Umělá inteligence se dnes v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních využívá nejvíc při obrazové dokumentaci, pro strukturování textu a vyhledávání. AI spíš šetří čas a kontroluje, ale nenajde unikátní nemoc, kterou častěji diagnostikuje lékař, říká technický ředitel české společnosti OR-CZ Jan Kelča.
Dnes už s AI ve zdravotnictví pracuje skoro každá nemocnice a každý dodavatel softwaru, otázka je, zda je AI v nemocnici rutinně nasazená, ale zkouší a testuje ji v současnosti každý.
Ještě loni AI využívaly jen jednotky nemocnic, teď už je to téměř většina. Co je ale stále problém, jsou chybějící úhradové kódy a screeningové programy.
„Komunita lékařů a kvalitních technologických pracovníků oproti období před deseti lety vzrostla zhruba o sto procent, služba AI pro koncové uživatele musí být bez obsluhy, dnešní radiologické oddělení představuje jednoho lékaře, který je zároveň ještě vlastně takový IT specialista, a to doslova. Ale jeho práce je díky tomu extrémně efektivní a úspěšná, navíc mnohem jednodušší a rychlejší,“ popisuje Jan Kelča.
AI čeká na úhradové kódy a legislativu
Umělá inteligence v českém zdravotnictví aktuálně čeká na zavedení úhradových kódů a jasného legislativního rámce. Současně musí zohledňovat probíhající standardizaci zdravotnické informatiky v České republice, což je klíčové pro její efektivní integraci a využití.
„AI nemá žádný centrální rámec, každá nemocnice si to řeší po vlastní ose, nestandardizovaně. Aktivity a systémy nejsou propojené, dnes všichni říkají, že mají AI, ale ta se neučí nové věci, je zamrazená k nějakému období, a tím se vždy postupně snižuje její hodnota a využití,“ říká Jan Kelča.
Trendem je vyhodnocování big data v osobních aplikacích a v edukaci a prevenci onemocnění. Ta musí být systematická a jednoduchá, ušetří se tím spousta prostředků a času v porovnání s léčbou akutního onemocnění.
Foto + Zdroj: michna.media
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
