Evropská unie, kdysi symbol jednoty a prosperity, se dnes ocitá na pokraji politické krize, která připomíná noční můru z úst bruselských diplomatů. Nárůst krajně pravicových sil, rozpad vládních koalic a tlak zvenčí ohrožují její soudržnost. Euroskepticismus se mezitím v Česku i Francii stal běžnou součástí politické reality. Jak se z abstraktních varování stala skutečnost, která může změnit nejen Evropu, ale i naši ekonomiku?
Od jednoty k rozkolu
Evropská unie, která po druhé světové válce symbolizovala stabilitu a spolupráci, se dnes ocitá v bouři. Dlouhodobý proces politické fragmentace vyvrcholil ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024, kdy krajně pravicové strany získaly rekordních 131 z 720 křesel. To zdvojnásobilo počet menších uskupení a oslabilo tradiční velké koalice. Na národní úrovni sledujeme podobný trend v Itálii, Maďarsku nebo Belgii, kde krajní pravice hraje klíčovou roli ve vládách. V Česku se tento vývoj projevil návratem Andreje Babiše a hnutí ANO po říjnových volbách – tentokrát v koalici s euroskeptickými stranami, jako je Svoboda a přímá demokracie. Před deseti lety dominovaly evropské scéně centristické bloky, dnes je politika křehká jako skořápka vejce – snadno se rozbije mezi socialisty, liberály a nacionalisty.
Aktuální krize: Francie, Česko a tlaky zvenčí
Dnes se evropská noční můra stává realitou. Ve Francii třetí rezignace premiéra za rok vyvolala chaos a tlak na předčasné volby, kde Národní sdružení Marine Le Penové slibuje „návrat k národu“. Prezident Macron bojuje o přežití, zatímco euroskeptické síly sílí.
Podle Ministerstva financí ČR a Evropské komise očekáváme růst HDP jen 1,9 až 2,3 procenta – méně než v předchozích letech, kdy stabilita EU táhla export. Ruská agrese na Ukrajině pokračuje, vyžaduje přijímání sankcí a poškozuje energetiku, zatímco Zelená dohoda čelí odporu kvůli rostoucím nákladům.
Příčiny? Ekonomická nejistota, inflace a krize důvěry v EU živí populismus i rozčarování z neefektivity Bruselu, zejména v otázkách migrace a suverenity. K tomu se přidávají ruské dezinformační kampaně. Dopady jsou hmatatelné. Export do Německa – kde kancléř Friedrich Merz čelí tlaku AfD – slábne, investice v ČR klesají a firmy váhají s expanzí. Na summitu NATO v červnu 2025 se sice mluvilo o cíli 5 % HDP na obranu, ale v rozdrobené EU se to jeví jako těžko dosažitelný sen.
Různé pohledy to jen podtrhují. Politologové z think-tanků jako Chatham House varují před ohrožením evropských hodnot, zatímco ekonomové z ČSÚ upozorňují na rizika pro český export.
Scénáře mezi nadějí a rizikem
Evropská komise načrtává čtyři možné scénáře:
- Nejhorší varianta – pokračující fragmentace vede k paralýze, Orbán blokuje rozhodnutí a Le Penová oslabuje NATO.
- Evropa vícerychlostní – jádro států (Francie, Německo) pokračuje v integraci, zatímco země jako Česko zůstávají na periferii.
- Reformní obrat – větší transparentnost a investice do obrany obnoví důvěru v Unii.
- Stagnace – populismus a odpor proti Zelené dohodě zablokují klíčové reformy.
Evropská unie není mrtvá, ale potřebuje okamžité probuzení. Jako národ v srdci Evropy bychom měli dát přednost stabilitě před chaotickým nacionalismem. Budoucnost Evropy se nerozhodne v Bruselu, ale v národních volbách.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Politico.eu, europa.eu, ČSÚ, NATO