CETA: Jaká je budoucnost online vzdělávání?

Během pandemie COVID-19, kdy byli lidé nabádáni k omezení sociálních kontaktů, byly online kurzy bezpečnou alternativou vzdělávání či odborné přípravy a jejich obliba rostla. Jakmile se však společenská omezení zmírnila, popularita online kurzů výrazně klesla. 

V roce 2022 uvedlo 26 % lidí v EU ve věku 16 až 74 let, že v posledních třech měsících před průzkumem absolvovali online kurz nebo použili online výukový materiál; to je o 2procentní body (p.b.) méně než v roce 2021, kdy to bylo 28 %. 

V roce 2022 mělo ze všech členských států EU nejvyšší podíl osob ve věku 16 až 74 let, které se účastnily online kurzů nebo používaly online studijní materiály, Finsko (50 %). Následovalo Španělsko (42 %), Švédsko a Nizozemsko (obě země 40 %). 

Na opačném konci škály nebylo absolvování online kurzů nebo používání online učebních materiálů příliš časté v Rumunsku (8 %), Bulharsku (11 %) a Polsku (15 %). 

Celkově se účast na online vzdělávání oproti roku 2021 snížila. V roce 2022 se podíl osob, které absolvují online kurzy nebo využívají online učební materiály, snížil ve všech zemích EU s výjimkou Finska (+5 p. b. v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021), Chorvatska (+1 p. b.) a Česka a Itálie (obě země beze změny). Největší pokles byl zaznamenán ve Slovinsku (-7 p.b.), Lucembursku (-6 p.b.) a Belgii, Estonsku, Rakousku a Švédsku (všechny -5 p.b.). 

Navzdory flexibilitě a také značně nižším nákladům, které online vzdělání vyžaduje, zjevně lidé stále preferují klasickou formu edukace. Důvodů pak může být několik. Těmi největšími bude zřejmě preference sociálního kontaktu a také relativní mladost online vzdělání, která z něj oproti klasickým diplomům a titulům činí méně ceněnou variantu ve společnosti. Nicméně je třeba dodat, že i tradiční univerzity nechaly i po pandemii velkou část svých procesů v digitální online formě a tento trend bude nejspíše pokračovat.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA