Evropský parlament na stráži: Nový orgán má prošetřit miliardy pro neziskovky

Evropský parlament se rozhodl pro krok, který může změnit pravidla hry pro neziskový sektor v celé Evropské unii. Zřízení speciální pracovní skupiny pod Výborem pro rozpočtovou kontrolu (CONT) má za cíl prošetřit, kam a jak tečou miliardy eur z veřejných rozpočtů do kapes nevládních organizací. Je to skutečně o transparentnosti, nebo spíš o politickém boji o vliv?

Miliardy pod drobnohledem: Co odhalila aféra?

Příběh začíná aférou z ledna 2025, kdy se na světlo dostaly informace o tom, že některé NGO využívají granty EU k lobbistickým aktivitám, například k prosazování přísnějších klimatických regulací v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Podle dubnové zprávy Evropského účetního dvora (EÚD), která kritizovala nedostatečnou transparentnost, bylo mezi lety 2021 a 2023 vyplaceno neziskovkám z hlavních programů EU neuvěřitelných 7,4 miliardy eur. Z toho 4,8 miliardy přímo od Evropské komise a 2,6 miliardy přes členské státy. To jsou v absolutních číslech částky, které si zaslouží pořádnou kontrolu.

Výbor CONT už jedná – vyžádal si od Komise přes 10 000 smluv k prozkoumání. Jak ukazují data z oficiálních dokumentů EP, iniciativa přišla především od pravicových frakcí, jako je Evropská lidová strana (EPP), Evropští konzervativci a reformisté (ECR) či Patrioti pro Evropu (PfE). Naopak středolevicové a levicové strany hlasovaly proti, což naznačuje, že tady nejde jen o peníze, ale o hlubší ideologický střet.

Historie plná varování

Není to poprvé, co se v EU řeší, jak a kam tečou peníze do neziskového sektoru. Už v roce 2018 Evropský účetní dvůr upozorňoval na nejasnosti v definicích NGO a nedostatečnou transparentnost. Pak přišel skandál Qatargate v roce 2022, kdy se ukázalo, že některé organizace sloužily jako zástěrka pro korupční převody peněz. Tlak na kontrolu tehdy prudce narostl. O rok později, v roce 2023, Evropská komise zakázala financování přímého lobbingu z fondů EU, a v lednu 2024 EP přijal usnesení na zlepšení transparentnosti.

Dnešní situace je tedy vyústěním dlouholetých varování a politických tlaků. Přinejmenším můžeme říct, že aféra z letošního ledna byla jen pověstnou kapkou, po které přetekl pohár. Pravicové frakce, včetně českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, EPP), mluvčího EPP pro rozpočtovou kontrolu, tlačí na to, aby se každý cent z veřejných rozpočtů dal jasně dohledat. Jak ale ukazuje historie, najít rovnováhu mezi kontrolou a svobodou neziskovek není jednoduché.

Transparentnost, nebo politická hra?

Podívejme se na to z obou stran. Pravicové frakce v EP, jako EPP nebo ECR, argumentují, že transparentnost je základ. Podle nich není přípustné, aby organizace financované z našich daní lobbovaly za konkrétní politické agendy, ať už jde o Green Deal, nebo cokoli jiného. Tomáš Zdechovský sám označil zřízení pracovní skupiny za „nejúčinnější řešení“, jak zajistit, že peníze EU nebudou zneužívány.

Na druhé straně barikády stojí středolevicové a levicové frakce, které varují před politickou stránkou celé kauzy. Podle nich jsou obvinění vůči NGO často nepodložená a mohou vést k oslabení role občanské společnosti. Není to snad jen snaha pravice omezit vliv organizací, které často zastupují zájmy menšin, nebo prosazují progresivní změny? A co když se z transparentnosti stane zbraň k diskreditaci neziskovek?

Samotné NGO se brání. Některé slibují, že samy zlepší svou otevřenost, aby si udržely důvěru veřejnosti. Jiné však zřízení pracovní skupiny považují za politicky motivované a potenciálně škodlivé. Kdo má tedy pravdu?

Hledání rovnováhy

Zřízení nového orgánu v Evropském parlamentu má svá pro a proti. Na jedné straně může přinést větší odpovědnost a jasnost v tom, kam tečou miliardy eur z našich daní. Na druhé straně hrozí, že se z transparentnosti stane záminka k politickým bojům, které oslabí roli občanské společnosti. Vývoj v příštích měsících ukáže, jestli jde o skutečnou reformu, nebo jen další kolo politického divadla.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický