Rok vzniku samostatné České republiky před 30 lety byl pokračováním dosti hektického procesu znovuvzkříšení a zakořeňování tržního prostředí. Významnou proměnou procházel v tomto období zejména finanční sektor, který měl být páteří tržní ekonomiky.
Byla ustanovena ČNB jako cedulová banka, začal fungovat dvoustupňový bankovní systém. Na trh vstoupily nové bankovní domy, z dnešního pohledu až příliš překotně. Byl zrušen monopol státní pojišťovny, vláda schválila její transformaci na akciovou společnost a následně začalo vstupování nových subjektů do odvětví a vznikat plnokrevný pojistný trh. Pro oba tržní segmenty byly ustanoveny regulatorní orgány. V roce 1993 vznikla i asociace pojišťoven, nejprve jako ČSAP společně pro české a slovenské pojišťovny, posléze pak z praktických důvodů došlo koncem roku k rozdělení na českou a slovenskou asociaci.
V divokých devadesátkách obě hlavní finanční odvětví musela projít nepříjemnými negativními peripetiemi, ještě před samotnou privatizací se ve státní pojišťovně projevily důsledky cenových deformací pojistných tarifů, zejména v pojištění motorových vozidel, v novém prostředí znamenaly cestu k miliardový ztrátám. Česká pojišťovna právě v roce 1993 udělala mimořádně nepopulární, ale jedině možný krok: vypověděla svým klientům smlouvy havarijního pojištění a i další tarify částečně narovnala a postupně se ekonomicky stabilizovala.
V polovině devadesátých let se do velmi významným problémů propadl bankovní sektor. Éra, médii nazývaná jako bankovní socialismus, byla charakteristická nesplácením neobezřetně bankami poskytnutých úvěrů jejich dlužníky a vedla k bankovní krizi, která postihla v druhé polovině osmdesátých let i velké česlé banky, urychlila jejich privatizaci a negativně ovlivnila i hospodaření České pojišťovny s pojistně technickými rezervami a ve svém důsledku přispěla k „divokému“ přerýsování původního privatizačního projektu České pojišťovny.
Foto: Pixabay
Zdroj: Jaroslav Daňhel