Zveřejněním záznamů z kontrol podniků s fotografiemi dalších osob mohl porušit Matěj Stropnický, který kandiduje v letošních volbách za ČSSD, zákon. Shodují se na tom právníci, které EM oslovil. Jednak zákon o státní kontrole, ale i zákon o osobních údajích. Stropnický zároveň vystupuje jako poradce ministryně práce a sociálních věcí Jan Maláčové.
Současná úprava kontroly předpokládá, že fyzické osoby, které kontrolu provádějí, mají pověření od kontrolního orgánu, samozřejmě písemné, a měly by o kontrole, kterou provádějí vypracovat řádný protokol se všemi náležitostmi, které vyžaduje zákon. Pokud to nedodrží, je to porušení povinnosti, za což je sankce až 500 000,- Kč, vysvětluje člen představenstva ČAK Martin Maisner. „Dost pochybuji, že by si paní ministryně a její poradce nebo koordinátor nechali řádně vystavit pověření od svých podřízených.
Provádění kontrol není v náplni ministra ani poradce
Samozřejmě provádění kontrol tohoto typu nepatří k pracovní náplni ministra nebo jeho poradce. Ministr jako vedoucí pracovník jistě má kontrolní pravomoci, ale spíše vůči svým přímým podřízeným, nikoliv na této úrovni.“ Nicméně konkrétní porušení zákona by mohl Maisner identifikovat, jen kdyby viděl dokumenty od těch kontrol – protokoly, pověření, fotodokumentaci. „Pokud se to odehrálo tak, že se tam hlavně motali a nechali se u toho fotografovat, tak to bude pravděpodobně špatně.“
Maisner se zastavil i nad zveřejněním fotografií osob z ministerských kontrol, které pořídil a publikoval bez jejich souhlasu Stropnický na svůj facebookový profil. „Tady platí, že se ochrany musí domáhat poškozený. Sám úřad to jaksi ex officio zahajovat určitě nebude, muselo by se jednat o fotografie, ze kterých by bylo jasné, že se jedná o fotografie pořízené bez souhlasu a navíc zjevně fotografovaného poškozující a nejsem si jist, jestli by to zahajovali i v tom případě. Navíc není jisté, jestli alespoň některé nebyly pořízeny v rámci zpravodajské licence.“
Jinak je podle Maisnera jasné, že se jedná o předvolební nesmysl, který má vylepšit image paní ministryně, ale žádný problém to nevyřeší. „Je to obdobné, jako kdyby ministr vnitra řešil dopravní problémy v Praze tím, že bude každý den osobně řídit dopravu na jiné křižovatce. Ministr by měl problémy svého resortu řešit standardní cestou, tedy prostřednictvím příslušných úřadů, odborů a systému.“
Podobně vidí situaci i další místopředseda ČAK. „Kontrola jako taková má nějaká pravidla a vůbec nepřichází v úvahu z ní zveřejňovat informace, a to necháme stranou, že to byly i fotografie, kde je GDPR a ochrana osobnosti. Jestli chtěli vytvořit symfonii protiprávních jednání, tak se jim to podařilo dokonale,“ shrnul Tomáš Sokol, podle něhož nemají Maláčová se Stropnickým na inspekční kontrole co dělat, a nechal by je vyvést policií.
ÚOOÚ zatím žádnou stížnost neobdržel
V případě, že by předmětné zveřejňování fotografií bylo možné podřadit pod systematické zpracování osobních údajů, musel by Matěj Stropnický jakožto správce ve smyslu čl. 4 odst. 7 obecného nařízení o ochraně osobních údajů disponovat právním titulem pro takové zpracování, přičemž nelze bez dalšího říci, že je takové zpracování a priori nezákonné, konstatuje předseda Úřadu na ochranu osobních údajů Jiří Kaucký. „Stran zákonného titulu se v přední řadě nabízí souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů. V této souvislosti nicméně neevidujeme žádnou stížnost subjektu údajů, který by namítal, že zveřejnil některou z fotografií, na níž by byl subjekt údajů zachycen, bez souhlasu s tímto zveřejněním.
Též je nutné upozornit, pokračuje dále předseda ÚOOÚ, že v čl. 85 obecného nařízení o ochraně osobních údajů je udělen členským státům poměrně široký mandát k úpravě ochrany osobních údajů ve vztahu k právu na svobodu projevu a informací, a to zejména u zpracování osobních údajů pro novinářské účely a pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu. Odchylky se mohou týkat zásad pro zpracování osobních údajů, práv subjektů údajů, podmínek pro předávání osobních údajů a dalších. „Zákon o zpracování osobních údajů představuje legální zakotvení oprávnění přiměřeným způsobem zpracovávat osobní údaje pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu. Tyto činnosti jsou založené na vyhledávání, shromažďování, třídění, používání a následném zveřejňování informací předem neohraničenému okruhu adresátů – čtenářům, posluchačům, divákům či studentům. Jednotícím účelem těchto činností je poskytnutí informací veřejnosti a iniciace veřejné diskuze. Jako takové ustanovení reflektuje zvláštní povahu práva na informace dle čl. 17 Listiny základních práv a svobod a jeho postavení v rámci hierarchie lidských a občanských práv. Z hlediska právních titulů uvedených v obecném nařízení o ochraně osobních údajů se jedná o oprávněný zájem správce, přičemž zákonnost zpracování osobních bude dána tehdy, pokud nad oprávněnými zájmy správce nepřevažují práva a zájmy subjektu údajů.“
Jak dále Kaucký uvádí, je zároveň zdůrazněno, že zpracování osobních údajů musí být přiměřené, a to zejména pokud se jedná o zvláštní kategorie osobních údajů nebo o rozsudky v trestních věcech a trestné činy. Osobní údaje, zejména údaje spadající do kategorie zvláštních osobních údajů, je tedy možné zveřejnit jen v oprávněných případech. Ochrana osobních údajů jako součást základního lidského práva na soukromí a lidskou důstojnost není neomezitelná a je nutné ji upravit a vykládat tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému zásahu do dalších lidských práv. V souladu s rozhodovací praxí Ústavního soudu i Soudního dvora se v těchto případech provádí tzv. třístupňový test, jehož podstatou je přezkum zákonnosti, legitimity a přiměřenosti. Ustanovení § 17 je tedy zákonným podkladem pro zpracování osobních údajů pouze v případě dodržení přiměřenosti takovéhoto zpracování. „Jinými slovy řečeno test proporcionality posoudí, zda oprávněný zájem správce převažuje nad zájmy subjektu údajů, přičemž má být prováděn zejména před zveřejněním výstupu, který obsahuje osobní údaje.“
Stejně jako Maisner upozorňuje Kaucký na to, že zpracováním osobních údajů dotčené osoby mají možnost podat námitku proti konkrétnímu zveřejnění dle § 22 zákona o zpracování osobních údajů, se kterou se případně bude nutno vypořádat. Dotčená osoba musí v případě podání námitky vůči zpracování pro novinářské, akademické, umělecké nebo literární účely uvést dostatečně konkrétní důvody, na jejichž základě by jeho oprávněné zájmy měly převažovat nad veřejným zájmem na zveřejnění či zpřístupnění jeho osobních údajů. Správce nemusí námitce vyhovět, pokud je přesvědčen, že oprávněné zájmy subjektu údajů na ochraně jeho práv a svobod nepřevažují nad zájmem na zpracování jeho osobních údajů. Odpovědnost za řádné zvážení jednotlivých chráněných zájmů zůstává na správci. Současně je správce povinen subjekt údajů bezodkladně informovat o tom, zda uplatněné námitce vyhověl či nikoli. Ani v této souvislosti však momentálně Úřad pro ochranu osobních údajů neeviduje stížnost subjektu údajů. „Pokud Úřad pro ochranu osobních údajů nedisponuje takovou stížností subjektu údajů, nemůže ani dojít např. k závěru, že mohlo dojít k porušení některého z ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů (což by mohlo být základem pro zahájení přestupkové řízení). Samotná skutečnost, že pan Matěj Stropnický zveřejnil určité fotografie na své facebookové stránce, není bez dalšího dostatečným důvodem pro podniknutí jakýchkoliv oficiálních kroků v této souvislosti,“ uzavírá Kaucký
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek