Je jasné, že model ČNB bude tlačit na zvýšení úrokových sazeb

Vojtěch Benda. Ti se rozhodli hlasovat pro zvýšení i navzdory hrozícímu zpomalení tempa růstu průmyslu a HDP v ČR i Německu, obavám z obchodních válek nebo faktu, že ČNB by v rámci Evropy byla jednou z mála bank, která by sazby zvyšovala.
Ve světě je aktuálně obvyklou praxí sazby spíše snižovat nebo udržovat na stabilních hodnotách. ČNB je pak výjimečná také tím, že má sazby dlouhodobě poměrně vysoko, a patří tak k centrálním bankám s nejvyššími sazbami v Evropě.
Přestože zahraniční rizika před zasedáním mírně klesla, byly naděje na zvýšení sazeb spíše menší. Trhy si totiž byly vědomy, že nikdo z bankovní rady neavizoval, že by se k hlasování pro zvýšení sazeb chystal, a Marek Mora, jeden z těch, kdo hlasovali pro zvýšení, v rozhovoru pro Lidové noviny naznačil, že podle jeho názoru potřeba zvýšit sazby spíše opadá. Navíc, rizika, která byla dlouhodobě zmiňována jako důvody pro ponechání sazeb beze změny, navzdory tomu, že model ČNB doporučoval zvýšení sazeb, nezmizela, pouze byla odsunuta. To se týká nejen BREXITu, ale také obchodních válek nebo zpomalení průmyslu Německa. Obchodní dohoda mezi Čínou a USA navíc není pro Evropu a už vůbec ne pro korunu dobrou zprávou – až skončí jednání Donalda Trumpa s Čínou, je velmi pravděpodobné, že podobná jednání otevře s Evropou, neboť ke schodkové obchodní bilanci USA s Evropou má Trump obdobné výhrady, jako má v diskuzi s Čínou. To, že Donald Trump netrpí přehnaným sentimentem k Evropě, bylo ostatně cítit z jeho ostré kritiky Evropy, když se jednalo o penězích určených na obranu.
Zvýšení sazeb bylo na trhy v podstatě doručeno silnější korunou. ČNB odhaduje, že posílení koruny k euru o 25 haléřů odpovídá zvýšení sazeb o 25 bazických bodů (o 0,25 procenta).
Zasedání bankovní rady se neslo v jestřábím duchu, hlavně díky nové prognóze, která doporučovala hned dvojí zvýšení sazeb – jedno ještě na Q4/2019, druhé na Q1/2020. Podle guvernéra Jiřího Rusnoka byla diskuse, co se argumentů týká, vyrovnaná. Hlasování dopadlo stejně jako to poslední, tedy 5 hlasů pro ponechání hlavní úrokové sazby na 2,0 procent a 2 hlasy pro její zvýšení na 2,25 procenta.
Bankovní rada ale nesignalizovala, že by se chystala model rovnou poslechnout, spíše signalizovala, že bude o nastavení monetární politiky diskutovat. Je tak jasné, že model bude tlačit na zvýšení sazeb, ale bude záležet hlavně na vyhodnocení zahraničních rizik radou, jestli se ke zvýšení sazeb letos nakonec rozhodne, či nikoliv.
Hlavními argumenty pro zvýšení sazeb byly zejména zmírnění obav z obchodních válek a brexitu, spojené s obavou, že dlouhodobější ignorování potřeby zvýšit sazby by mohlo vést k překročení horní hranice fluktuačního pásma inflace, tedy hodnoty 3,0 procent. Ponechání sazeb na stávajících úrovních podpořily obavy z toho, že ochlazení v evropském průmyslu je už citelné i v tom domácím, a že některé firmy již omezují své výrobní kapacity. Za takových okolností není zvyšování sazeb žádoucí a inflace bude tlačena dolů i ochlazením výkonu domácího průmyslu.
VIKTOR VALENT, ředitel dealingu SAB Finance a.s.