšená míra stresu a vypjaté emoce, což se prý může podepsat na vašem zdraví. Už méně se hovoří o tom, že se ale zcela jistě podepíše na stavu vašeho konta. A částky mohou jít až do statisíců.
Příběh rozvodu se obvykle odvíjí jako přes kopírák. Kdo se odstěhuje a kam? U koho budou děti? Jaké bude výživné a jak se rozdělí společný majetek? To potvrzuje i Martina, která se před třemi lety dohodla s manželem, že se po dvanácti letech rozejdou. „Odstěhovat se bylo jednoduché. Děti jsou už jsou větší, tak si samy řekly, kde chtějí být. Ale u soudu to trvá a až nedávno se rozhodlo o dětech a výživném. Už tohle bylo psychicky strašně náročné a rozdělení majetku, to nás teprve čeká,“ popisuje Martina své rozvodové peripetie.
V šedesátých letech minulého století dva američtí psychologové, Thomas Holmes a Richard Rahe, sestavili stupnici nejhorších životních událostí. Rozvod zařadili na druhé místo, hned za smrt životního partnera. Což potvrzuje z vlastní zkušenosti advokátky i bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která to pro Ekonomický magazín popsala takto: „Dále připočtěte probděné a proplakané noci, chvíle plné stresů a obav z budoucnosti, nadpočetné lahve alkoholu, schůzky s kamarádkami a přáteli, s nimiž je třeba prožitá příkoří zevrubně probrat, kredit do mobilu, poplatek za internet. Doplňte honoráře psychologů a psychiatrů, manželských terapeutů, mediátorů, kartářek, věštkyň, vykladačů budoucnosti, distributorů legálních i nelegálních drog, a v nejhorším případě výdaj za znalecký posudek odpovídající na otázku, komu bude dítko svěřeno soudem do péče. Rozvod je psychické trauma srovnatelné s živelní pohromou nebo úmrtím blízkého člověka. Postižení reagují různě: někteří hubnou, jiní přibírají anebo rádi přivítají změnu. Často je třeba si pořídit nový šatník, což představuje další výdaje.“
Jak je patrné, finanční výdaje nepředstavuje jen právní zastoupení, ale i celková změna života, respektive kvality života. „Mezitím rozvedený manžel nebo manželka hledá nové bydlení, což stojí nemalé finanční i časové prostředky, o intelektuální námaze ani nemluvě. Koupený či nově pronajatý byt je třeba zařídit, mnohdy upravit, zrekonstruovat. Někdy máte zbytky vlastního nábytku, ale jindy původní vybavení zůstalo druhému z manželů či věci nejsou do nového bytu použitelné. Stěhujete-li se, potřebujete stěhovací službu, nebo si alespoň pronajmete auto. Na stěhování je třeba dohlížet, nebo ho dokonce vlastními silami provést – tedy čerpat další dovolenou. Něco si pořizujete jen v jednom provedení – mikrovlnnou troubu, ledničku, ozdoby na vánoční stromeček, teploměr, kladívko nebo mixér. Ty musíte pořídit znovu,“ vypočítává dále Daniela Kovářová.
V dnešní době se ovšem mnohem více dostává do popředí právě ta finanční stránka rozvodu. Zejména kvůli nabývání obrovských majetků v podobě nákupu rodinného domu či bytu pomocí hypoték. Na straně toho, kdo zůstává v domě a bude ho dál splácet, je nutné informovat banku o změně rodinného stavu dlužníka. „V případě vyvázání jednoho z manželů z hypotéky musí ten, na kterého bude hypotéka převedena, prokázat, že má dostatečnou bonitu na splácení úvěru. V případě, že ano, banka mu povolí převést hypoteční úvěr na sebe,“ vysvětluje oblastní ředitel OVB Pavel Najman. To je i případ Martiny. Společně s manželem si pořídili na hypotéku dům, se splátkami na třicet let. V něm zůstal bydlet on, s tím, že bude hypotéku splácet sám.
„Jenže on tvrdí, že v budoucích úrocích zaplatí i můj podíl a vypořádat se se mnou za těch deset let, kdy jsme to spláceli společně, nechce,“ diví se Martina, protože se domnívá, že by se s ní manžel vyrovnat měl. To potvrzuje i Pavel Najman. „Je třeba mít na paměti, že je potřeba toho, kdo odchází, vyplatit ještě z části, kterou vkládali v hotovosti, a také z té části úvěru, kterou již společně splatili.“ Zde samozřejmě vyvstává potíž, protože hypotéky si rodina často nastaví v poměrně dost napjatém režimu. A jak připomíná advokátka Kovářová, najednou se oběma bývalým manželům zvednou jednonásobně životní náklady už jen tím, že musí každý sám platit provoz své domácnosti.
„A to nemluvím o majetkovém vypořádání, jež se může za pomoci soudů léta táhnout a odčerpá další tisícovky z účtu,“ dodává advokátka Daniela Kovářová. To je cesta, která zřejmě čeká i Martinu, protože manžel nechce o jakémkoli vypořádání ani slyšet. Možná i proto, že se mu zvýšily náklady na domácnost, protože si prý neuváženě pořídil novou rodinu a s přítelkyní se nyní stará o roční děcko. Přitom vcelku jednoduché řešení nabízí Pavel Najman z OVB: „Většinou se to řeší tak, že se stávající úvěr buď musí refinancovat do nového většího úvěru, který obsahuje již i zbytek vyrovnání za nemovitost. Nebo se ponechá úvěr stávající a zařídí se úvěr nový, nejčastěji ze stavebního spoření, protože tam není do určité výše nutná zástava nemovitostí. Což znamená ale další zátěž pro cash flow,“ vysvětluje Pavel Najman.
Tedy, že při desetiletém splácení hypotéky se jednoduše vypočte polovina splacené částky a ta je majetkovým vypořádáním mezi manželi. Zhruba takto to řeší soudy, byť trvají dlouho. „Obecně je to tak, že buď má jeden z manželů dostatek příjmů, aby to takto vyřešil, nebo musí nemovitost prodat a jít každý svojí cestou,“ nabízí Pavel Najman to pro oba rozvádějící se manžele nejméně bolestivé řešení.