Nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu se nazývá “minimální mzda” a je vyhlašována vládou vždy s platností na jeden rok. Pro rok 2025 je minimální hrubá mzda 20.800 Kč za měsíc, což je zhruba (bez dětí a slev) 17 550 Kč čistého měsíčně neboli 124,40 Kč na hodinu (částky odpovídají praovní době 40 hodin týdně).
Tato výše byla stanovena na základě nařízení vlády č. 285/2024 Sb., které upravuje koeficient pro výpočet minimální mzdy pro roky 2025 a 2026. Výpočet vychází z valorizačního mechanismu zavedeného novelou zákoníku práce (zákon č. 230/2024 Sb.), který stanovuje, že minimální mzda má odpovídat určitému procentu průměrné mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2025 byl použit koeficient 0,422, což odpovídá přibližně 42,2 % predikované průměrné mzdy.
Na základě zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) se minimální mzda vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou i neurčitou, na dohody o provedení práce (DPP) či na dohody o pracovní činnosti (DPČ) i na souběžné pracovní poměry. Na minimální mzdu vzniká tedy nárok z každého pracovního poměru samostatně. V podstatě je to závazný limit pro všechny zaměstnavatele a to i v tam, kde se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách – nelze tedy ani kolektivní smlouvou sjednat mzdu nižší.
Vývoj minimální mzdy v ČR
Minimální mzda byla poprvé vyhlášena v roce 1991. Bylo to tehdy 2000 Kč měsíčně, čili 10,8 Kč na hodinu. O minimální mzdě se vedou teoretické spory, v nichž se na jedné straně uplatňuje zejména hledisko sociálních jistot zaměstnanců, na druhé straně pak negativní vliv na trh práce, neboť příliš vysoká minimální mzda může snížit nabídku pracovních míst. Nicméně – z původních 2.000 Kč měsíčně se minimální mzda vyšplhala na dvojnásobek s platností od 1. ledna roku 2000, tedy od začátku nového století.
Zdroj: Vlastní zpracování
V grafu je pozoruhodné zejména období let 2007 – 2012, kdy byla minimální mzda na úrovni 8.000 Kč měsíčně, tedy 48,10 Kč na hodinu. Bylo to v době finanční krize, kdy ekonomika čelila značným problémem.
Minimální mzda a pracovní doba
Částka minimální mzdy se vztahuje k tzv. stanovené pracovní době, což je 40 hodin týdně, potažmo 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu, a celkem 168 hodin za měsíc. V některých profesích je však stanovená pracovní doba kratší:
- nepřetržité či více směnné režimy: 37,5 hodiny týdně
- dvousměnné režimy 38,75 hodiny týdně
- krácení kolektivní smlouvou dle dohody
Ve všech těchto případech se hodinová minimální mzda zvyšuje tak, aby měl zaměstnance (při odpracování stanovené pracovní doby) nárok na stejnou minimální mzdu. Vzorec pro výpočet je celkem jednoduchý. Minimální hodinovou mzdu (124,40 Kč) násobíme podílem základní (40 hodin) a individuálně stanovené pracovní doby. Dostaneme novou minimální hodinovou mzdu, kterou přepočteme na mzdu měsíční. Pro názornost: v nepřetržitém provozu je stanovená pracovní doba 37,5 hodiny týdně.
Zdroj kalkulačky: Výpočet minimální hodinové mzdy 2025, Kurzy.czNa kalkulačce to provedeme jednoduše tak, že nejprve vypočítáme koeficient (40 : 37,5 = 1,0667) a pak tímto koeficientem vynásobíme hodinovou minimální mzdu (124,40 x 1,0667 = 132,64 Kč/hod.. Výsledek se zaokrouklí na 2 desetinná místa podle běžných matematických pravidel. Tímto postupem lze zjistit minimální mzdu pro jakoukoliv stanovenou pracovní dobu:
| Stanovená týdenní pracovní doba v hod. | Minimální hodinová mzda v Kč |
| 40 | 124,40 |
| 38,75 | 128,41 |
| 37,5 | 132,73 |
| 35 | 142,17 |
Krácení minimální mzdy a doplatek
V případě, že je sjednána kratší než stanovená týdenní pracovní doba, nebo pokud zaměstnanec v kalendářním měsíci neodpracuje celou stanovenou pracovní dobu, náleží mu minimální mzda pouze v poměrné výši odpovídající skutečně odpracované době. Například za poloviční pracovní úvazek (20 hodin týdně) náleží poloviční minimální mzda, tedy 10 400 Kč měsíčně. Naopak, pokud zaměstnanec odpracuje celou stanovenou pracovní dobu a jeho mzda (nebo plat či odměna z dohody) nedosáhne zákonem stanovené minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen doplatit rozdíl do její plné výše. Tento doplatek nelze nahradit mzdou za práci přesčas ani příplatky za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí nebo o víkendech – tyto částky se do dosažené mzdy nezapočítávají. Do mzdy (platu) se dále nezahrnují jiná plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, jako jsou náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady či odměna za pracovní pohotovost.
K situaci, kdy zaměstnanec odpracuje plnou stanovenou pracovní dobu a přesto obdrží mzdu nižší než minimální, by nemělo dojít, pokud je pracovní smlouva v souladu se zákonem. Pokud však zaměstnavatel sjedná nižší než minimální mzdu, nebo zaměňuje základní mzdu za příplatky či náhrady, dochází k porušení zákoníku práce a zaměstnanec má právo požadovat zákonný doplatek. Je však důležité si uvědomit, že stanovená týdenní pracovní doba činí zpravidla 40 hodin týdně (u některých profesí méně). Je to 5 dnů po 8 hodinách. Měsíční fond pracovní doby však kolísá podle počtu pracovních dnů v daném měsíci – například v lednu 2025 činí 184 hodin (23 pracovních dnů), v únoru 160 hodin (20 dnů) a v březnu 168 hodin (21 dnů). Výše měsíční minimální mzdy v poměru k odpracované době se tedy každý měsíc může mírně lišit (v kratších měsících vyjde hodinová minimální mzda vyšší).
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
