e-news.cz - kurzy
Reklama

Fassmann: Několik poznámek k vývoji veřejných financí za pět měsíců roku 2023 a k vývoji veřejných financí České republiky vůbec 

27.06.2023, Autor: Martin Fassmann

3 votes, average: 3,33 out of 53 votes, average: 3,33 out of 53 votes, average: 3,33 out of 53 votes, average: 3,33 out of 53 votes, average: 3,33 out of 5
Fassmann: Několik poznámek k vývoji veřejných financí za pět měsíců roku 2023 a k vývoji veřejných financí České republiky vůbec 

Poznámka první:

Aktuální problémy veřejných financí jsou na straně příjmů.

Proti alikvótě schváleného rozpočtu se za pět měsíců neplní příjmy o téměř 150 mld. Kč.  Problém leží především v daňových příjmech, kde se proti alikvótě nedobralo za pět měsíců téměř 100 mld. Kč.  (Dalších 50 mld. Kč souvisí především s nedostatečným čerpáním příjmů z EU). 

Dvě třetiny „výpadku“ daní je závislá na nižším výběru daně z příjmu právnických osob. Zde se za pět měsíců vybralo o cca 25 mld. Kč méně. Nutno však poznamenat, že jde pouze o zálohy. Daňové přiznání se podává v červenci. Zde se situace velmi pravděpodobně zlepší. Nicméně, odhadovat „o kolik“ zase až tak moc nejde. Bude záležet na míře daňové optimalizace.

Na tom samém pak bude záviset i výnos další daně, která se prozatím v rozpočtu neprojevila, a to daně z neočekávaných zisku (WFT). Zde rozpočet počítá s 85 mld. Kč přínosu, nicméně odhady, které dlouhodobě probíhají sdělovacími prostředky, hovoří reálně zhruba čtvrtině této částky.

Vedle těchto základních výpadků jsou poměrně výraznější výpadky i ve spotřebních daních: DPH – 17 mld. Kč a spotřební daně -9 mld. Kč. Vývoj v pěti měsících je již dostatečný pro prokázání trendu, ve kterém se nesporně promítá vývoj ekonomiky a snaha občanů o úspory. Zde se vzhledem k vývoji, a dalším očekávaným rozpočtovým redukcím, dá spíše očekávat prohlubování tohoto trendu. 

Mírný výpadek proti alikvotě – cca 8 mld. Kč je možno sledovat i u daně z příjmu fyzických osob, to se ovšem týká poplatníků této daně mimo zaměstnanců. Daně zaměstnanců (a sociální pojištění vybírané z mezd) je na plánovaných číslech. To jen potvrzuje známou pravdu, že pro veřejné finance jsou nejstabilnějšími a nejlepšími daňovými poplatník zaměstnanci, protože oni platit daně musí. V žádném případě nelze výše uvedený výpadek – deficit „násobit dvěma“ atd. a vyvolávat paniku. Tak tomu není. 

Poznámka druhá:

Veřejné finance jsou v České republice velmi špatně řízeny i komunikovány a výsledkem jsou velmi hysterická opatření přijímaná v tlaku narychlo. 

Je opravdu namístě se ptát co udělal ministr financí proto, aby došlo k většímu výběru daní, jak motivoval své podřízené, co udělali pro větší výběr daní v oblasti daňové kontroly, pro posílení finančních úřadů atd. Ukazuje se, že nic. Tedy kromě zrušení kontrolních pokladen s nesporným zhruba 18 miliardovým záporným dopadem do veřejných financí. Co udělal pro rychlejší čerpání peněz z Evropských fondů. Vyhlášené masívní rušení finančních úřadů vyvolá chaos, apatii a strach o místo (tím jsou opatření tohoto typu doprovázena vždy). Můžeme se ptát, jak daleko MF postoupilo ve vyhledávací činnosti subjektů stojících mimo systém, jak se činí v boji proti daňovým únikům, jak postoupilo v propojení databází daňových a pojistných příjmů, jak využívá platný zákon o majetkových přiznáních, co vše udělalo a ještě udělá proti transferovým cenám a daňové optimalizaci multinacionálních firem atd. Těch otázek by mnoho být mnoho a daly by se shrnout do jedné – kam zmizelo Ministerstvo financí, kam zmizela vyhlášení finanční odborníci, jak se podíleli a podílí na analýze a řízení veřejných financí, proč pět měsíců nečinně přihlíží jak schodek roste a roste, jak to že je ministerstvo vyhlášené špičkovými odborníky schopno vypustit něco tak hloupého, plytkého a neodborného jako je důvodová zpráva k rozpočtovému balíčku?  

Poznámka třetí:

Představa, že se ještě více stlačí příjmy veřejného sektoru a tím si rozpočet výrazně pomůže, je lichá.

Tento signál totiž vyvolá a posílí již tak narůstající nejistotu a snahu o další úspory ve spotřebě. Což se opět oklikou projeví ve výběru DPH a spotřebních daní, kde by již současný propad proti alikvótě – 26 mld Kč měl být opravdu varující.  O jasných inflačních impulsech souvisejících s připravovanou „reformou veřejných financí“ – tedy především se změnou sazeb z přidané hodnoty a tím vyvolaným chaosem ani nemluvě.  

Foto: Pixabay

Autor: Martin Fassman


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Číňané šetří a Číně hrozí krize

02.04.2025, Autor: Vojtěch Benda

Na rozdíl od většiny světa, který se po pandemii potýká s velkou inflací, má Čína opačný problém – lidé nechtějí utrácet a tím vyvolávají deflaci. Nyní se Peking snaží přinutit své občany otevřít peněženky, aby zabránil krizi. Mezitím se na sociálních sítích objevují tipy, jak ještě více ušetřit.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Pavel Veselý: Nová doba nebo Belle Époque 2.0?

01.04.2025, Autor: Pavel Veselý

Máme se prý dobře, jak je nám stále říkáno. Asi, jak komu, soudě podle nálady ve společnosti u nás i ve světě. Možná ani sám George Orwell svou knihu 1984 nezamýšlel jako návod k použití. Přesto se jim stal. Mluví se také stále o nové době. Ale je tato doba opravdu nová?

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Kolik skutečně stojí podnikání? Skryté náklady, o kterých se nemluví

25.03.2025, Autor: Z blogosféry

Podnikání přináší mnoho výzev a jednou z nich jsou bezesporu náklady. Zatímco některé výdaje jsou zřejmé, existují i skryté výdaje, které mohou významně ovlivnit finanční situaci podnikatele. Podívejme se na některé z často přehlížených nákladů a jejich optimalizaci.

Zlato na nových maximech: Má kov před sebou další růst?  

24.03.2025, Autor: Z blogosféry

V posledních dnech zažívají trhy další „zlatou horečku“. Cena zlata nedávno překonala magickou hranici 3 000 USD za troyskou unci, a to na pozadí pokračující války na Ukrajině, hrozby ekonomické recese v USA a rostoucí nejistoty v globálních obchodních vztazích.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Švédský průmysl se raduje ze členství v NATO

18.03.2025, Autor: Vojtěch Benda

Pouze 23 ze 32 zemí v NATO plní své závazky dávat 2 % HDP na obranu. V současné bezpečnostní nejistotě se mnoho zemí snaží tyto závazky skutečně plnit a další tyto investice ještě zvýšit. Kromě naděje na zvýšení bezpečnosti Evropy tak mají radost především zbrojaři.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama