Ministerstvo financí si tak říkajíc „naběhlo na vidle“, když spojilo celkem logické a předvídatelné úpravy daní se změnami, které jsou
velmi sporné. Za zdržení, které v parlamentu vzniklo, nemůže jen povinný opoziční odpor, stojí za ním silné argumenty a ekonomické úvahy.
Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol? Proč ne, má to logiku. Spotřební daně jsou zde stanoveny absolutní částkou na vyprodukovaný a prodaný litr. Dlouhá léta se nezměnily, na rozdíl od celkové cenové hladiny a mezd. Novela má tedy především valorizační účinky a jinak to udělat neumíme. Pravda, cigarety mají i procentní sazbu daně a ta se zvyšuje asi o desetinu. To ovšem není žádné drama, ostatně náklady na léčení nemocí z kouření prokazatelně rostou.
Diskuse o tom, který druh alkoholu více škodí a nakolik to zohledňovat, jsou v tomto případě jen pravidelným folklórním festivalem, provázejícím každý zásah do těchto daní. Průhledným folklórem jsou i řeči o tom, jak zde stát sleduje blaho a zdraví národa. Sám předkladatel zákona se usvědčil z licoměrnosti, když poukázal na to, že při návrhu nových sazeb bral zásadní ohled na Lafferovu křivku, umožňující maximalizaci daňového výnosu. Jinými slovy, daně budou nastaveny „tak akorát“, abychom spotřebu alkoholu zas tak moc nesnižovali, protože by eráru chyběly peníze.
Pokud pak jde o technické rezervy pojišťoven, vyrazilo ministerstvo za tučnou kořistí. Očekávaný jednorázový příjem státního rozpočtu ve výši cca 10 miliard korun v roce 2021 bude ale tvrdě zaplacen v budoucnu. Zaplatí za něj především pojištěnci, nikoli majitelé pojišťoven. Proč? Dosud se naše pojišťovny snažily udržovat vyšší rezervy na budoucí plnění, než je doporučené minimum podle doporučených evropských pravidel Solvency II. Tato pravidla od začátku považovala ČNB za nedostatečná a v zájmu stability pojišťovacího sektoru doporučovala tvorbu vyšších rezerv.
Od čeho mají pojišťovny auditory, kteří vyhodnocují výši rezerv s ohledem na jejich stabilitu i s ohledem na to, jaké zisky je bezpečné odvést jejich vlastníkům? Zřejmě ani audity nemají důvěru ministerstva. Jestliže nyní stát říká, že mají být rezervy na budoucí pojistná plnění do značné míry sníženy odvodem daně z příjmů, vlastníky pojišťoven tak nepřímo vybízí k tomu, aby si raději vyplatili všechny zisky a nechali rezervy na úplném minimu. Přesně takovém, jaké nyní jako kritérium měkké obezřetnosti nepřímo nastavuje způsobem zdanění i ministerstvo financí.
VLASTIMIL SOJKA, daňový poradce a jednatel společnosti KODAP