V souvislosti s třicátým pátým výročím sametové revoluce nutno konstatovat značný posun v sentimentu současné společnosti od tehdejších představ o dalším směřování naší země. Prvořadým úkolem po listopadu byl v ekonomické rovině co nejrychlejší přechod z nemonetárního administrativně příkazového modelu na tržní trajektorii. Tržní spontaneita byla ale posléze stále více oslabována dirigistickými státními zásahy až k dnešnímu stavu s emisními povolenkami.
Tržní spontaneitu popírá i dnes hojně uplatňovaná nároková doktrína, nerespektující ekonomické vazby mezi odměnou a zásluhou, některé ekonomické veličiny se zcela odtrhly od své ekonomické kotvy, jako např. náklady na výrobu elektrické energie a její cena.
Po našem tolik očekávaném vstupu do Evropské unie integrační uskupení přestalo hrubě plnit své deklarované priority zvyšovat svou konkurenceschopnost a životní úroveň obyvatel a samozvaně se pasovalo na lídra ekologického aktivismu bez odpovídajícího gnoseologického fundamentu s tristními ekonomickými důsledky. Překotný harmonogram projektu Green deal způsobuje závažné nerovnováhy v ekonomice našeho německého souseda, a ty mají negativní dopady na naši na Německo těsně navázanou ekonomiku. Jeden z našich předchozích ministrů životního prostředí v tomto kontextu prohlásil, že green deal je budování hloupého skanzenu. Přes další podložené kritické argumenty k diskusi, natož k sebereflexi ze strany Evropské komise nedošlo. Přitom podle prognózy nás čeká nepříznivý důsledek green dealu v tom, že v historicky krátké době bude mít naše ekonomika nedostatek vlastních zdrojů elektrické energie.
Foto: Pixabay
Autor: Jaroslav Daňhel