Americká centrální banka (Fed) v září poprvé po letech snižuje úrokové sazby, aby podpořila ochlazující trh práce. Ale je to správný krok, nebo riskantní hazard s inflací? Zpětný pohled na minulé cykly může dát Fedu tvrdou lekci o tom, jak složité je najít rovnováhu mezi růstem a stabilitou.
Krok do neznáma
Když Fed oznámil snížení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu do pásma 4,00–4,25 %, mnozí si oddechli. Konečně signál, že centrální banka bere vážně zpomalující trh práce. Jenže, jak ukazuje historie, snižování sazeb není žádná kouzelná hůlka. Podle analýzy CNBC může být tento krok spíše první notou v symfonii nejistoty, než zaručeným řešením.
Aktuální situace: Mezi inflací a nezaměstnaností
Americká ekonomika je v na rozcestí. Míra nezaměstnanosti dosáhla 4,3 %, což není katastrofa, ale v srpnu vzniklo jen 22 000 nových pracovních míst mimo zemědělství, což je varovný signál. Inflace, i když pod kontrolou, zůstává na úrovni 3,1 % jádrové inflace – stále nad cílem Fedu 2 %. Jak na tiskové konferenci zdůraznil předseda Fedu Jerome Powell, priorita se posouvá od boje s rostoucími cenami k prevenci oslabení trhu práce. Ale není to jen o číslech. Uvnitř Federálního výboru pro volný trh (FOMC) panuje nejednotnost – zatímco někteří, jako guvernér Stephen Miran, tlačí na razantnější kroky, jiní varují před příliš rychlým uvolňováním měnové politiky. A trhy? Ty reagují smíšeně. Indexy S&P 500 a Nasdaq rostou, ale americký dolar kolísá – nejprve oslabil, pak se stabilizoval. Nejistota je cítit na každém kroku.
Historická lekce: Snižování sazeb není všelék
Podívejme se do minulosti. Když v roce 2001 praskla technologická bublina, Fed snížil sazby jedenáctkrát z 6,50 % na 1,75 %. Výsledek? Oživení bylo pomalé, ekonomika se zotavovala jen ztuha. O sedm let později, během finanční krize 2008, sazby klesly o 5,25 procentního bodu téměř k nule během pouhých 15 měsíců. Ani tehdy to samo o sobě nestačilo – bylo třeba masivních intervencí. A v roce 2020, když udeřila pandemie, Fed sazby opět stlačil na nulu a spustil kvantitativní uvolňování. Přesto trhy zůstávaly volatilní. Co z toho plyne? Snižování sazeb může být reakcí na krizi, ale nikdy není zárukou rychlého řešení. Fed v roce 2025 čelí podobným dilematům, jen s jinými kulisami – vysokou inflací a geopolitickou nejistotou.
Rizika a argumenty
Proč tedy Fed sazby snižuje? Hlavním důvodem je podpora zaměstnanosti. Pokud se trh práce dále zhorší, hrozí recese, a to si nikdo nepřeje. Levnější úvěry by mohly povzbudit firmy k investicím a domácnosti k většímu utrácení. Jenže, jak varují někteří členové FOMC, rychlé uvolňování může mít stinnou stránku. Inflace, která stále přesahuje cíl, by se mohla vrátit s novou silou, zvlášť když globální faktory, jako cla a obchodní bariéry, tlačí ceny nahoru. A co když nastane stagflace – kombinace vysoké inflace a rostoucí nezaměstnanosti? Powell sám přiznává, že Fed nemá „bezrizikovou cestu“.
Dopady na Českou republiku
A co to všechno znamená pro nás? Česká ekonomika je otevřená, exportně orientovaná a silně provázaná s globálními trhy. Snížení sazeb Fedu může nepřímo ovlivnit kurz koruny přes pohyby dolaru. Pokud koruna posílí, český export by mohl zdražit, což by firmám jako Škoda Auto nebo menším dodavatelům mohlo zkomplikovat život. Na druhou stranu, oživení americké ekonomiky by mohlo zvýšit poptávku po našem zboží. A je tu ještě jeden efekt – nižší sazby v USA mohou přilákat zahraniční kapitál i do ČR, což by podpořilo investice. Jenže, jak ukazují data, obchodní bariéry a cla ze strany USA mohou tyto pozitivní efekty rychle zvrátit. Česká národní banka (ČNB) tak bude muset bedlivě sledovat nejen Fed, ale i kroky Evropské centrální banky (ECB), aby udržela naši ekonomiku v rovnováze.
Co nás čeká?
Medián prognóz FOMC naznačuje možnost dalších dvou snížení sazeb do konce roku 2025, což by mohlo stlačit sazbu až na 3,6 %. Ale vše závisí na datech. Pokud se trh práce bude dál zhoršovat, Fed může jednat razantněji – třeba snížením o 0,5 %. Naopak, pokud inflace znovu vyletí, může se uvolňování zastavit. Pro nás v ČR bude klíčové, jak se vyvine situace v eurozóně a jak změny měnových kurzů ovlivní naši konkurenceschopnost. Jedno je jisté – investoři i firmy musí být připraveni na výkyvy. Jak ukazuje historie, rozhodnutí Fedu mají dalekosáhlé důsledky, a ne vždy jsou ty důsledky příjemné.
Lekce, kterou nelze ignorovat
Snižování sazeb Fedem je odvážný krok, ale také riskantní tanec na tenkém ledě. Historie nás učí, že samotné úpravy sazeb nestačí, pokud nejsou řešeny hlubší problémy ekonomiky. Pro ČR tento krok přináší jak příležitosti, tak výzvy – od možného přílivu kapitálu po rizika spojená s kurzem koruny. Dokáže Fed tentokrát najít cestu k měkkému přistání, nebo nás čeká další bouřlivé období?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: CNBC, PBS.org, Nasdaq.com