e-news.cz - kurzy
Reklama

Minimální mzda v roce 2025

16.07.2024, Autor: Martin Švehla

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Minimální mzda v roce 2025

Nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu se nazývá “minimální mzda” a je vyhlašována vládou vždy s platností na jeden rok. Pro rok 2025 je minimální hrubá mzda 20.800 Kč za měsíc, což je zhruba (bez dětí a slev) 17 550 Kč čistého měsíčně neboli 124,40 Kč na hodinu (částky odpovídají praovní době 40 hodin týdně).

Tato výše byla stanovena na základě nařízení vlády č. 285/2024 Sb., které upravuje koeficient pro výpočet minimální mzdy pro roky 2025 a 2026. Výpočet vychází z valorizačního mechanismu zavedeného novelou zákoníku práce (zákon č. 230/2024 Sb.), který stanovuje, že minimální mzda má odpovídat určitému procentu průměrné mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2025 byl použit koeficient 0,422, což odpovídá přibližně 42,2 % predikované průměrné mzdy.

Na základě zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) se minimální mzda  vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou i neurčitou, na dohody o provedení práce (DPP) či na dohody o pracovní činnosti (DPČ) i na souběžné pracovní poměry. Na minimální mzdu vzniká tedy nárok z každého pracovního poměru samostatně. V podstatě je to závazný limit pro všechny zaměstnavatele a to i v tam, kde se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách – nelze tedy ani kolektivní smlouvou sjednat mzdu nižší.

Vývoj minimální mzdy v ČR

Minimální mzda byla poprvé vyhlášena v roce 1991. Bylo to tehdy 2000 Kč měsíčně, čili 10,8 Kč na hodinu. O minimální mzdě se vedou teoretické spory, v nichž se na jedné straně uplatňuje zejména hledisko sociálních jistot zaměstnanců, na druhé straně pak negativní vliv na trh práce, neboť příliš vysoká minimální mzda může snížit nabídku pracovních míst. Nicméně – z původních 2.000 Kč měsíčně se minimální mzda vyšplhala na dvojnásobek s platností od 1. ledna roku 2000, tedy od začátku nového století.

Zdroj: Vlastní zpracování

V grafu je pozoruhodné zejména období let 2007 – 2012, kdy byla minimální mzda na úrovni 8.000 Kč měsíčně, tedy 48,10 Kč na hodinu. Bylo to v době finanční krize, kdy ekonomika čelila značným problémem.

Minimální mzda a pracovní doba

Částka minimální mzdy se vztahuje k tzv. stanovené pracovní době, což je 40 hodin týdně, potažmo 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu, a celkem 168 hodin za měsíc.  V některých profesích je však stanovená pracovní doba kratší:

  • nepřetržité či  více směnné režimy:               37,5 hodiny týdně
  • dvousměnné režimy                                        38,75 hodiny týdně
  • krácení kolektivní smlouvou                            dle dohody

Ve všech těchto případech se hodinová minimální mzda zvyšuje tak, aby měl zaměstnance (při odpracování stanovené pracovní doby) nárok na stejnou minimální mzdu. Vzorec pro výpočet je celkem jednoduchý. Minimální hodinovou mzdu (124,40 Kč) násobíme podílem základní (40 hodin) a individuálně stanovené pracovní doby. Dostaneme novou minimální hodinovou mzdu, kterou přepočteme na mzdu měsíční. Pro názornost: v nepřetržitém provozu je stanovená pracovní doba 37,5 hodiny týdně.

Zdroj kalkulačky: Výpočet minimální hodinové mzdy 2025, Kurzy.cz

Na kalkulačce to provedeme jednoduše tak, že nejprve vypočítáme koeficient (40 : 37,5 = 1,0667) a pak tímto koeficientem vynásobíme hodinovou minimální mzdu (124,40 x 1,0667 = 132,64 Kč/hod.. Výsledek se zaokrouklí na 2 desetinná místa podle běžných matematických pravidel. Tímto postupem lze zjistit minimální mzdu pro jakoukoliv stanovenou pracovní dobu:

Stanovená týdenní pracovní doba v hod. Minimální hodinová mzda v Kč
40124,40
38,75128,41
37,5132,73
35142,17

Krácení minimální mzdy a doplatek

V případě, že je sjednána kratší než stanovená týdenní pracovní doba, nebo pokud zaměstnanec v kalendářním měsíci neodpracuje celou stanovenou pracovní dobu, náleží mu minimální mzda pouze v poměrné výši odpovídající skutečně odpracované době. Například za poloviční pracovní úvazek (20 hodin týdně) náleží poloviční minimální mzda, tedy 10 400 Kč měsíčně. Naopak, pokud zaměstnanec odpracuje celou stanovenou pracovní dobu a jeho mzda (nebo plat či odměna z dohody) nedosáhne zákonem stanovené minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen doplatit rozdíl do její plné výše. Tento doplatek nelze nahradit mzdou za práci přesčas ani příplatky za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí nebo o víkendech – tyto částky se do dosažené mzdy nezapočítávají. Do mzdy (platu) se dále nezahrnují jiná plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, jako jsou náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady či odměna za pracovní pohotovost.

K situaci, kdy zaměstnanec odpracuje plnou stanovenou pracovní dobu a přesto obdrží mzdu nižší než minimální, by nemělo dojít, pokud je pracovní smlouva v souladu se zákonem. Pokud však zaměstnavatel sjedná nižší než minimální mzdu, nebo zaměňuje základní mzdu za příplatky či náhradydochází k porušení zákoníku práce a zaměstnanec má právo požadovat zákonný doplatek. Je však důležité si uvědomit, že stanovená týdenní pracovní doba činí zpravidla 40 hodin týdně (u některých profesí méně). Je to 5 dnů po 8 hodinách. Měsíční fond pracovní doby však kolísá podle počtu pracovních dnů v daném měsíci – například v lednu 2025 činí 184 hodin (23 pracovních dnů), v únoru 160 hodin (20 dnů) a v březnu 168 hodin (21 dnů). Výše měsíční minimální mzdy v poměru k odpracované době se tedy každý měsíc může mírně lišit (v kratších měsících vyjde  hodinová minimální mzda vyšší).

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla



Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Před 30 lety výplata stačila: Dnes je nájem luxusem

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

Před třemi desetiletími jste za průměrnou výplatu zvládli uživit rodinu, zaplatit bydlení a ještě si něco odložit. Dnes se mnozí Češi potýkají s tím, že ani na základní potřeby, jako je nájem, jejich příjem nestačí. Co se změnilo?

Tesla pod palbou: Je Autopilot hrozbou, nebo budoucností?

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

V srpnu otřásl světem technologií verdikt floridského soudu, který shledal Teslu částečně vinnou za smrtelnou nehodu z roku 2019, při níž sehrál klíčovou roli systém Autopilot. Je to první takové rozhodnutí, které může změnit pravidla hry pro autonomní řízení. Co to znamená pro budoucnost Tesly a bezpečnost na silnicích?

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Brexit versus Trumpova cla: Zvítězila Británie nad EU?

04.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když Donald Trump v červenci uzavřel obchodní dohodu s EU, zastánci brexitu jásali. Británie si vyjednala nižší clo na americkém trhu než Evropská unie – 10 % oproti 15 %. Je to ale skutečně důvod k oslavám?

Dům a k němu občanství

03.08.2025, Autor: Vojtěch Benda

Během období dovolených u moře může někoho napadnout, jaké by to asi bylo pořídit si zde vlastní bydlení a jezdit k moři ještě častěji, možná se sem dokonce přestěhovat natrvalo. Pokud byste si pro toto své vysněné bydlení vybrali Karibik, mohli byste rovnou získat také občanství.

Umělá inteligence místo konzultantů: Blíží se éra jednočlenných miliardových firem?

03.08.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) mění pravidla hry v byznysu. V Německu, kde podle červnové studie KPMG považuje 91 % firem generativní AI za klíčovou pro svůj růst, se šíří spekulace o strategických firmách, které nahrazují konzultanty autonomními systémy. Je možné, že se blížíme k době, kdy jediný člověk s podporou AI vytvoří miliardovou společnost?

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Proč Číňané utíkají před americkými cly ke zlatu?

02.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když americká cla na čínské zboží v dubnu 2025 dosáhla rekordních 145 %, Čína zareagovala nejen obchodními protiopatřeními, ale i masivními nákupy zlata. Čínská lidová banka i soukromí investoři hledají v drahém kovu bezpečné útočiště před ekonomickou nejistotou. Jaký je dopad této strategie?

Schmarcz: Tak nám zlý Trump napálil likvidační cla! Opravdu? Ještě více než americký prezident si Evropská unie škodí sama

01.08.2025, Autor: Martin Schmarcz

Hotovo! Předsedkyně Evropské komise se vrátila z jednání s prezidentem Spojených států s tím, že nám napaří cla v obecné výši 15 procent. Je to moc? Znamená to prohru? Domluvila to EU špatně? Jistě, jde o nepříjemné zvýšení, více než devítinásobné oproti průměru před Donaldem Trumpem. Ano, nevyhráli jsme.

Hotovost na ústupu: Může nás banka jednou odříznout od peněz?

31.07.2025, Autor: Marek Hájek

Česká republika se v roce 2025 rychle posouvá k bezhotovostní společnosti – 3 miliardy elektronických transakcí ročně mluví jasně. Ale co když se digitální systémy zhroutí? Jsme připraveni na scénář, kdy nás banka může doslova „vypnout“?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Sedm miliard na obranu: Tanky jako klíč k závazkům NATO?

31.07.2025, Autor: Josef Neštický

Česká republika stojí před výzvou, jak naplnit své závazky vůči NATO a zároveň efektivně modernizovat armádu. Ministerstvo obrany hledá 7 miliard korun, aby pokrylo rozpočtovou mezeru, a sází na nákup tanků Leopard 2. Je to však správná cesta, nebo jen další drahý krok v nejisté době?

Orbánovo veto: Hrozba pro rozpočet EU, nebo politický boj?

30.07.2025, Autor: Josef Neštický

Maďarský premiér Viktor Orbán opět rozvířil evropské politické vody. Na konci července pohrozil, že zablokuje schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie na období 2028–2034, pokud Brusel neuvolní zmrazené finanční prostředky pro Maďarsko. Je to jen další politická hra, nebo skutečná hrozba pro budoucnost unijního financování?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
Reklama