Vlna nových cel ve světové ekonomice zvýšila ceny řady důležitých komodit, jako je zlato či měď. Další vývoj je však – i vzhledem k neustálým změnám pod taktovkou D. Trumpa – zahalen mlhou. Na jedné straně se hovoří o možném zlepšení obchodních vztahů, na straně druhé se razantně zvýšila pravděpodobnost stagflace ekonomik, případně pádu přímo do recese.
Může tento vývoj vést k většímu růstu cen předních komodit, podobně jako v roce 2008? A může nám tehdejší období spojené s finanční krizí poskytnout vodítko pro dnešní investiční příležitosti na trzích? Vybral jsem několik příběhů z tehdejšího komoditního trhu a porovnal je se současnou situací.
V roce 2008 zažil globální akciový trh dramatický propad v důsledku finanční krize, vyvolané kolapsem trhu s hypotečními úvěry v USA. Index S&P 500 ztratil během roku téměř 38,5 % své hodnoty, což představovalo nejhorší výkon od Velké hospodářské krize. V tomto prostředí se mnozí portfolio manažeři snažili ochránit hodnotu svěřeného majetku přesunem části aktiv do komodit, které byly v první polovině roku silně růstové. Tento přesun do reálných aktiv byl vnímán jako ochrana proti inflaci a oslabení dolaru, přičemž komodity díky své nízké korelaci s akciemi sloužily jako účinný diverzifikační nástroj.
Ropa byla v roce 2008 bezkonkurenčně nejsledovanější komoditou. Na začátku roku 2008 se barel ropy obchodoval za přibližně 90 dolarů, avšak v červenci téhož roku vystoupala cena až na neuvěřitelných 147 dolarů za barel, což bylo její historické maximum. Růst byl poháněn kombinací několika faktorů: prudce rostoucí poptávkou z Číny a Indie, napětím na Blízkém východě, oslabujícím americkým dolarem, a především spekulacemi na komoditních trzích. Ropa se pro mnoho investorů stala alternativou k propadajícím se akciím, což její růst dále podporovalo.
V současnosti podobný vývoj příliš nehrozí. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) snížila výhled růstu poptávky po ropě na letošní i příští rok. Hlavním důvodem je zejména negativní dopad cel na ekonomický růst. OPEC aktuálně počítá s růstem poptávky o 1,30 milionu barelů denně letos a o 1,28 milionu barelů denně příští rok, což je přibližně o 150 tisíc barelů méně, než činily dřívější odhady.
Ze sektoru obilovin v roce 2008 výrazně vyčnívala sója. Ačkoli tehdy možná nedominovala titulním stránkám, její význam byl značný. Cena sóji se více než zdvojnásobila, a to především díky dlouhodobě rostoucí poptávce z Číny, která ji masivně využívá jako krmivo pro dobytek. Sója má přitom široké využití – nejen jako potravina, ale také jako surovina pro výrobu biopaliv a průmyslových produktů.
Trh se sójovými boby se odhaduje, že do roku 2030 dosáhne velikosti 258,3 miliardy USD, přičemž během prognózovaného období 2024–2030 poroste průměrným ročním tempem (CAGR) 4,40 %. V posledních dnech dosáhla cena sóji 10,4 USD za bušl, což je nejvyšší hodnota od 24. února, a to díky očekávání zmírnění obchodního napětí mezi USA a Čínou. Navíc se blíží období výsadby a růstu sóji v USA. Ve většině let dochází v tomto období (pozdní jaro až léto) k určitému růstu cen futures vlivem počasí – tzv. „weather-market rally“.
Velký příběh, podobně jako letos, sehrálo v roce 2008 zlato. V březnu toho roku zlato poprvé v historii překonalo hranici 1 000 USD za trojskou unci. Investoři tehdy začali masivně nakupovat tento kov jako ochranu před propadem akciových trhů a nejistotou v bankovním sektoru. Po krachu investiční banky Lehman Brothers v září 2008 a vlně extrémní paniky na trzích investoři začali likvidovat pozice ve zlatě, aby pokryli ztráty jinde a získali likviditu. Kov tak korigoval až k 700 USD za troyskou unci. V posledních měsících, pod vlivem obav, že by americký dolar mohl ztratit svou pozici světové rezervní měny a vzhledem k riziku globálního ekonomického poklesu způsobeného novými cly zavedenými D. Trumpem, zlato atakovalo nová historická maxima. Jeho cena se nedávno pohybovala kolem úrovně 3 500 USD za trojskou unci. Některé odhady pak hovoří o překonání mety 4000 USD v dohledné době.
Komodity představují smysluplnou alternativu v portfoliu investorů, zejména v obdobích ekonomických nejistot, tržních krizí a snižujících se výnosů na akciových trzích. Ať už jde o zlato jako tradiční bezpečný přístav, nebo o zemědělské a energetické komodity, jejichž ceny často reagují na specifické nabídko-poptávkové šoky, komodity mají schopnost chránit hodnotu kapitálu a přinášet důležitou diverzifikaci.
Historické zkušenosti – například z roku 2008 – ukazují, že zatímco akciové indexy prudce propadaly, některé komoditní trhy si dokázaly udržet stabilitu nebo dokonce růst. V prostředí vysoké volatility tak mohou sehrát klíčovou roli při stabilizaci výnosů a ochraně proti inflačním tlakům.
Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
Foto: Pixabay
Autor: Kryštof Míšek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
