V polovině minulého století napsal humanistický filosof Erich Fromm jako svou reflexi z kloubů vymknutého tehdejšího světa knihu Útěk ze svobody (Escape from fteedom). Fromm považoval v té době za nutné vysvětlit psychologické kořeny dilematu lidské svobody.
Lidé sice dosáhli jisté úrovně materiálního zabezpečení, ale i přes získanou nezávislost je svoboda učinila izolovanými a v jistém smyslu i bezmocnými. Tuto izolaci v pojetí Fromma moderní člověk špatně snáší, proto se ocitá čas od času v pokušení raději odevzdat svou svobodu totalitárním autoritám.
Od těchto časů se společenské prostředí stává stále složitějším, lidé řeší dilemata, že ač mají materiální zajištění a masivní přístup k pravdivým informacím, vyhledávají lži, žijí ve svobodě, ale chtějí ji zrušit, protože se jim zdá příliš mnohotvárná, příliš náročná na rozhodování, příliš komplementární. V intencích Frommova myšlení pak sílí u lidí strach z takové svobody a jsou více ochotni se jí zbavit a odevzdat ji autoritářům.
Aktuální dění na naší planetě názory filosofa a psychoanalytika Fromma plně potvrzují. V tomto duchu je nově možno vážnou změnu pozorovat ve výsledku procesu veřejné volby, ovšem proběhlé demokratickou cestou, v jedné z dosud nejsvobodomyslnější zemí světa – ve Spojených státech. Zemi s dlouhou historií světově významných liberálních osobností.
Pro nás z toho vyplývá v souvislosti s podzimními volbami velmi vážná otázka: podlehneme „blbé náladě“ a strachu ze svobody, nebo budeme občasnému záchvěvu destruktivního myšlení a nabídkám populistických autoritářských politiků vzdorovat objektivností, racionalitou a pozitivními postoji. Jinými slovy: budeme bránit svoji autentickou svobodu volby?
Foto: Pixabay
Autor: Jaroslav Daňhel
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
