Apogeo
Reklama

CETA: Stát se z montovny mozkovnou – smysluplný cíl?

20.12.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Stát se z montovny mozkovnou – smysluplný cíl?

Nikdo z nás se zřejmě neubránil konfrontaci s návrhy různých jedinců a institucí, jak učinit z naší země, pejorativně nazývané „montovnou“, pomyslnou „mozkovnu“.

Na každém rohu může člověk slýchat všemožné dlouhodobé vize pro ČR a údajnou nutnost digitální transformace (nejen) tuzemské ekonomiky doprovázené rozsáhlými vládními investicemi. Je takový cíl opodstatněný, anebo se ve své podstatě jedná o scestnou a zavrženíhodnou myšlenku?

Třebaže to tak zprvu nemusí působit, tyto teze jsou ve svém jádře ryze socialistické. O socialismu ve své politické knize Cesta do otroctví hovoří jeden z nejvýznamnějších myslitelů minulého století F. A. Hayek jako o „hnutí za uvědomělou organizaci ekonomického života pomocí státu“. Společným rysem všech kolektivistických režimů je dle něj „záměrná organizace společenské pracovní kapacity k dosažení určitých společenských cílů.“ Vida, zdá se, že pod tuto definici výše popsané programy krásně spadají.

Často máme tendenci podléhat klamnému dojmu, že jednotlivé (ne-li zcela všechny) společenské záležitosti musejí být určitou entitou vědomě organizovány. Vždyť jinak by přece vznikl úplný zmatek! Takovýto názor je pouze odrazem pýchy rozumu a osudnou domýšlivostí intelektuálů, kteří si myslí, že – slovy Adama Smitha – „mohou veřejnost usměrňovat s podobnou lehkostí, s jakou ruka posouvá figurky na šachovnici“. Hayek však trefně praví, že „máme-li naší civilizaci rozumět, je třeba si uvědomit, že rozšířený řád nebyl výsledkem lidského plánu či záměru, ale vznikl spontánně.“ Již Adam Ferguson dokázal v druhé polovině 18. století jasně vyjádřit skutečnost, že civilizace „je výsledkem lidského jednání, nikoli však jakéhokoli lidského záměru.“

„… koordinaci nelze zajišťovat žádným ‚uvědomělým řízením‘, nýbrž pouze takovým uspořádáním, které každému jednajícímu subjektu dodává tu informaci, kterou musí mít, aby mohl své rozhodnutí účinně přizpůsobit rozhodnutím ostatních,“ napsal Hayek, jenž dále pokračuje tvrzením, že „čím složitější je celek, tím více se stáváme závislými na této dělbě znalostí mezi jednotlivci, jejichž oddělená úsilí jsou koordinována neosobním mechanismem předávání významné informace, který známe jako cenový systém.“

Ekonomická teorie nám ukazuje, že pro vyšší produktivitu hospodářství (o jejíž dosažení se podobné vize prostřednictvím zavádění konceptů typu „digitální transformace“ pokoušejí) je klíčová alokace vzácných zdrojů mezi nekonečnou řadu různých, často dokonce naprosto protichůdných, spotřebiteli preferovaných užití. Žádný systém nedokáže obstát v konkurenci s volným trhem, jenž jako jediný – slovy Hayeka – „dává většině lidí materiální a informační zdroje, jichž je třeba k tomu, aby dosáhli toho, co chtějí“. 

Mezinárodní dělba práce je přitom pouze aplikací liberálních zásad na větší celek, jímž je náš svět a jeho fyzická omezení. Již Adam Smith a na něj navazující David Ricardo si byli dobře vědomi toho, že každá země by se měla specializovat na výrobu těch statků, u nichž má oproti ostatním výhodu, a tyto statky spolu následně směňovat. Fascinujícím závěrem poznatků druhého zmíněného ekonoma je prostý fakt, že žádná země není ponechána napospas krutému osudu bez obchodu s ostatními státy jen kvůli tomu, že je ve výrobě všech statků méně produktivní než jakákoli jiná země, s níž by se chtěla účastnit vzájemné směny. Každá země (či obecněji producent) má totiž komparativní výhodu – pro produktivnější země je výhodnější se specializovat na výrobu statků, u níž mají oproti ostatním státům relativně větší absolutní výhodu. Mezinárodní dělba práce je tudíž prospěšná pro úplně všechny země – nejen pro chudé, ale (možná trochu překvapivě) rovněž pro ty nejbohatší. ČR by se proto měla specializovat na produkci těch statků, u nichž má komparativní výhodu, a ty nutně nemusejí být nijak sofistikované. Mozkovna je tak leda líbivě znějící termín – deklarovat jej jako cíl hospodářské politiky by postrádalo veškerý smysl.

Přední český ekonom Pavel Potužák závěrem výstižně konstatuje, že „tvrzení, že v ČR plánovitě vzniknul hospodářský model montovny, který je třeba plánovitě přeměnit, aby byla nakopnuta ekonomika, je zásadním nepochopením principů tržní ekonomiky, cenového systému, alokace zdrojů, komparativních výhod a spontánního řádu.“

Štěpán Drábek, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Boj o spalovací motory štěpí Německo i Evropskou unii

09.10.2025, Autor: red

Německá vláda se rozdělila kvůli dopisu automobilového průmyslu, který žádá zrušení zákazu spalovacích motorů v EU od roku 2035. Kancléř Friedrich Merz z CDU vnímá toto opatření jako hrozbu pro pracovní místa a konkurenceschopnost, zatímco sociální demokraté v čele s ministrem Carstenem Schneiderem ho hájí jako klíč k zelené budoucnosti. Pro nás v Česku, kde automobilky tvoří zhruba desetinu HDP, to není vzdálený spor – jde o přímé riziko pro export i zaměstnanost. 

Měli bychom zakázat dětem sociální sítě, jak plánuje Dánsko?

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

Dánsko se chystá omezit přístup dětí mladších 15 let k sociálním sítím, což vyvolává debatu o rovnováze mezi ochranou a svobodou. Tento krok, oznámený premiérkou Mette Frederiksenovou, reaguje na rostoucí obavy z vlivu platforem jako TikTok či Instagram na duševní zdraví mladých. Máme se v Česku nechat inspirovat, nebo hledat jinou cestu?

Apogeo
Buřinka - stavební spoření
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Polsko: Z popela komunismu k tygrovi východní Evropy

09.10.2025, Autor: Josef Neštický

Polsko, kdysi spoutané komunistickým režimem, se dnes stává ekonomickým tygrem východní Evropy díky rychlé transformaci a chytrému využití evropských fondů. S růstem HDP mezi 3,2 a 3,8 procenta v roce 2025 představuje model úspěchu pro celý region, i když čelí výzvám jako demografická krize a politická polarizace. Jak se tato země naučila růst v globálním hospodářství?

Závist jako národní motor, který nás brzdí

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

V Česku se vztah k bohatým mísí s obdivem k úspěchu, ale pod povrchem se skrývá hluboká nedůvěra. Proč jsme tak ambivalentní? Tento paradox odhaluje nejen naše historické jizvy, ale i současné tlaky nerovností, které nás drží v pasti frustrace a touhy zároveň.

Přezutí pneumatik: Kolik vás to letos vyjde?

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

Přezout auto na zimní obutí? V Brně zaplatíte zhruba 890 až 1 200 Kč, v Praze 1 200 až 2 490 Kč. Proč takové rozdíly? S blížící se zimou jsme zmapovali ceny přezutí pneumatik po celé České republice – od velkoměstských dealerů až po menší venkovské dílny. Ukážeme, jak se ceny liší, co je ovlivňuje a zda se vyplatí připlatit za značkový servis.

e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Cenová válka v Číně: Automobilky na pokraji krachu?

08.10.2025, Autor: Marek Hájek

V Číně se automobilový průmysl proměnil v arénu, kde se bojuje o každého zákazníka snižováním cen. Tato cenová válka, která letos eskaluje, ohrožuje zisky velkých hráčů jako BYD a vede k riziku bankrotů menších firem. Pro nás v Evropě to znamená levnější elektromobily, ale i tlak na místní trh – pojďme se podívat, co se děje.

Nostalgie po jistotě: Proč starší říkají „za komunismu bylo líp“?

08.10.2025, Autor: Marek Hájek

V rodinných rozhovorech nebo na sociálních sítích se objevuje fráze, která mladší generace přivádí v úžas: „Za komunismu bylo líp.“ Tento názor, který sdílí především lidé nad padesátkou, není voláním po totalitě, ale odrazem lidské paměti a emocí. Psychologie nám pomáhá pochopit, proč minulost vypadá v růžovějším světle než současnost – a proč je důležité to neodsuzovat, ale vysvětlit.

Krize důvěryhodnosti EU na západním Balkáně

08.10.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie slibuje západnímu Balkánu světlo na konci tunelu v podobě členství, ale pro mnohé země se to stává jen iluzí. Podle průzkumů z jara 2025 klesá důvěra v EU v regionu, zejména v Srbsku, kde Unii věří pouze 37 procent obyvatel. Tato krize ohrožuje nejen stabilitu Balkánu, ale i zájmy českých firem a občanů, kteří vidí v regionu strategický trh i bezpečnostní výzvu.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
Reklama

Schmarcz: Nová vláda bude ekonomickým kočkopsem… Co nás od ní čeká?

07.10.2025, Autor: Martin Schmarcz

Volby rozhodly o změně. Pokud skutečně povládne hnutí ANO za pomoci SPD a Motoristů, čeká nás tak trochu oříšek. Alespoň co se týká klasického hodnocení pravicovosti a levicovosti kabinetů. Zde totiž dostaneme všechno tak nějak v jednom balíčku. Tato sestava bude hodně široce rozkročená. Tím se zřejmě naplnění to, čemu Andrej Babiš říká „catch all party“. A my ostatní prostě „kočkopes“. Bude asi dost těžké na toto uskupení vztáhnout nějaká ekonomická měřítka.

Tajný spis vyvíjí tlak na Abramoviče

03.10.2025, Autor: Josef Neštický

Uniklé vládní dokumenty a vyšetřování odhalují dlouhodobé vazby ruského oligarchy Romana Abramoviče na Kreml, což zesiluje tlak na uvalení sankcí a právní spory. I dnes tak zůstává jeho majetek zmrazený a pod drobnohledem.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
Reklama