Každý rok vyprodukuje Evropa dvě a půl miliardy tun odpadu. Z toho polovina končí na skládkách nebo ve spalovnách.
Tím se nenávratně připravujeme o vzácné materiály. Skoro každý by přitom chtěl vlastní auto, nový telefon, hezké oblečení a dobré jídlo.
Ale jak toho dosáhnout, aniž bychom přitom ruinovali planetu? Odpovědí může být cirkulární ekonomika.
Cirkulární ekonomika je popisována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. Je inspirována přírodními ekosystémy, kde veškeré toky organických živin kolují v dokonalých a nekonečných cyklech, bez ztráty na kvalitě. Cirkulární ekonomika tuto představu aplikuje do světa lidí. Dobrým odrazovým můstkem jsou tři základní principy, kterými se může řídit firma, město, stát, ale i každý z nás:
- Minimalizovat vznik odpadu a přeměnit jej na zdroj
- Uzavřít a udržet tok materiálu v oběhu bez ztráty na kvalitě
- Regenerovat místní ekosystémy
Může jít takový model ruku v ruce s ekonomickým růstem? Dnes vidíme, že uplatněním principů cirkulární ekonomiky do způsobu, jakým navrhujeme, vyrábíme a recyklujeme produkty, je možné dosáhnout velmi zajímavých finančních i environmentálních výsledků. Například společnost Philips vyvinula službu Pay-per-lux: místo nákupu žárovek si pronajímáte světlo a platíte jen za čas, kdy se svítí.
Philips žárovky i vlastní, takže se nemusíte starat o údržbu. To zároveň motivuje firmu navrhnout perfektní produkt, který není potřeba měnit a opravovat příliš často. A když už se se žárovkou něco stane, firma si ji vezme zpátky a vše se pokusí co nejvíce znovu-využít a přímo zrecyklovat. Díky vysoké kvalitě produktu a pohybovým čidlům se tak podařilo ušetřit 50 procent nákladů na elektřinu, z čehož ve výsledku těží i koncový zákazník.
Cirkulární ekonomika v ČR
Za posledních několik let jsme byli svědky vzniku ambiciózních cirkulárních iniciativ také v České republice. Například iniciativa Zálohujme.cz si klade za cíl uplatnit cirkulární principy v nápojovém průmyslu a zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, což by navýšilo jejich recyklaci z mizerných 69 procent, respektive 30 procent, na více než 90 procent v obou případech. Pozadu nezůstávají ani vládní či městské strategie. Cirkulární Česko 2040 má vytvořit národní plán transformace na cirkulární stát, hlavní město Praha se zase zavázalo stát se do roku 2050 uhlíkově neutrálním. Jako jedna ze strategií, jak uhlíkové neutrality v Praze dosáhnout bylo vytyčeno právě zavedení cirkulárních procesů.
Cirkulární ekonomika má velký potenciál zmírnit negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí i rozvíjet byznys odpovědným směrem, což si v ČR postupně uvědomuje čím dál tím více subjektů. Aby se téma dále ubíralo správným směrem, je však důležité ho neustále rozvíjet a podrobovat kritice. Proto nesmíme usnout na vavřínech, ale naopak přidat. Bude to jízda, ale i závod s časem.
VOJTĚCH VOSECKÝ, expert na cirkulární ekonomiku