e-news.cz - kurzy
Reklama

Nová úprava oddlužení: Debatujme a spěchejme pomalu

29.09.2018, Autor: Z blogosféry

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nová úprava oddlužení: Debatujme a spěchejme pomalu

V současné chvíli je již jasné, že systém oddlužování fyzických osob dozná změn.

I když je v ústavněprávním výboru momentálně více než třicet připomínek a zatím není jasné, které z nich projdou, dovolím si jen pár poznámek k některým navrhovaným novinkám, a to zvláště s ohledem na každodenní praxi.
V České republice jsou bezesporu stovky tisíc lidí, u kterých má smysl uvažovat, zda jim neumožnit snížení laťky pro vstup do oddlužení. Je také jasné, že řadu let byl systém nastaven tak, že umožňoval vznik dluhové pasti a řada lidí se v této situaci ocitla ne zcela vlastní vinou. Je však potřeba vnímat, že při vzniku insolvenčního zákona účinného od 1. ledna 2008 fungovala odborná komise, která se zabývala aspekty a dopady zamýšlené úpravy. Taková praxe mi zde momentálně chybí, navíc když současné navrhované změny jdou často proti sobě. Proto je potřeba o jejich dopadech široce debatovat.
Akreditační novela zavedla povinnost nechat si sepsat insolvenční návrh u některé z akreditovaných společností (které nedostávají za sepsání návrhu od dlužníka zaplaceno), případně u osob s právnickým vzděláním (ty dostávají za sepsání návrhu 4 tisíce korun, v případě oddlužení manželů pak 6 tisíc korun). Je potřeba říci, že akreditované osoby jsou v současnosti často obsazeny na několik týdnů, ne-li měsíců dopředu, a osobám s právnickým vzděláním se do sepisování návrhů moc nechce. Odměna totiž neodpovídá vynaložené práci, ani významným sankcím, které hrozí v případě pochybení.
Jednou z diskutovaných možností změny takového stavu – kromě logického kroku zvýšení odměny – je vynechání povinnosti dlužníka předkládat seznam závazků. To by mohlo skutečně ušetřit čas i práci, a sepsání návrhu na oddlužení by tak bylo jednodušší.
Na druhou stranu může dlužníkovi takový způsob hned ve dvou místech procesu přitížit. Jednak je toto sepsání závazků potřebné pro stanovení výše celkového dluhu, a dále tyto informace slouží insolvenčnímu správci jako podklady pro další práci. Pozná tak kde, případně kolik již bylo uhrazeno, jaká byla původní smlouva apod. Navíc se v současnosti již pravidelně objevují zahraniční dlužníci, které soud vyzývá. A pokud by neexistoval seznam závazků, soud by ani nevěděl, že je vyzvat má.
Dalším problémem je samotná výše nezajištěných závazků, která má být limitem pro vstup do oddlužení. Jen pro připomínku: nyní je dlužník povinen uhradit alespoň 30 procent dluhů během 60 měsíců, ale není stanoven žádný horní limit pro vstup do oddlužení. Současné návrhy obsahují nastavení limitu na 2,2 milionu (resp. návrh hovoří o tisícinásobku životního minima) a některé návrhy jsou dokonce ještě přísnější (objevil se návrh limitu na hranici 1,1 milionu korun). Je potřeba vnímat, že zejména ta nižší hranice by vzala možnost oddlužení valné většině dlužníků, kteří své dluhy po delší dobu neřešili.
Za šťastný rozhodně nepovažuji návrh, který by zkoumání splnění podmínek pro oddlužení nechával v případě nesplnění třicetiprocentní hranice v konečné fázi oddlužení na soudci. Dlužníkovi by tak scházela právní jistota a hlavně by tato agenda v celé řadě případů zaměstnávala (mnohdy zbytečně) soudy. Mělo by proto být jasně stanoveno, za jakých podmínek bude dlužník oddlužen, a případně by měl být zaveden alespoň demonstrativní výčet objektivně doložitelných polehčujících okolností pro snížení hranice.
I tak pro mě zůstává otázkou, zda je snížení hranice skutečně dobrým řešením a zda by nebylo řešením např. seškrtání některého druhu příslušenství nad určitou výši apod.
Vraťme se ale na začátek. Ocitnout se v dluhové pasti bylo v minulých letech až příliš snadné i v případech, které by rozhodně takto končit neměly a nemusely. Proto za nejdůležitější stále považuji legislativu, která nastaví řešení odpovídající rozsahu problému. Počet lidí s více exekucemi v ČR je alarmující a dostat se do situace, kdy dlužníkovi hrozí ztráta bytu kvůli zapomenuté a nezaplacené složence, je absurdní.
Tomáš Valášek, výkonný ředitel Insolvence 2008


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Číňané šetří a Číně hrozí krize

02.04.2025, Autor: Vojtěch Benda

Na rozdíl od většiny světa, který se po pandemii potýká s velkou inflací, má Čína opačný problém – lidé nechtějí utrácet a tím vyvolávají deflaci. Nyní se Peking snaží přinutit své občany otevřít peněženky, aby zabránil krizi. Mezitím se na sociálních sítích objevují tipy, jak ještě více ušetřit.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Pavel Veselý: Nová doba nebo Belle Époque 2.0?

01.04.2025, Autor: Pavel Veselý

Máme se prý dobře, jak je nám stále říkáno. Asi, jak komu, soudě podle nálady ve společnosti u nás i ve světě. Možná ani sám George Orwell svou knihu 1984 nezamýšlel jako návod k použití. Přesto se jim stal. Mluví se také stále o nové době. Ale je tato doba opravdu nová?

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Kolik skutečně stojí podnikání? Skryté náklady, o kterých se nemluví

25.03.2025, Autor: Z blogosféry

Podnikání přináší mnoho výzev a jednou z nich jsou bezesporu náklady. Zatímco některé výdaje jsou zřejmé, existují i skryté výdaje, které mohou významně ovlivnit finanční situaci podnikatele. Podívejme se na některé z často přehlížených nákladů a jejich optimalizaci.

Zlato na nových maximech: Má kov před sebou další růst?  

24.03.2025, Autor: Z blogosféry

V posledních dnech zažívají trhy další „zlatou horečku“. Cena zlata nedávno překonala magickou hranici 3 000 USD za troyskou unci, a to na pozadí pokračující války na Ukrajině, hrozby ekonomické recese v USA a rostoucí nejistoty v globálních obchodních vztazích.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama

Švédský průmysl se raduje ze členství v NATO

18.03.2025, Autor: Vojtěch Benda

Pouze 23 ze 32 zemí v NATO plní své závazky dávat 2 % HDP na obranu. V současné bezpečnostní nejistotě se mnoho zemí snaží tyto závazky skutečně plnit a další tyto investice ještě zvýšit. Kromě naděje na zvýšení bezpečnosti Evropy tak mají radost především zbrojaři.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama