Důchodová reforma – co platí v roce 2025

Český důchodový systém je postavený jako průběhový – to znamená, že se důchody vyplácejí z aktuálních příjmů, tedy s pojistného, které platí lidé z příjmů ze své ekonomické činnosti. Vzhledem k dlouhodobému (žádoucímu) demografickému trendu se ovšem tento systém dlouhodobě potýká s rostoucím počtem penzistů a klesajícím počtem lidí, kteří na jejich důchody přispívají. Stárnutí populace je neoddiskutovatelný (a pozitivní) fakt — lidé se dožívají vyššího věku, seniorů je tedy stále víc a lidí v produktivním věku naopak ubývá. Vyplácení důchodů je tak nutné “dotovat” z jiných daní a příjmů státního rozpočtu. Ve snaze zajistit do budoucna udržitelnost penzijního systému, byly přijaty legislativní změny (tzv. důchodová reforma), které mění některé parametry a ty od roku 2025 postupně vstupují v platnost. 

Stávajících důchodců se tyto změny prakticky nedotknou. Důchody, které byly vyměřeny před rokem 2025, zůstávají na stejné výši a také valorizace důchodů k 1. lednu 2025 proběhla ještě podle pravidel roku 2024. Legislativní změny se promítnou do výpočtu nových důchodů, do dalších valorizací všech důchodů (včetně těch dříve přiznaných) a také do zvýhodnění pracujících důchodců, kteří mají již letos (2025) nižší odvody na sociální pojištění. Reforma pak cílí především na budoucí důchodce, tedy na lidi, kterým je dnes kolem padesáti a méně. Starobní důchody se budou přiznávat později a porostou pomaleji než dosud. Zároveň se otevírají možnosti pro individuální “spoření na stáří”, které může podporovat zaměstnavatel i stát. Je snaha nastavit parametry tak, aby příjmy v důchodu zajistily lidem důstojné stáří, ale aby zároveň finanční zátěž v produktivním věku byla  přijatelná. Bere se v úvahu, že náklady na pracovní sílu (cena práce) jsou u nás už poměrně vysoké a mohou brzdit ekonomický rozvoj i nabídku pracovních příležitostí.

Co konkrétně důchodová reforma přináší?

Od letošního roku 2025 vstupují v platnost první změny, které se postupně promítnou do výše důchodů, důchodového věku i dalších pravidel. Od 1. ledna 2025 se změnil způsob výpočtu nově přiznávaných starobních důchodů. Ten se skládá i nadále ze dvou složek, kterými jsou:

• Základní výměra – částka, která je pro všechny důchodce stejná. V roce 2024 činila 4040 Kč měsíčně, od ledna 2025 se zvýšila na 4400 Kč. Základní výměra je pevně stanovena zákonem jako určité solidární minimum.
• Procentní výměra závisí na počtu odpracovaných let a výši výdělků. Do konce roku 2024 činila 1,5 % výpočtového základu za každý rok pojištění. Od 1. ledna 2025 klesla na 1,3 % za rok a od 1. ledna 2026 se sníží na 1,2 % za každý odpracovaný rok. Na této úrovni by měla zůstat i nadále. Výpočtový základ se stanovuje z průměru výdělků dosažených během života, přepočtených na současnou hodnotu.

Tyto změny se týkají pouze lidí, kterým byl důchod přiznán od 1. ledna 2025 a později.  Výdělky (průměrný výdělek v rozhodném období) se pro výpočet důchodů rozdělují podle tzv. redukčních hranic na tři pásma. Tento princip je zachován, částky se však pro rok 2025 mění a budou se měnit i v dalších letech, vždy podle aktuální průměrné mzdy. 

Do částky 20 486 Kč měsíčně (v roce 2025) se výdělek započítává zcela, tedy 100 %. Z další části výdělku mezi 20 486 Kč a 186 228 Kč měsíčně se započítává pouze 26 % a výdělky nad 186 228 Kč měsíčně se do důchodu nepočítají vůbec. Od roku 2026 se zápočet výdělků do první redukční hranice začne postupně snižovat o 1 procentní bod ročně, až dosáhne 90 % v roce 2035. Zápočet výdělků v dalším pásmu (26 %) zůstane beze změny. Současně se bude snižovat i zápočet výdělku za každý rok důchodového pojištění — z nynějších 1,5 % výpočtového základu za rok na cílových 1,45 % v roce 2035. Z takto zjištěného výpočtového základu se pak vypočítá procentní výměra výše popsaným způsobem.Tato opatření povedou k tomu, že důchody během příštích deseti let klesnou zhruba o 8 % oproti tomu, jaké by byly bez těchto změn.

Spolu s tímto úsporným opatřením dojde ale ke zvýšení minimálního důchodu. V současné době je stanoven jako 10 % průměrné mzdy (základní výměra, pro všechny důchody stejná) plus procentní výměra. Pokud je dosahovaný výdělek velmi nízký, uplatní se v současné době tzv. minimální procentní výměra, což je 770 Kč. V roce 2025 bude tedy minimální důchod ve výši 4.660 + 770 = 5.430 Kč. Po reformě by obě částky měly být ve výši 10 % průměrné mzdy, to znamená, že minimální důchod by jednoduše představoval 20 % průměrné hrubé mzdy. Při předpokládané průměrné mzdě za rok 2025 ve výši 46 557 Kč by minimální důchod v roce 2026 činil 9 311 Kč.

Nová pravidla valorizace důchodů

Způsob pravidelné valorizace důchodů se změnil už od ledna 2023 a zůstává stejný i v roce 2024 a 2025. Důchody se každoročně zvyšují:

• o celou průměrnou inflaci (měřenou podle cen za domácnosti důchodců nebo všech domácností — podle toho, která je vyšší),
• a o třetinu růstu reálných mezd (dříve to byla polovina růstu reálných mezd).

Od roku 2025 zůstává tento princip zachován, ale mění se pravidla pro mimořádné valorizace. Ty nastávají tehdy, když meziroční růst spotřebitelských cen (CPI) od poslední valorizace přesáhne 5 %. Nově se mimořádná valorizace nebude automaticky promítat do obou složek důchodu (základní i procentní), ale pouze do procentní výměry, a část valorizace může být rozhodnutím vlády omezená. Platí také, že při poklesu reálných mezd se tento pokles do valorizace nezapočítává, ale v dalších letech je nutné jej nejprve„dohnat“, a teprve potom se růst mezd znovu projeví na zvýšení důchodů.

Co se mění u výchovného?

Od roku 2022 bylo možné, aby takzvané výchovné, tedy příplatek k důchodu za vychované děti, pobírali oba rodiče například při střídavé péči. Tento princip se od 1. ledna 2025 mění. Nově náleží výchovné pouze jednomu z rodičů za každé dítě, a to ve výši 500 Kč měsíčně. Pokud se rodiče neshodnou, komu bude částka přiznána, určí to rozhodnutím Česká správa sociálního zabezpečení. Výchovné je součástí důchodu a ovlivňuje jeho celkovou výši. Opatření se dotýká výhradně nově přiznávaných důchodů od 1. ledna 2025. U starších důchodů se zachovávají dřívější přiznaná práva.

Posouvá se důchodový věk?

Od roku 2025 se důchodový věk v České republice postupně zvyšuje o jeden měsíc ročně, až dosáhne hranice 67 let pro osoby narozené po roce 1988. Tato změna se netýká ročníků 1965 a starších, kteří budou odcházet do důchodu v 65 letech, tedy v roce 2030. ​Od roku 2026 se začne důchodový věk postupně zvyšovat o jeden měsíc za každý rok narození. Toto opatření se tedy týká osob, narozených po roce 1965. Ročník 1966 bude mít důchodový věk 65 let a 1 měsíc, ročník 1967 bude mít důchodový věk 65 let a 2 měsíce. atd. až ročník 1989 dosáhne důchodového věku 67 let, což je věk cílový.​ Vychází se z demografického vývoje, který ukazuje na postupné prodlužování doby dožití s tím, že by lidé měli v průměru strávit v důchodu kolem 21 let – tedy zhruba stejně, jako v současnosti. ​Nová legislativa zároveň umožňuje dřívější odchod do důchodu pro pracovníky v náročných a rizikových profesích, jako jsou horníci, hasiči, zdravotní sestry, lesníci, skláři a hutníci. Tito pracovníci mohou odejít do důchodu až o 30 měsíců dříve bez krácení penze. Zároveň zaměstnavatelé v těchto odvětvích budou povinni přispívat 4 % z hrubé mzdy zaměstnanců do jejich individuálních penzijních účtů ve třetím pilíři. Tato opatření se týkají přibližně 12 000 pracovníků. ​

Změny pro pracující důchodce od roku 2025

Do konce roku 2024 platilo, že pokud důchodce pracoval a zároveň pobíral starobní důchod, mohl si po každých odpracovaných 360 dnech požádat o zvýšení důchodu o 0,4 % výpočtového základu. To se dalo opakovat a bylo to pro některé výhodné.

Od 1. ledna 2025 se ale tento systém ruší. Po tomto datu už nelze nárok na zvýšení důchodu za práci získat — ani poměrně, ani za nový odpracovaný rok. Výjimka platí jen pro ty, kteří stihli odpracovat celých 360 dní ještě do 31. 12. 2024. Ti si mohou o zvýšení důchodu o 0,4 % požádat dodatečně, a to až pět let zpětně.

Místo toho stát zavedl pro pracující důchodce slevu na sociálním pojištění. Od ledna 2025 tak zaměstnaní starobní důchodci, kteří pobírají svůj důchod v plné výši, neplatí část pojistného na sociální zabezpečení — konkrétně 6,5 % ze své hrubé mzdy. Tuto slevu si uplatní u svého zaměstnavatele, musí ale doložit, že důchod opravdu pobírají. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je to podobné. Mohou si snížit platby na sociální pojištění o 6,5 % ze svého ročního vyměřovacího základu. Sleva se počítá poměrně podle počtu měsíců, kdy měli nárok na starobní důchod a zároveň podnikali.

Odložený starobní důchod od roku 2025

Od 1. ledna 2025 došlo ke změně podmínek pro nárok na odložený starobní důchod. Dříve bylo možné požádat o tento důchod až po dosažení věku o 5 let vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození. Nově je tato lhůta zkrácena na 2 roky. To znamená, že pokud pojištěnec nedosáhl potřebné doby pojištění pro řádný starobní důchod (35 let), může požádat o odložený důchod již 2 roky po dosažení důchodového věku muže stejného data narození. ​Pro nárok na odložený důchod je třeba splnit jednu z následujících podmínek:​

• Získat alespoň 20 let důchodového pojištění, včetně náhradních dob (např. péče o dítě, vojenská služba).​
• Získat alespoň 15 let důchodového pojištění bez započítání náhradních dob, tedy pouze skutečně odpracovaných let s odvody na důchodové pojištění. ​

Je důležité poznamenat, že při posuzování nároku na odložený důchod se nezohledňuje snížený důchodový věk u žen za výchovu dětí. Vždy se vychází z důchodového věku muže stejného data narození. Tato změna má za cíl umožnit osobám, které z různých důvodů nezískaly potřebnou dobu pojištění pro řádný důchod, získat alespoň odložený důchod v kratší lhůtě než dosud.​

Porovnání výše důchodu podle aktuálních a nových pravidel provede následující kalkulačka – jsou to ovšem výpočty jen orientační, na základě poskytnutých údajů. 

KALKULAČKA

Sdílení vyměřovacích základů

Další novinkou, která však vstoupí v platnost až od 1. ledna 2027 je možnost sdílení vyměřovacích základů manželů nebo registrovaných partnerů v jednotlivých letech. V podstatě to znamená, že manželé/partneři sečtou v konkrétním roce své vyměřovací základy a pro výpočet procentní výměry každého z nich se pak použije průměr (polovina). Podmínkou je, že se budou sdílet základy za celé kalendářní roky, kdy byli oba výdělečně činní. O sdílení bude nutno požádat na předepsaném tiskopise, doručeném ČSSZ nejpozději v den podání žádosti o důchod prvním z manželů/partnerů. Sdílení bude zřejmě výhodné v těch letech, kdy měl jeden z partnerů výdělek nižší než 44 % průměrné mzdy (pro rok 2025 je to 20 486 Kč měsíčně) a druhý měl příjem vyšší a kdy oba manželé/partneři odcházejí do důchodu přibližně ve stejnou dobu.​ Oba manželé/partneři sepisují o sdílení svých důchodů dohodu, neboť jeden z nich v podstatě “přenechává” druhému část svého budoucího důchodu. Sdílení vyměřovacích základů může být výhodné zejména v případě, že manželé nebo partneři odcházejí do důchodu přibližně ve stejnou dobu. Avšak je třeba pečlivě zvážit i dlouhodobé důsledky. Pokud se manželé rozvedou nebo jeden z nich zemře dříve, než druhý, může to vést k tomu, že ten, kdo měl původně vyšší příjem, dostane nižší důchod, zatímco ten druhý naopak může získat vyšší důchod než jaký by měl bez této dohody. Objektivně výhodné je to v případech, kdy jeden z manželů/partnerů má vysoký příjem (nad druhou redukční hranicí, nad níž se už výdělek v důchodu nezohlední) a druhý má příjem o něco nižší. Průměr pak může být pro jednoho neutrální a pro druhého přilepšením. 

Pozor – sdílení se nevztahuje na invalidní a další důchody, jde výhradně o starobní důchody  a není možné sdílet vyměřovací základy za roky, kdy jeden z partnerů nebyl výdělečně činný nebo pracoval v zahraničí. Sdílení skončí, pokud se manželé/partneři rozvedou, pokud jeden z nich zemře a samozřejmě je nelze realizovat od doby, kdy jeden z nich podal žádost o důchod. Sdílení také skončí, pokud jeden od dohody odstoupí. Je tedy dobré velmi pečlivě zvážit, zda je sdílení vyměřovacích základů v konkrétní situaci výhodné, a případně se poradit s odborníkem nebo přímo s ČSSZ.

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla