Blížící se summit NATO v Haagu se odehrává ve znamení jednoho velkého tématu – jak vyjít vstříc požadavkům Donalda Trumpa na navýšení obranných výdajů. Americká administrativa tlačí na cíl 5 % HDP, zatímco evropští spojenci hledají kompromis. Co to znamená pro Českou republiku a jaké jsou širší dopady na bezpečnostní politiku?
Trumpův stín nad Haagským summitem
NATO se připravuje na summit v Haagu, kde se bude řešit klíčová otázka: jak reagovat na požadavek Donalda Trumpa, aby členské státy zvýšily své obranné výdaje na 5 % HDP. Tento požadavek je více než dvojnásobkem dosavadního cíle 2 %, který byl stanoven v roce 2014. K létu 2025 tento základní cíl splňuje 18 z 32 zemí NATO. Trump však tvrdí, že to nestačí. Aliance se tak snaží najít způsob, jak uspokojit americké požadavky, aniž by ohrozila svou stabilitu.
Od Walesu k Haagu
V roce 2014 na summitu ve Walesu se členské státy NATO zavázaly dosáhnout výdajů na obranu ve výši 2 % HDP do roku 2024. Tento krok byl reakcí na ruskou anexi Krymu a rostoucí napětí na východě Evropy. Zatímco v roce 2014 tento cíl splňovaly jen tři země, dnes je to 18 států. Spojené státy, které dlouhodobě nesou zhruba 70 % výdajů aliance, však stále považují tento pokrok za nedostatečný. Trumpova rétorika, která zahrnovala i hrozby stažení americké podpory, tlak jen zesílila. Válka na Ukrajině od roku 2022 situaci ještě více vyhrotila.
Kompromis na obzoru: Rutteho plán
Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhuje kompromis, který by vyvážil americké požadavky s realitou evropských ekonomik. Jeho plán rozděluje požadovaných 5 % HDP na 3,5 % na „tvrdé“ výdaje, tedy přímé vojenské investice, a 1,5 % na „měkké“ položky, jako je kybernetická bezpečnost či budování infrastruktury “dvojího užití” jako jsou dálnice, nebo železnice. Cílem je dosáhnout této úrovně do roku 2032. Tento návrh dává zemím čas a prostor k manévrování, ale stále představuje velkou výzvu. Polsko, které v roce 2024 investovalo 4,12 % HDP, je připraveno. Jiné státy, jako Španělsko, však zůstávají opatrné a považují takové cíle za nereálné.
Krok vpřed, ale za jakou cenu?
Česká republika poprvé splnila závazek 2 % HDP v roce 2024 a letos má rozpočet na obranu ve výši 160,8 miliardy korun, z čehož 42 % míří na investice. Plán je jasný – do roku 2030 navýšit výdaje na 3 % HDP. To zní dobře, ale veřejné mínění není tak optimistické. Podle průzkumů dvě pětiny Čechů považují vyšší výdaje za zátěž a téměř dvě třetiny pochybují, zda jsme skutečně připraveni čelit hrozbám. Zvyšování obranného rozpočtu může znamenat škrtání jinde – ve zdravotnictví, školství nebo sociálních službách. Na druhou stranu, podfinancování obrany v minulosti nám zanechalo dluh, který teď musíme splácet. V době, kdy válka na Ukrajině ukazuje, jak křehká může být bezpečnost, se zdá, že jiná cesta není.
Spravedlnost versus realita
Trumpův požadavek na 5 % HDP má své zastánce i kritiky. Americká strana argumentuje, že jde o spravedlivé sdílení břemene – proč by měly USA nést většinu nákladů, když hrozby, jako je ruská agrese, se týkají především Evropy? Naopak evropští politici, včetně některých českých, varují, že tak vysoké cíle jsou ekonomicky neudržitelné. Jak bychom mohli najednou dávat na obranu tolik, aniž bychom ohrozili sociální stabilitu? A co když Trump znovu začne podmiňovat americkou ochranu našimi platbami, jak to dělal v minulosti? Tyto otázky visí ve vzduchu a summit v Haagu na ně bude muset najít odpověď. Zajímavé je, že státy na východě Evropy, jako Polsko nebo pobaltské země, jsou ochotny investovat víc, zatímco západní Evropa, například Španělsko, zůstává skeptická.
Budoucnost NATO: Balancování na laně
Co nás tedy čeká? Summit v Haagu pravděpodobně přijme nové výdajové cíle, které přesahují současných 2 % HDP. Rutteho návrh na rozdělení 3,5 % a 1,5 % do roku 2032 se zdá být reálnou cestou, jak vyvážit americký tlak s možnostmi evropských států. Oproti loňsku, kdy se debata točila hlavně kolem základního cíle 2 %, je teď jasné, že důraz bude i na efektivitu výdajů a posílení konkrétních schopností – od protivzdušné obrany po kybernetickou bezpečnost. Pro ČR to znamená pokračování v navyšování rozpočtu, ale také příležitost pro domácí obranný průmysl. Lze odhadovat, že pokud se bezpečnostní situace na východě Evropy nezlepší, tlak na vyšší výdaje jen poroste.
Summit NATO v Haagu není jen o číslech a procentech. Je to test, zda aliance dokáže zůstat jednotná tváří v tvář rostoucím hrozbám i vnitřním rozporům. Trumpův požadavek na 5 % HDP je jako výzva k tanci na tenkém ledě – na jedné straně potřeba silné obrany, na druhé ekonomická realita a sociální odpovědnost.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba