Náklady na práci v zemích Evropské Unie meziročně vzrostly

V unijních státech pak došlo k největšímu nárůstu nákladů na pracovní sílu v sektoru služeb (o 4,4 %). Průmysl a stavebnictví poté zaznamenaly zvýšení nákladů o 3,3 %, respektive 3,5 %. 
Vyplývá to z dat Eurostatu, který počítá náklady na práci ze dvou hlavních složek – mzdových a ne–mzdových nákladů. Pod mzdové náklady spadá veškerá protihodnota (jak v hotovosti, tak v naturáliích), kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci za odvedenou práci. Druhá složka naopak zahrnuje veškeré odvody, které musí zaměstnavatel za zaměstnance odvádět státu. Jedná se zejména o sociální nebo zdravotní zabezpečení.

Graf: Vývoj nákladů na pracovní sílu v EU a eurozóně

Zdroj: Eurostat

 Pracovní síla se nejvíce prodražila v pohostinství a hotelnictví
Z nejrychleji rostoucího sektoru služeb pak suverénně největší zdražení pracovní síly zaznamenalo odvětví pohostinství a hotelnictví, kde náklady na zaměstnance vzrostly meziročně až o 7,2 %. Jedná se zároveň o největší nárůst ze všech odvětví napříč sektory. Nejméně naopak stoupaly náklady na pracovní sílu ve školství, kde došlo k meziročnímu zvýšení pouze o 1,7 %.
Dvouciferný nárůst ve státech Visegrádské čtyřky
Velmi výrazné zdražování pracovní síly pak pociťují země tzv. Visegrádské čtyřky, kdy dvojciferným růstem nákladů na pracovní sílu trpí hned tři z nich. Jedná se konkrétně o Polsko (13,2 %), Maďarsko (13,4 %) a Českou republiku (15,3 %), která dokonce vede statistiku napříč všemi členskými státy tohoto uskupení.  Na Slovensku se pak pracovní síla meziročně zdražila „pouze” o 7,2 %.  Svůj podíl na tak vysokém tempu růstu nákladů na pracovní sílu bude mít nepochybně i odliv ukrajinských pracovníků, kteří se rozhodli vrátit na Ukrajinu a bránit svoji vlast. Trh práce se tak potýká s výpadkem pracovní síly, který tlačí cenu práce nahoru.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA