Ekonomický výhled pro rok 2021 bude na rozdíl od jiných let velmi ovlivněn vývojem pandemie covidu-19. Hlavně počátek roku je stále obestřen značnými nejistotami, protože koronavirus stále není na ústupu.
Farmaceutické firmy sice vyvinuly vakcíny, ale pořád není zřejmé, jak budou ve skutečnosti účinné a rovněž na jak dlouho, a také jak si budou umět poradit s různými mutacemi koronaviru.
Když se ohlédneme o rok zpět, věděli jsme, že se v Číně rozbíhá pandemie neznámého viru. Nikdo nevěděl, jestli se bude šířit i do zbytku světa. Když se tak stalo, nevěděli jsme, jak bude vir nebezpečný, a když se ukázalo, že značně omezuje ekonomickou aktivitu, věřili jsme, že se ho podaří brzy utlumit. Že by mohla přejít jedna vlna a situace bude pod kontrolou. Covid-19 nás ale bohužel stále negativně překvapuje. Taky proto ta nejistota. I přesto jsou finanční trhy naplněny optimismem, že se tento rok podaří situaci normalizovat.
Centrální banky obecně pracují se dvěma scénáři. Ten hlavní, optimistický scénář, počítá s tím, že koronavirus se podaří zvládnout vakcínami – že budou vedle „nezbytných“ skupin populace proočkovány hlavně rizikové skupiny obyvatelstva a s nimi dostatečný podíl populace eliminující nadměrné propukání nemoci covid-19 napínající systém zdravotní péče. I když bude nejspíše případů koronaviru stále mnoho, jakmile se podaří ochránit rizikové skupiny, klesne počet hospitalizací a ekonomika se bude moci účinněji odpoutat od zátěže útlumů ekonomické aktivity kvůli tomu, aby byla zvládnuta zdravotní péče. Toto je hlavní plán. Vyjde však vize odsunutí covidu-19 na vedlejší kolej, do šuplíku méně významných nemocí?
Centrální banky počítají s tím, že by proočkování mělo proběhnout během příštích kvartálů. Od druhého pololetí lze předpokládat, že by se situace mohla začít pomalu normalizovat a mohli bychom už konečně vidět stabilizaci i v odvětvích, která jsou koronavirem nejvíce zatížena – služby, které jsou kontaktní, ubytovací služby, stravovací služby, doprava apod. V ten moment by samozřejmě došlo k tomu, že ekonomický růst by se mohl opravdu rozjet na plné obrátky. Situace by se potom mohla brzy vracet do normálu a při stabilní inflaci by se i trhy práce globálně mohly normalizovat.
Pokud by ovšem došlo na negativní scénář, počet hospitalizací by navzdory vakcinaci neklesl a ohrožoval rozumnou míru zdravotní péče obyvatelstva, pak předpokládám, že bychom viděli pokračování současných bizarních jevů.
Ekonomika pracuje s určitými sektory, kterým se daří, které dokonce na koronavirové pandemii vydělávají, ale u řady sektorů by byla jejich ekonomická aktivita hodně stlačena. Myslím si, že bychom pořád viděli, že by se státy snažily pomáhat ekonomice. I co se vývoje dluhu týče, může dojít na negativní scénář a může se opakovat vývoj, který jsme viděli v roce 2020. Díky pomoci států a centrálních bank by ekonomická aktivita opět probíhala ve vlnách podle vývoje pandemie. Vývoj by byl podobný jako loni. Tento systém je možný do té míry, dokud nedojde především k ohrožení vnitřní makroekonomické stability zejména v podobě inflace.
Pozitivní je, že i kdyby nastal tento vývoj – a vidíme to například v USA i Česku – firmy se snaží přizpůsobovat koronavirové situaci. A i kdyby pandemie skutečně přetrvávala, i co se týče pracovních předpisů a nových technologických postupů, ekonomika se přizpůsobuje a tak prudké výkyvy jako loni bychom už pravděpodobně nezažili. Růst by nebyl tak silný, byl by stále hodně rozkolísaný.
JOSEF KVARDA, analytik společnosti SFG Holding
Foto 1: pixabay.com
Foto 2 + Zdroj: HustáKomunikejšn s.r.o