e-news.cz - kurzy
Reklama

Daňhel VŠE: Ambivalence přístupů k ekonomické vědě přetrvává

16.01.2021, Autor: Jaroslav Daňhel

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Daňhel VŠE: Ambivalence přístupů k ekonomické vědě přetrvává

V současné době je možné stále více pozorovat ve vědecké komunitě snahu aplikovat i v ekonomické vědě přístupy a metody, které jsou charakteristické zejména pro technické a přírodní vědy.


Přitom není adekvátně akceptován fakt, že poznání ve společenských vědách je objektivně problémovější než ve vědách speciálních.  Ač se teoretičtí ekonomové snaží v tomto směru rozvíjet obecnou metodologii, v realitě společenské vědy nemohou dosáhnout příslušné exaktnosti. Když odborník v oboru přírodních věd analyzuje fyzikální, chemickou, či biologickou podstatu nějakého jevu nebo stavu světa, využívá k tomu celou řadu parametrů, jakými jsou např. teplota, rychlost, síla gravitace, atd., jež mohou být identifikovány, měřeny, izolovány a reprodukovány. Obdobný postup ve společenských vědách není možný, nejde o zkoumání konstantních vztahů a to ztěžuje pozici ekonomů v praktické ověřitelnosti formálních vyjádření.
Situaci dále komplikuje fakt, že některé technické obory a vědy nejsou svou podstatou dialektické, platí to o matematice, kybernetice a dalších, které sice patří neoddělitelně k modernímu typu myšlení. Absencí dialektiky, zejména v tezi, že každý jev v sobě obsahuje i svůj protiklad, mají tyto disciplíny omezenou možnost pomoci řešit úlohy ve společenských vědách. V oblasti predikce stavů světa nemohou totiž překonat základní metodologický problém: jak učinit budoucnost předmětem exaktního vědeckého zkoumání, když jako předmět ještě neexistuje.
Zkoumání zákonitostí, motivů, zájmů či preferencí v chování účastníků ekonomických interakcí, doprovázených projevy silné informační asymetrie ve složitém globálním a komplexním světě, spadá spíše do oblasti „měkkých“ vědních disciplín, jakými jsou kognitivní psychologie, sociologie apod. Při analýze společensko-ekonomických rozhodovacích problémů, ve kterých výsledek rozhodnutí závisí na budoucích neidentifikovatelných stavech světa, je k řešení třeba používat velmi subtilních metodologických přístupů, a to leckdy i vzájemně si odporujících, přičemž každé speciální řešení takovéto kontraverze má své pragmatické i filozofické důsledky. Matematici, pravděpodobnostní teoretici a rozhodovací analytici se navzájem rozcházejí v názorech na to, jakou radu dát praktikovi v konkrétních případech. Příčinu faktu, že lidé se reálně nerozhodují podle matematických doporučení, lze spatřovat v individuálních funkcích užitku a rizikové averzi na straně jedné, na straně druhé mají lidé v jistých dobách sklony k přehnanému optimismu, např. při nafukování cenových bublin na finančních trzích.
V souvislosti s obtížemi při predikci ekonomických stavů světa se stále vrací subtilní otázka, do jaké míry může být taková společenská věda, jako ekonomie „tvrdou“ či „měkkou“ disciplínou. V části světa ovládaném v nedávné minulosti socialistickou ideologií byla ekonomie verbální vědou bez pevných zákonů, navíc s vysokým stupněm subjektivní ideologizace. Když byla tato ideologizace na konci milénia opouštěna, svět v té době dával většinově přednost zejména pod vlivem prof. Samuelsona vyšší matematizaci a praktické ověřitelnosti formálních vyjádření, tedy rigoróznějšímu a axiomatičtějšímu pojetí ekonomie, kritikové toto období nazývají samuelsonizací ekonomie. Nicméně metodologická dichotomie dále reálně pokračuje a vnitřní rozpornost myšlení ekonomů se zvětšuje, při řešení často protikladných, konfliktních rozhodnutí v hospodářsko-politické oblasti nelze uplatnit analogické postupy a metody, jaké jsou použitelné pro řešení problémů v oblasti přírodních a technických věd.
Současným stigmatem společenské vědní disciplíny je insuficience ekonomické teorie pro krajní situace stavů světa, jde o metodologický problém normativní predikce budoucího vývoje, na který současná ekonomická věda nemůže nalézt normativní odpověď. Zejména segment finančních trhů je aktuálně mimořádně náchylný k enormně subjektivnímu chování účastníků a svou vysokou autonomností a vnitřní propojeností se stává extrémně neprůhledným s potenciální výraznou asymetrií informace a namísto toho, aby reálné ekonomice sloužil, ji opakovaně vážně ohrožuje.
V minulých dekádách se analytici a stoupenci kontraverzního přístupu risk based approach snažili předikovat pomocí matematických modelů budoucí vývoj a jejich konkrétní číselná data vzbuzovala dojem, že jde o fakta, přitom se jednalo pouze o určitou variantu prolongovaných kvantit, vzniklých v minulých podmínkách a rozhýbat tyto minulé podmínky do budoucnosti zatím nikdo nedokázal. Přesto stoupenci matematických přístupů mají i v dnešním ekonomickém světě stále velký vliv přesto, že obecně ekonomická interpretace výsledků dosažených elegantními modely nebývá příliš přesvědčivá, nicméně se mohou podílet na virtualitě jevů na trzích, zejména finančních.
Smysl používání matematických modelů je exaktně strukturovat problém na základě zjednodušení skutečnosti, model, který by nic nezjednodušoval, ztrácí smysl, protože pak by bylo možno pracovat rovnou s realitou. To ovšem ve složitém globálním a komplexním ekonomickém světě není možné. Příliš velké zjednodušení „zeleného stromu života“ je však na druhé straně jedním z vážných úskalí praktických modelových aplikací. Insuficience predikčních matematických modelů, vycházejících z nedialektických způsobů poznání a většinově nepřesvědčivá ekonomická interpretace výstupů z modelů vedla a vede v k tomu, že v současné ekonomické vědě se jeví přínos matematiky pro predikci ekonomických jevů spíše jako přeceněný.
Je tedy vcelku logické, že v odborných kruzích nacházejí stále více příznivců empirické a behaviorální přístupy empirických teoretiků (Taleb) a kognitivních psychologů (Kahneman, Ariely a další), evidentně lépe anticipující současné stále složitější ekonomické stavy světa posledních let. K problému predikovatelnosti v ekonomických úlohách se empirický guru N. N. Taleb staví kategoricky, podle něj pro společenské vědy, trhy, politiku a celou společnosti platí, že k těmto kategoriím se vztahující disciplíny a instituce jsou ve svém vývoji fundamentálně nepředvídatelné.
Popsané ambivalence v pojetí ekonomické vědy se v praxi promítají do požadavků na víceméně povinnou strukturaci vědeckých prací a odborných příspěvků do renomovaných časopisů. Snaha i v ekonomické vědě pojímané v intencích prof. Samuelsona jako normativní a prediktivní, o aplikaci přístupů a metod, které jsou charakteristické pro „tvrdé“ disciplíny, vede k deklaraci specifických požadavků ze strany zadavatelů vědeckých kvalifikačních prací a redaktorů odbornou komunitou uznávaných časopisů. Za všechny jmenujme často vyžadovaný bod osnovy „použité metody“, jejichž popis má logiku v přírodních vědách, ale obtížně se formuluje v ekonomických pracích. Renomované odborné časopisy přijímají raději články osahující matematické modely, i když většinou s ne zcela přesvědčivou ekonomickou interpretací výsledků a spíše potlačují příspěvky empirických a behaviorálních ekonomů. Při stále senzitivnějším hodnocení impaktovaných časopisů se do nich spíše dostanou příspěvky autorských kolektivů, než jednotlivých autorů, což je také do značné míry kopírování přístupu v technických a přírodních vědách, navíc zásada anonymity nadměrně zvýhodňuje pozici lektorů oproti autorům. Tento stav by se měl, z důvodů, uvedených v tomto příspěvku, více změnit ve prospěch větší názorové plurality v pojímání ekonomické vědy.

JAROSLAV DAŇHEL,  Vysoká škola ekonomická
Foto: pixabay.com
 
 
 
 
 
 
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: České euro jako sen

19.11.2024, Autor: Z blogosféry

Má či nemá být u nás přijata společná měna euro? Už dvacet let odpovídáme šalamounsky: samozřejmě, že má, ale zatím není jasné kdy. 

Daňhel (VŠE): Naše ekonomika je po 35 létech čím dál méně tržní

18.11.2024, Autor: Jaroslav Daňhel

V souvislosti s třicátým pátým výročím sametové revoluce nutno konstatovat značný posun v sentimentu současné společnosti od tehdejších představ o dalším směřování naší země. Prvořadým úkolem po listopadu byl v ekonomické rovině co nejrychlejší přechod z nemonetárního administrativně příkazového modelu na tržní trajektorii. Tržní spontaneita byla ale posléze stále více oslabována dirigistickými státními zásahy až k dnešnímu stavu s emisními povolenkami. 

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Pojistí Scholz porážku německých socialistů?

14.11.2024, Autor: Vojtěch Benda

V minulém týdnu Německo zažilo rozpad vládní koalice a nyní míří k předčasným volbám. Do těch patrně povede německé socialisty stávající kancléř Olaf Scholz, i když pod jeho vedením ztrácejí na popularitě a dostalo se mu nejhoršího hodnocení mezi poválečnými kancléři. 

Vysoké pokuty pro Facebook v Evropě i Koreji

11.11.2024, Autor: Vojtěch Benda

Společnost Meta, která vlastí Facebook, Instagram a WhatsApp, musí v Jižní Koreji zaplatit pokutu 21,l miliard wonů (asi 3,6 miliard korun) za nezákonné shromažďování informací o svých klientech. Tento podzim se jedná již o druhou pokutu, která byla společnosti Meta uložena. Na konci září uložila Irská komise na ochranu dat společnosti Meta pokutu ve výši 91 milionů euro (více než 2,3 miliard korun) za špatné zacházení s hesly uživatelů.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama