Inflace v ČR – listopad 2024 

Spotřebitelské ceny v listopadu meziměsíčně vzrostly “pouze” o 0,1 % a meziroční inflace tak zůstala na říjnové úrovni 2,8 %.  V listopadu se dále zvýšily ceny některých potravin, rostly i ceny pohonných hmot. Tento růst byl v celkovém údaji za listopad utlumen poklesem cen lihovin a některých přístrojů a spotřebičů pro domácnost. Inflace zůstává i nadále v těsné blízkosti tolerančního pásma ČNB a pozastavení poklesu úroků centrální banky je tím pádem pravděpodobnější. 

Meziroční srovnání

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 2,8 %, tedy stejně, jako v předcházejícím měsíci. Za tímto konstatováním je ovšem velká strukturální změna. Došlo totiž k výraznému zrychlení meziročního růstu cen některých potravin, zejména mléčných výrobků a vajec. V této skupině ceny ještě v říhnu klesaly (o 0,1 %), v listopadu však stouply o 4,3 %, přičemž extrémní byl vývoj cen vajec: v říjnu klesaly meziročně o 5,6 %, v listopadu vzrostly o 31,7 %! Pokles cen masa zpomalil: v říjnu maso zlevnilo o 2,3 %, v listopadu již jen o 1,3 %. Ceny elektřiny vzrostly o 9,2 % (v říjnu o 10,5 %), ceny plynu klesly o 2,9 % (v říjnu o 2,3 %). U těchto komodit je však vývoj zkreslený fixacemi cen u spotřebitelů, v pohybu je tedy jen menší část cen těchto komodit. 

Řadu měsíců bohužel sledujeme meziroční růst cen, souvisejících s bydlením. Také v listopadu stouplo nájemné z bytů (o 6,3 %), výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytů (o 4,0 %), stouplo i vodné (o 10,9 %), stočné (o 13,4 %), ceny tepla a teplé vody (o 8,5 %). Rostly ceny nových nemovitostí, což se v inflaci projevilo na nákladech vlastnického bydlení (imputovaném nájemném), které vzrostly meziročně o 1,5 % (v říjnu o 1,7 %). Nemalý podíl na celkovém meziročním růstu cen měly v listopadu lihoviny, jejichž ceny vzrostly  o 3,3 % (i když za samotný listopad klesly o 2,1 %). Pivo podražilo o 3,0 % a tabákové výrobky o 7,0 %. Ceny vína naopak meziročně klesly o 2,0 %. Meziročně stouply rovněž ceny stravovacích (o 6,7 %) a ubytovacích (o 8,8 %) služeb. Naproti tomu ceny oděvů klesaly o 0,5 % a ceny obuvi o 2,3 %.

Celkově vzrostly ceny zboží o 1,4 % a ceny služeb o 5,2 %.

V rámci meziročního posuzování inflace se často užívá též tzv. bazický index spotřebitelských cen, který sleduje vývoj cen proti úrovni v základním období, což je průměr roku 2015. Tento bazický index vykazuje v listopadu listopadu růst o 52,4 % (v říjnu to bylo 52,3 %). 

Dalším často užívaným ukazatelem inflace je růst průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předcházejících 12 měsíců. V listopadu představuje růst o  2,7 % (v říjnu to bylo 3,1 %). 

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 0,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily zejména ceny vajec o 23,3 %, masa o 0,4 % a sýrů a tvarohů o 1,3 %. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 0,8 %. K meziměsíčnímu snížení celkové cenové hladiny v listopadu přispěly především ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde klesly zejména ceny lihovin o 2,1 %. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti byly nižší především ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 1,8 %. Ceny zboží úhrnem a ceny služeb vzrostly shodně o 0,1 %.

Mezinárodní srovnání

Pokud jde o země EU, jsou celkové údaje k dispozici pouze v podobě předběžných výpočtů, neboť se statistická data sumarizují z jednotlivých zemí a přepočítávají se podle stejné metodiky na srovnatelné hodnoty tzv. HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen). Tyto předběžné výpočty ukazují na meziměsíční růst HICP v Česku o 0,1 % a meziročně o 3,1 % (v říjnu to byla 3,0 %). Pokud jde o země, platící eurem (Eurozónu) vzrostl HICP v listopadu o 2,3 % (v říjnu to byla 2,0 %). Z toho  v Německu  2,4 % a na Slovensku 3,6 %. Údaje za celou EU jsou k dispozici s měsíčním zpožděním, tedy za říjen, kdy celkově vzrostl HICP o  2,3 %, nejvyšší inflace přitom byla v říjnu v Rumunsku (5,0 %) a nejnižší ve Slovinsku (0,0 %).

Prakticky ve všech evropských zemích se meziroční inflace v porovnání s předcházejícím měsícem zvýšila. Jsou to sice jen desetiny procentních bodů, i tak je to ale signál, že inflace není v Evropě, ani v Eurozóně zcela zažehnaná. Vidíme, že pokles cen energií zpomaluje (z říjnových -4,6 % na listopadových  -1,9 %) a některé důležité ceny stále rostou: služby celkově o 3,9 %, potraviny, alkohol a tabák o 2,8 % a průmyslové zboží (mimo energetický sektor) o 0,7 %. Zejména za růstem cen služeb je třeba vnímat stále ještě silnou poptávku, která rostoucí ceny akceptuje. Evropská centrální banka bude tedy zvažovat své další kroky mezi Skyllou a Charybdou, tedy mezi rizikem další inflace na straně jedné straně a klesající výkonností ekonomik na straně druhé. Aktuální úrokové sazby možná růst cen dostatečně netlumí, ale výkonnost nejspíš podlamují. Jak tedy dál?  

Inflace – příčiny a důsledky, výhled

Těžko lze za uplynulých 12 měsíců hovořit o tom, že spotřebitelské ceny jsou zvyšovány tlakem rostoucích výrobních nákladů. Zejména u služeb, u nájemného, ale i u dalších položek lze spíš usuzovat na prostou spekulaci prodávajících, kteří postupně zjišťují, že vyšší ceny zákazník zaplatí a že odbyt tedy neklesá. Když mohou růst jedny ceny, proč ne i ty druhé. Klesají úrokové sazby, roste maloobchodní obrat a udržuje se nízká nezaměstnanost. Nejsou to příznivé okolnosti pro zvýšení některých cen? Zastavme se v této souvislosti u nájemného, které od loňského listopadu vzrostlo o 6,3 %. Tento růst zahrnuje jak nové, tak staré nájemní smlouvy. U nových smluv se zřejmě projevuje růst cen nemovitostí, od kterých se nové nájemné odvíjí. Starší nájemní smlouvy se upravují o inflaci, ale mohou být také “dorovnány” na nájmy, obvyklé v dané lokalitě. Aktuální nouze o bydlení ulehčuje pronajímatelům situaci a vystavuje domácnosti tlaku, který jsou nuceny akceptovat. Zatímco konzumaci zdražených vajíček může spotřebitel snížit, drahé bydlení omezit nelze. Pravda – pokud náklady na bydlení přesáhnou třetinu disponibilních příjmů, pomohou sociální dávky, ale rodiny v takové situaci mají skutečně napjatý rozpočet a optimismus nesdílejí. Centrální banka bude o situaci jednat ještě ve druhé polovině prosince 2024. Uvidíme, jak vyhodnotí aktuální inflační tlaky, které nepochybně stále existují a zda usoudí, že je čas na zdvižení varovného prstu – tím by bylo přerušení poklesu úrokových sazeb a jejich ponechání na aktuální úrovni (4 %). To by možná některé cenové strategie mohlo ovlivnit, nebo dokonce ukáznit.    

Martin Švehla

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla

_________________________________________________________________________________________

Mohlo by vás také zajímat: 

• Inflace v ČR – říjen 2024
• Inflace v ČR – září 2024 
• Inflace v ČR – srpen 2024
• Inflace v ČR – červenec 2024
• Inflace v ČR – červen 2024
• Inflace v ČR – květen 2024