Recenze novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. Hodnocení EM: 70 procent.
Autor: poslanci ODS
Stanovisko vlády: neutrální
Datum předložení: 27. 9. 2018
Poskytuje stát dávky v hmotné nouzi jako prevenci kriminality lidí práce se štítících nebo jde o zajištění základních životních potřeb osob či rodin, jejichž příjmy a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost? I takové otázky si lze klást nad novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi z poslanecké dílny ODS. Jejím cílem je vyloučit z okruhu příjemců těchto dávek problematické osoby, které překračují zákon a opakovaně se dopouštějí přestupků, a znepříjemňují tak život lidem ve svém sousedství. Podle názoru předkladatelů jde o preventivní opatření, které má příjemce dávek motivovat k tomu, aby dodržovali zákon.
Zatímco předkladatelé vycházejí z předpokladu, že na chudé lidi musí být přísnost, vláda to evidentně vidí jinak. „Systém pomoci v hmotné nouzi sám o sobě představuje jeden z nástrojů prevence kriminality, neboť pomáhá zajistit základní životní potřeby osob, aniž by se tyto musely uchylovat k páchání přestupků či trestné činnosti.“ Vlastně bychom to mohli vyjádřit i tak, že dávky jsou od toho, aby jejich příjemci nemuseli krást a po večerech lomozit. I když to nejspíš nadzvedne ze židle každého, kdo v noci po výplatě dávek díky bujarých oslavám nepřizpůsobivých nezamhouří oka, jistou míru relevance lze takovým argumentům přiznat. Nikoliv však ve vztahu k notorickým přestupkářům, které dávky motivují leda tak k nákupu zvýšeného množství alkoholu.
Návrh totiž k vybraným typům přestupků, kvůli kterým přijdete o dávky, přidává i osoby, kterým byl uložen podmíněný trest odnětí svobody. Z pohledu předkladatelů se jedná o logický krok. Pokud totiž z režimu poskytování dávek v hmotné nouzi vylučují osoby, které třikrát spáchali přestupek proti veřejnému pořádku, občanskému soužití, nebo proti majetku, pak by bylo těžko pochopitelné, proč by dávky měly zůstat lidem, kteří jsou v podmínečném výkonu trestu, a tedy spáchali ještě něco závažnějšího než pouhý přestupek. Jenže dostat podmínku za neúmyslný trestný čin může být rychlejší a snazší, než třikrát za sebou obtěžovat sousedy.
Čistý trestní rejstřík je běžný požadavek zaměstnavatelů, bez něhož je složité najít práci i pro lidi, kteří ji skutečně hledají. Znemožnit osobám v podmínce čerpat dávky znamená odkázat je v lepším případě na šedou ekonomickou zónu. A nejen to, ocitli by se vlastně v postavení horším než osoby ve výkonu trestu, které krmí a šatí stát. Z toho důvodu mimochodem také nedostávají dávky v hmotné nouzi. Návrh zákona sice připouští udělit výjimku pro zmírnění tvrdosti zákona a v odůvodněném případě osobě v podmínce přiznat status osoby v hmotné nouzi. Podmínkou však je souhlas obce, v níž má osoba bydliště, což zřejmě nelze považovat za dostatečné, protože obce nejspíš budou politické motivována takový souhlas nedávat.
Úplně jiná je ale situace v případě notorických přestupkářů. Zákon už dnes vylučuje z pomoci některé skupiny příjemců, kteří se z hlediska cílů tohoto zákona chovají nepatřičným způsobem. Za osoby jsoucí v hmotné nouzi se nepovažují osoby, které prokazatelně neprojevují snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním nebo neplní své zákonné povinnosti rodičů spojené s povinnou docházkou dětí do školy. Problém zákona ale je, že k oné prokazatelné snaze stačí nemít na sebe napsaný žádný zajímavý majetek a přihlásit se na úřad práce. Nezískat zde žádnou práci je víceméně snadné, pokud vás bolí v zádech. Také záškoláctví dětí obvykle projde kvůli nedostatečné komunikaci rozdílných úřadů.
A nedostatečné propojení různých informačních systémů je další slabinou zákona. Předpokládá totiž komunikaci Rejstříku trestů s příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi, který by Rejstřík informoval o třetím spáchání určeného přestupku. Jenže takovou funkcionalitu Rejstřík nemá a nemá dokonce ani oprávnění vstupovat do informačního systému dávek v hmotné nouzi. Takové lapálie lze ovšem překonat. Mnohem závažnější je otázka, zda návrh není dvojím trestáním. Za přestupek bývá uložena pokuta a vedle pokuty by ještě dotyčný přišel o dávky. Možná by proto pomohlo pozměnit návrh tak, aby se pravomocně uložené pokuty započítaly vůči dávkám, Potížisté pokuty stejně neplatí, a když bude možné strhnout jim je z dávek, možná si dají příště větší pozor.
– red, swp –
Z okruhu příjemců dávek chce ODS vyřadit problematické osoby
18.11.2018, Autor: Z blogosféry