Aleš Rod z CETA ve svém komentáři https://e-news.cz/2022/02/rod-na-prikladu-planovani-dalnice-d3-je-mozne-napsat-celou-ucebnici-nimby-efektu/ označil iniciativu Alternativa středočeské D3 za nátlakovou skupinu. Předseda této organizace Roman Andres se proti tomuto označení ohradil v článku pro Ekonomický magazín. Přinášíme proto oba pohledy na dostavbu důležité dálnice.
Roman Andres:
Vážený pane Rode,
Ve svém nedávném článku o středočeské dálnici D3, v němž horujete pro její realizaci, jste odpůrce této dálnice, inciativu Alternativa středočské D3, označil za „nátlakovou skupinu“ a naše jednání za projev tzv. „NIMBY efektu“. To je závažné nařčení. Podsouváte nám tak de facto nízkou motivaci – ochranu vlastního dvorečku –, a celý problém odporu proti výstavbě dálnice interpretujete jako projev naší krátkozraké emotivnosti.
Je odpor proti středočeské D3 skutečně projevem NIMBY jednání? Proti SD3 se nestaví jen lidé, jimiž by dálnice vedla „za plotem“, jejichž nemovitosti (a životní komfort) by jí byly reálně ohroženy (ti samozřejmě také), ale i lidé z celé republiky. Proč to dělají? Nejen proto, že dálnice zničí své nejbližší okolí, ale z důvodů výrazně objektivnějších a systémovějších. Celý záměr středočeské D3 je zastaralý a pro Českou republiku nevýhodný a je v rozporu s politikou na ochranu klimatu. Podřezává další větev environmentální a ekonomické udržitelnosti republiky. Realizace dálnice ohrozí vodní režim v krajině a zničí velké, dosud víceméně nedotčené přírodní území, rekreační zázemí celé Prahy.
I pokud by byla pro některé naše členy dálnice NIMBY záležitostí, znamená to automaticky, že středočeské D3 je v pořádku, naše kritika není objektivní a nemá obecnou platnost? Určitě ne. Záměr středočeské D3 má tu „výhodu“, že se dostal do popředí zájmu již v minulém tisíciletí. Dnes by před úřady, politiky, ani veřejností neobstál. Za více než 30 let, co se ho stát snaží prosadit, se významě změnil ekonomický, ekologický, sociální i dopravní kontext. Nesnažme se oživit dinosaura. Do současnosti a budoucnosti se prostě svojí povahou nehodí.
Na základě aktuálních podkladů dosud nikdo neprokázal společenský užitek z existence dálnice, jenž by převýšil užitek z její neexistence, ani to, že dálnice je v souladu se závazky ČR na ochranu klimatu a nezhorší dopady klimatické změny na našem území, ani to, že středočeské D3 je z hlediska dopravy nezbytná (vzhledem k existenci D4, I/3 aj. alternativním možnostem dopravy), a nakonec ani to, že středočeské D3 je pro ČR ekonomicky výhodná. U stavby, která daňové poplatníky přijde na 60 miliard korun, bychom takovéto důkazy právem očekávali.
Tyto argumenty jistě nelze označit za projev obavy o vlastní dvoreček. Nejsou to argumenty sebestředného člověka krátkozrace hájícího svůj majeteček, ale hlas lidí vnímajících širší společenské, ekonomické a environmentální vztahy a reálie.
Alternativa středočeské D3 středočeskou D3 v západní variantě odmítá nejen pro její katastrofální dopady na krajinu v Posázaví, na Benešovsku a Voticku a pro extrémně vysoké investiční náklady. Odmítá ji také kvůli velkému nárůstu dopravy, který způsobí zde i na území Prahy, a též expanzi developerů v dosud nezastavěné krajině. Desítky miliard korun, jež by dálnice měla stát, by se raději měly investovat do rozvoje občanské vybavenosti a pracovních příležitostí ve středočeských městech a obcích a do posílení a zkvalitnění železniční dopravy.
Aleš Rod: Reakce na reakci
Vážený pane předsedo,
Děkuji Vám za reakci na můj článek. Nad označením nátlaková skupina se netřeba rozčilovat, jedná se o odborný termín z ekonomie veřejného sektoru, který označuje zájmovou skupinu (interest group), která je dobře organizovaná a aktivně se veřejně angažuje s cílem prosadit svůj zájem – vystupováním v médiích, organizováním happeningů a eventů, vypracováváním a zasíláním podkladů pro instituce, které se podílejí na důležitém rozhodování, ale také oficiálními a institucionalizovanými akcemi, jako je financování znaleckých posudků nebo participace na správních řízení či soudech. Takovou zájmovou skupinu odborná literatura označuje jako nátlakovou skupinu (pressure group), a to bez pejorativní konotace. Pokud ji tak Vy osobně vnímáte, možná Vás k tomu vedou nějaké historické zkušenosti, ale vězte, že to rozhodně nebyl můj záměr.
Váš osobní názor i názor sdružení Alternativa středočeské D3 je samozřejmě legitimní. Znakem demokratické společnosti je to, že jej můžete aktivně prosazovat (což se děje), a to bez toho, aniž by Vás za něj někdo perzekuoval (což se neděje). Stejně tak je znakem demokratické společnosti smět zastávat názor opačný, tedy že silnice č. I/3 nedostačuje poptávce po silniční osobní a nákladní dopravě, že dálnice D4 nebude adekvátním substitutem dopravního spojení mezi hlavním městem, jihočeskou krajskou metropolí a rakouskou hranicí, kterým nebude ani případná intensifikace dopravy na I/3, a že společenské náklady aktuální situace, ať již se bavíme o zátěži obyvatel žijících v okolí silnice č. I/3, o obětech relativně častých dopravních nehod nebo škodách při nehodách vzniklých, nebo o nákladech obětované příležitosti milionů hodin času, které v uplynulé dekádě strávily posádky aut při čekání v nekonečných kolonách mezi končící dálnicí a Mirošovicemi, a naopak, jsou významně vyšší než náklady na výstavbu dálnice D3, kterou zřejmě velká část lidí z dotčené oblasti nechce, ale někteří – jak jsem zachytil ve veřejně dostupných mediálních výstupech – k ní mají neutrální, nebo dokonce pozitivní postoj.
K diskusi o NIMBY efektu si dovolím jen jednu teoretickou poznámku, kterou mě kdysi nachytal můj profesor při studiu socioekonomické demografie, a sice že i kdyby to tak nebylo a došlo „pouze a jenom“ k přesunu všech negativních externalit z okolí I/3 do okolí SD3, budou se lišit postoje „neutrálního pozorovatele“ a „NIMBY pozorovatele“. Zatímco neutrální pozorovatel bude očekávat celkovou změnu společenského užitku blízkou nule (přesun negativní externality), a tudíž bude více méně indiferentní, NIMBY pozorovatel bude ve významně negativní pozici, a proto se proti takovému transferu bude tvrdě bránit.
Pozitivní efekty budování dálniční sítě, respektive dobudování páteřní dálniční sítě na ekonomický růst, bezpečnost, společenský rozvoj regionů a turismu a další faktory popisují stovky relevantních vědeckých studií od autorů z různých oblastí – ekonomů, sociologů nebo dopravních expertů. Já se k nim přikláním, neboť argumenty o potenciálním poškození přírody v Posázaví (bezpochyby krásné, ale nijak unikátní, to si přiznejme) nepovažuji za relevantní. Strávil jsem kdysi dost času studiem historických pramenů v debatě o budování nebo nebudování dálniční sítě v Alpách (zejm. v Rakousku), kde je nyní s odstupem času možné posoudit, jak se skutečně dotkla přírody a krajiny na straně jedné, a jak změnila komfort a distribuci bohatství na straně druhé. Zatímco černé scénáře o smogem, olejem, vraky aut a odpadky pokrytém mrtvém území v okolí dálnice se nenaplnily, ekonomický přínos v podobě bohatnutí regionu a rozvojem obchodu i cestovního ruchu na území, kde dálnice vedou, se projevily plně. Z toho vycházím při formulaci mého postoje.
Vážený pane předsedo, na výstavbě nebo nevýstavbě dálnice D3 nemám žádný ekonomický zájem než ten úplně nejobyčejnější – jako člověk pocházející z Českých Budějovic, který odešel do Prahy na vysokou školu a pak zde zůstal pracovat, znám každý metr silnice I/3 (stejně jako každý most a nádraží na železnici č. 220), často ji využívám a využívat budu bez ohledu na to, jak, kdy a jestli vůbec se dálniční spojení mezi Prahou a napojením na končící dálnici v polích mezi Meznem a Mitrovicemi u Miličína vůbec kdy uskuteční.
Jakkoliv zastávám opačnou názorovou pozici než Vy, přeji Vám a Vašemu sdružení vše dobré.
S pozdravem Aleš Rod
Foto: Pixabay
Zdroj: redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
