Voda krajinou prolétne, neudrží se v ní a odteče. Poslední roky k tomuto stavu jen přispěly.
V zájmu šílení s bojem proti globálnímu oteplování jsme věnovali miliardy korun na záchranu planety a teď s překvapením zjišťujeme, že z Česka planetu neochladíme, ale všechny ty ekonesmysly naopak krajině ještě více ubližují. Pěstování plodin pro biopaliva, mají ve svém důsledku ještě více negativní vliv na naše okolí, než fosilní paliva.
Optikou hospodaření s vodou je pohled na biopaliva ještě více tristní. Na výrobu jednoho litru biopaliva je potřeba asi 2500 litrů vody. Nejčastěji se pro biopaliva pěstuje řepka olejná, obilí, cukrová řepa nebo třtina, ale také brambory, kukuřice, palma olejná a soja. V Česku dominuje řepka, v roce 2007 ji zemědělci zasadili zhruba na 337 tisících hektarech, v roce 2017 téměř na 400 tisících hektarech.
Možná by konečně stálo za úvahu, přestat bojovat s klimatickou změnou, ale spíše se ji v Česku přizpůsobit. A nemusíme začít vrážet další miliardy do studií proveditelnosti a hledání našich třetích cest, protože třeba Izrael má náskok desítky let a za tu dobu dokázal proměnit velký kus pouště v zelenou oázu. Na rozdíl od zbylých států regionu, které miliardy dolarů od EU a z ropy použili spíše na boj proti němu, a tak tam dál mají jen vyprahlý písek.
V Česku zatím úředníci upírají svojí pozornost k soukromým studnám a rybníčkům, tedy k boji proti té části obyvatelstva, které spíše hodnoty vytváří, než k udržení dešťové vody v krajině. Jinak si totiž nelze vysvětlit snahy o regulaci čerpání vody ze soukromých studní. Když se na ně podíváte optikou toho, že na podporu retence dešťové vody v krajině jde defacto stejná částka jako na slevy jízdného ve vlacích a autobusech, je uvažování politické representace a ministerských úředníků více než čitelné.
Bude fajn, když děti a studenti pojedou vyschlou krajinou, ale zadarmo.
Přerozdělení sucha vodu v krajině nevyrobí, stejně jako přerozdělení uprchlíků nevyřeší problémy migrace.Vodu je treba nejdřív v krajině udržet, a k tomu je třeba budovat rybníky a nádrže na dešťovou vodu, a změnit způsob zemědělského hospodaření. Přestat dotovat velké podnikatelské celky a naopak začít podporovat malé farmy a hospodáře. Ve městě ( i všude jinde) sázet vhodné druhy dřevin, ale hlavně nakopat zelené magory (a na ně napojený byznys se záchranou planety) do zadku.
Martin Cibulka (převzato z Facebooku)