e-news.cz - kurzy
Reklama

Daňhel VŠE: Ambivalence přístupů k ekonomické vědě přetrvává

16.01.2021, Autor: Jaroslav Daňhel

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Daňhel VŠE: Ambivalence přístupů k ekonomické vědě přetrvává

V současné době je možné stále více pozorovat ve vědecké komunitě snahu aplikovat i v ekonomické vědě přístupy a metody, které jsou charakteristické zejména pro technické a přírodní vědy.


Přitom není adekvátně akceptován fakt, že poznání ve společenských vědách je objektivně problémovější než ve vědách speciálních.  Ač se teoretičtí ekonomové snaží v tomto směru rozvíjet obecnou metodologii, v realitě společenské vědy nemohou dosáhnout příslušné exaktnosti. Když odborník v oboru přírodních věd analyzuje fyzikální, chemickou, či biologickou podstatu nějakého jevu nebo stavu světa, využívá k tomu celou řadu parametrů, jakými jsou např. teplota, rychlost, síla gravitace, atd., jež mohou být identifikovány, měřeny, izolovány a reprodukovány. Obdobný postup ve společenských vědách není možný, nejde o zkoumání konstantních vztahů a to ztěžuje pozici ekonomů v praktické ověřitelnosti formálních vyjádření.
Situaci dále komplikuje fakt, že některé technické obory a vědy nejsou svou podstatou dialektické, platí to o matematice, kybernetice a dalších, které sice patří neoddělitelně k modernímu typu myšlení. Absencí dialektiky, zejména v tezi, že každý jev v sobě obsahuje i svůj protiklad, mají tyto disciplíny omezenou možnost pomoci řešit úlohy ve společenských vědách. V oblasti predikce stavů světa nemohou totiž překonat základní metodologický problém: jak učinit budoucnost předmětem exaktního vědeckého zkoumání, když jako předmět ještě neexistuje.
Zkoumání zákonitostí, motivů, zájmů či preferencí v chování účastníků ekonomických interakcí, doprovázených projevy silné informační asymetrie ve složitém globálním a komplexním světě, spadá spíše do oblasti „měkkých“ vědních disciplín, jakými jsou kognitivní psychologie, sociologie apod. Při analýze společensko-ekonomických rozhodovacích problémů, ve kterých výsledek rozhodnutí závisí na budoucích neidentifikovatelných stavech světa, je k řešení třeba používat velmi subtilních metodologických přístupů, a to leckdy i vzájemně si odporujících, přičemž každé speciální řešení takovéto kontraverze má své pragmatické i filozofické důsledky. Matematici, pravděpodobnostní teoretici a rozhodovací analytici se navzájem rozcházejí v názorech na to, jakou radu dát praktikovi v konkrétních případech. Příčinu faktu, že lidé se reálně nerozhodují podle matematických doporučení, lze spatřovat v individuálních funkcích užitku a rizikové averzi na straně jedné, na straně druhé mají lidé v jistých dobách sklony k přehnanému optimismu, např. při nafukování cenových bublin na finančních trzích.
V souvislosti s obtížemi při predikci ekonomických stavů světa se stále vrací subtilní otázka, do jaké míry může být taková společenská věda, jako ekonomie „tvrdou“ či „měkkou“ disciplínou. V části světa ovládaném v nedávné minulosti socialistickou ideologií byla ekonomie verbální vědou bez pevných zákonů, navíc s vysokým stupněm subjektivní ideologizace. Když byla tato ideologizace na konci milénia opouštěna, svět v té době dával většinově přednost zejména pod vlivem prof. Samuelsona vyšší matematizaci a praktické ověřitelnosti formálních vyjádření, tedy rigoróznějšímu a axiomatičtějšímu pojetí ekonomie, kritikové toto období nazývají samuelsonizací ekonomie. Nicméně metodologická dichotomie dále reálně pokračuje a vnitřní rozpornost myšlení ekonomů se zvětšuje, při řešení často protikladných, konfliktních rozhodnutí v hospodářsko-politické oblasti nelze uplatnit analogické postupy a metody, jaké jsou použitelné pro řešení problémů v oblasti přírodních a technických věd.
Současným stigmatem společenské vědní disciplíny je insuficience ekonomické teorie pro krajní situace stavů světa, jde o metodologický problém normativní predikce budoucího vývoje, na který současná ekonomická věda nemůže nalézt normativní odpověď. Zejména segment finančních trhů je aktuálně mimořádně náchylný k enormně subjektivnímu chování účastníků a svou vysokou autonomností a vnitřní propojeností se stává extrémně neprůhledným s potenciální výraznou asymetrií informace a namísto toho, aby reálné ekonomice sloužil, ji opakovaně vážně ohrožuje.
V minulých dekádách se analytici a stoupenci kontraverzního přístupu risk based approach snažili předikovat pomocí matematických modelů budoucí vývoj a jejich konkrétní číselná data vzbuzovala dojem, že jde o fakta, přitom se jednalo pouze o určitou variantu prolongovaných kvantit, vzniklých v minulých podmínkách a rozhýbat tyto minulé podmínky do budoucnosti zatím nikdo nedokázal. Přesto stoupenci matematických přístupů mají i v dnešním ekonomickém světě stále velký vliv přesto, že obecně ekonomická interpretace výsledků dosažených elegantními modely nebývá příliš přesvědčivá, nicméně se mohou podílet na virtualitě jevů na trzích, zejména finančních.
Smysl používání matematických modelů je exaktně strukturovat problém na základě zjednodušení skutečnosti, model, který by nic nezjednodušoval, ztrácí smysl, protože pak by bylo možno pracovat rovnou s realitou. To ovšem ve složitém globálním a komplexním ekonomickém světě není možné. Příliš velké zjednodušení „zeleného stromu života“ je však na druhé straně jedním z vážných úskalí praktických modelových aplikací. Insuficience predikčních matematických modelů, vycházejících z nedialektických způsobů poznání a většinově nepřesvědčivá ekonomická interpretace výstupů z modelů vedla a vede v k tomu, že v současné ekonomické vědě se jeví přínos matematiky pro predikci ekonomických jevů spíše jako přeceněný.
Je tedy vcelku logické, že v odborných kruzích nacházejí stále více příznivců empirické a behaviorální přístupy empirických teoretiků (Taleb) a kognitivních psychologů (Kahneman, Ariely a další), evidentně lépe anticipující současné stále složitější ekonomické stavy světa posledních let. K problému predikovatelnosti v ekonomických úlohách se empirický guru N. N. Taleb staví kategoricky, podle něj pro společenské vědy, trhy, politiku a celou společnosti platí, že k těmto kategoriím se vztahující disciplíny a instituce jsou ve svém vývoji fundamentálně nepředvídatelné.
Popsané ambivalence v pojetí ekonomické vědy se v praxi promítají do požadavků na víceméně povinnou strukturaci vědeckých prací a odborných příspěvků do renomovaných časopisů. Snaha i v ekonomické vědě pojímané v intencích prof. Samuelsona jako normativní a prediktivní, o aplikaci přístupů a metod, které jsou charakteristické pro „tvrdé“ disciplíny, vede k deklaraci specifických požadavků ze strany zadavatelů vědeckých kvalifikačních prací a redaktorů odbornou komunitou uznávaných časopisů. Za všechny jmenujme často vyžadovaný bod osnovy „použité metody“, jejichž popis má logiku v přírodních vědách, ale obtížně se formuluje v ekonomických pracích. Renomované odborné časopisy přijímají raději články osahující matematické modely, i když většinou s ne zcela přesvědčivou ekonomickou interpretací výsledků a spíše potlačují příspěvky empirických a behaviorálních ekonomů. Při stále senzitivnějším hodnocení impaktovaných časopisů se do nich spíše dostanou příspěvky autorských kolektivů, než jednotlivých autorů, což je také do značné míry kopírování přístupu v technických a přírodních vědách, navíc zásada anonymity nadměrně zvýhodňuje pozici lektorů oproti autorům. Tento stav by se měl, z důvodů, uvedených v tomto příspěvku, více změnit ve prospěch větší názorové plurality v pojímání ekonomické vědy.

JAROSLAV DAŇHEL,  Vysoká škola ekonomická
Foto: pixabay.com
 
 
 
 
 
 
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Před 30 lety výplata stačila: Dnes je nájem luxusem

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

Před třemi desetiletími jste za průměrnou výplatu zvládli uživit rodinu, zaplatit bydlení a ještě si něco odložit. Dnes se mnozí Češi potýkají s tím, že ani na základní potřeby, jako je nájem, jejich příjem nestačí. Co se změnilo?

Tesla pod palbou: Je Autopilot hrozbou, nebo budoucností?

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

V srpnu otřásl světem technologií verdikt floridského soudu, který shledal Teslu částečně vinnou za smrtelnou nehodu z roku 2019, při níž sehrál klíčovou roli systém Autopilot. Je to první takové rozhodnutí, které může změnit pravidla hry pro autonomní řízení. Co to znamená pro budoucnost Tesly a bezpečnost na silnicích?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Brexit versus Trumpova cla: Zvítězila Británie nad EU?

04.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když Donald Trump v červenci uzavřel obchodní dohodu s EU, zastánci brexitu jásali. Británie si vyjednala nižší clo na americkém trhu než Evropská unie – 10 % oproti 15 %. Je to ale skutečně důvod k oslavám?

Dům a k němu občanství

03.08.2025, Autor: Vojtěch Benda

Během období dovolených u moře může někoho napadnout, jaké by to asi bylo pořídit si zde vlastní bydlení a jezdit k moři ještě častěji, možná se sem dokonce přestěhovat natrvalo. Pokud byste si pro toto své vysněné bydlení vybrali Karibik, mohli byste rovnou získat také občanství.

Umělá inteligence místo konzultantů: Blíží se éra jednočlenných miliardových firem?

03.08.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) mění pravidla hry v byznysu. V Německu, kde podle červnové studie KPMG považuje 91 % firem generativní AI za klíčovou pro svůj růst, se šíří spekulace o strategických firmách, které nahrazují konzultanty autonomními systémy. Je možné, že se blížíme k době, kdy jediný člověk s podporou AI vytvoří miliardovou společnost?

Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Proč Číňané utíkají před americkými cly ke zlatu?

02.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když americká cla na čínské zboží v dubnu 2025 dosáhla rekordních 145 %, Čína zareagovala nejen obchodními protiopatřeními, ale i masivními nákupy zlata. Čínská lidová banka i soukromí investoři hledají v drahém kovu bezpečné útočiště před ekonomickou nejistotou. Jaký je dopad této strategie?

Schmarcz: Tak nám zlý Trump napálil likvidační cla! Opravdu? Ještě více než americký prezident si Evropská unie škodí sama

01.08.2025, Autor: Martin Schmarcz

Hotovo! Předsedkyně Evropské komise se vrátila z jednání s prezidentem Spojených států s tím, že nám napaří cla v obecné výši 15 procent. Je to moc? Znamená to prohru? Domluvila to EU špatně? Jistě, jde o nepříjemné zvýšení, více než devítinásobné oproti průměru před Donaldem Trumpem. Ano, nevyhráli jsme.

Hotovost na ústupu: Může nás banka jednou odříznout od peněz?

31.07.2025, Autor: Marek Hájek

Česká republika se v roce 2025 rychle posouvá k bezhotovostní společnosti – 3 miliardy elektronických transakcí ročně mluví jasně. Ale co když se digitální systémy zhroutí? Jsme připraveni na scénář, kdy nás banka může doslova „vypnout“?

e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Sedm miliard na obranu: Tanky jako klíč k závazkům NATO?

31.07.2025, Autor: Josef Neštický

Česká republika stojí před výzvou, jak naplnit své závazky vůči NATO a zároveň efektivně modernizovat armádu. Ministerstvo obrany hledá 7 miliard korun, aby pokrylo rozpočtovou mezeru, a sází na nákup tanků Leopard 2. Je to však správná cesta, nebo jen další drahý krok v nejisté době?

Orbánovo veto: Hrozba pro rozpočet EU, nebo politický boj?

30.07.2025, Autor: Josef Neštický

Maďarský premiér Viktor Orbán opět rozvířil evropské politické vody. Na konci července pohrozil, že zablokuje schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie na období 2028–2034, pokud Brusel neuvolní zmrazené finanční prostředky pro Maďarsko. Je to jen další politická hra, nebo skutečná hrozba pro budoucnost unijního financování?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama