Meta Platforms, mateřská společnost Facebooku a Instagramu, se rozhodla nepodepsat dobrovolný Kodex postupů EU pro umělou inteligenci, který má firmám pomoci připravit se na přísná pravidla AI Actu. Co za tímto odmítnutím stojí a jaké to může mít dopady na evropské firmy I na nás, běžné uživatele?
Proč Meta říká „ne“ evropským pravidlům?
Když se 10. července 2025 zveřejnil Kodex postupů pro modely umělé inteligence (AI) všeobecného účelu, očekávalo se, že velcí hráči na trhu s technologiemi se k němu připojí. Jde o dobrovolnou iniciativu Evropské unie, která má firmám usnadnit přechod na závazná pravidla AI Actu, jež budou pro obecné modely AI platit od 2. srpna 2025. Jenže Meta Platforms, jeden z největších technologických gigantů, se rozhodla zůstat stranou. Podle Joela Kaplana, ředitele pro globální záležitosti Mety, jsou důvodem „právní nejistoty“ a opatření, která „daleko přesahují rámec zákona o AI“, jak uvedl v rozhovoru pro Politico.eu.
AI Act, první komplexní právní rámec pro umělou inteligenci v EU, vstoupil v platnost už 1. srpna 2024. Rozděluje systémy AI podle rizikovosti – od nepřijatelných po minimální – a ukládá výrobcům i uživatelům přísné povinnosti. Porušení může znamenat pokuty až 7 % celosvětového ročního obratu firmy. To není maličkost, zvlášť když si uvědomíme, že Meta má za sebou dlouholeté spory s evropskými regulátory, ať už šlo o ochranu dat nebo soukromí.
Regulace jako brzda inovací?
Meta není sama, kdo má s evropskými pravidly problém. Její postoj odráží obavy z přeregulování, které by mohlo omezit flexibilitu při vývoji AI. Firma dokonce rozhodla, že v EU neuvolní svůj multimodální model Llama, což je přímý důsledek nejistoty kolem pravidel. Jak daleko může regulace zajít, než začne dusit inovace? Není to jen otázka pro Metu, ale i pro evropské firmy, které se snaží držet krok s globální konkurencí. Zatímco giganti jako Google, Microsoft nebo OpenAI kodex podepisují, některé evropské průmyslové podniky varují před dopady na konkurenceschopnost a volají po odkladu pravidel.
V Česku se k tomu přidává další rozměr. Místní technologická komunita a Svaz průmyslu a dopravy ČR opakovaně upozorňují, že přílišná regulace může brzdit malé a střední podniky. Jak jsme viděli v minulosti u GDPR, evropské předpisy mají tendenci vytvářet administrativní zátěž, kterou si velké firmy mohou dovolit, ale menší hráči na trhu s ní bojují.
Co na to Evropská unie?
Na druhé straně barikády stojí EU s jasným argumentem: regulace je nezbytná. Dobrovolný kodex má přinést právní jistotu a pomoci firmám připravit se na povinnosti týkající se transparentnosti, bezpečnosti nebo autorských práv. Jak uvádějí oficiální dokumenty Evropské komise, nepodepsání kodexu neznamená osvobození od pravidel – naopak, firmy jako Meta budou pod přísnějším dohledem a mohou čelit složitějším procesům při prokazování souladu s AI Actem. EU navíc zdůrazňuje, že nehodlá implementaci pravidel odkládat.
Tento postoj není překvapivý. Evropa se dlouhodobě profiluje jako lídr v etické regulaci technologií. Stačí si vzpomenout na přísné podmínky GDPR nebo zákon o digitálních službách. Jde o snahu chránit práva občanů, zajistit bezpečné využití technologií a postavit se globálním technologickým gigantům. Ale za jakou cenu? Pokud firmy jako Meta omezí dostupnost svých pokročilých modelů v EU, nebudou na tom evropští podnikatelé a vývojáři zrovna nejlépe.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Politico.eu, Oficiální dokumenty Evropské komise o AI Actu a Kodexu postupů, dostupné na webu EU, Analýzy z Bloomberg Law, červenec 2025