Autor: vláda
Datum předložení: 19. 11. 2024
Hodnocení EM: 80%
Trest odnětí svobody nemá historicky dlouhou tradici. Pokud už se ve středověku nebo raném novověku uplatňoval, tak hlavně pro privilegované osoby. U nás se šlechtická vězení nacházela např. na Pražském hradě. Černá věž sloužila jako lehké vězení, hlavně pro dlužníky. Daliborka pak pro potrestání závažnějších provinění a pro dlužníky se zostřenou vazbou. Politicky nebezpeční vězni bývali umístěni na rozkaz krále na některém z královských hradů, plebs dostal nařezáno nebo oprátku.
Nářez ani oprátka už nehrozí, ubytovacích zařízení pro trestance je proto dnes zapotřebí mnohem víc. A protože počet vězněných osob v posledních letech stále roste, kapacity věznic přestávají stačit. Další nikdo stavět nechce, jejich provoz už teď ročně stojí okolo 14 miliard. Vězni si sice mají na pobyt přispívat až 1500 za měsíc, ale to je jen taková teorie, vymáhání by stálo víc, než se vymůže. Náklady na jednoho vězně přitom podle stupně ostrahy dosahují denně od 1900 po 2 500 korun.
Krom toho, že u nás sedí v kriminálech příliš mnoho lidí, a to i ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, je problém i v tom, že tam prakticky sedí stále stejní lidé. Míra recidivy se u nás pohybuje kolem 70 procent, což znamená, že po propuštění se zpátky do vězení dříve či později vrací téměř tři čtvrtiny propuštěných. Řada lidí si v kriminále zvykla na pravidelnou stravu a vytápěnou celu, což je víc, než si mohou v civilu dovolit. Pobyt za mřížemi těmto lidem zkrátka nevadí či přímo vyhovuje.
Ministerstvu spravedlnosti došla trpělivost i peníze a navrhuje radikální změnu trestní politiky pod heslem: odplatnou a odstrašující funkci trestu odnětí svobody nelze přeceňovat. Trest odnětí svobody by měl být napříště využíván hlavně v případech, kdy je to nutné k ochraně společnosti. V ostatních případech se rozšiřuje možnost ukládání alternativních trestů zejména trestu domácího vězení, obecně prospěšných prací a peněžitých trestů. U méně závažných věcí se pak snižují sazby.
Obecně vzato je to krok správným, byť okolnostmi vynuceným směrem. Ne nutně ovšem ve všech případech musí vést k vytčenému cíli. Třeba takový trest domácího vězení si soudy kvůli problémům s náramky odvykly ukládat. Ne každý soudce také domácího „zaracha“ považuje za trest, neboť jeho výkon se dost podobá tomu, jak spousta lidí běžně žije. Obecně prospěšné práce zase řada pachatelů ignoruje, takže nezbývá, než je do kriminálu stejně poslat, podobně jako neplatiče peněžitých trestů.
Ale pojďme se podívat, jak se uvedené principy do zákona promítnou. Peněžité tresty budou ukládány za jakýkoliv trestný čin, nejen za činy spočívající ve snaze o obohacení. Snížení míry (prakticky zrušení) trestního postihu se týká rovněž opakovaných bagatelních krádeží. Na Slovensku už to udělali a obchodníci pláčou, krade se jako nikdy. Radost nejspíš nebudou mít ani samoživitelky, věznice totiž, až na výjimky, nemají plnit notoričtí neplatiči výživného.
Smích naopak zavládne mezi pěstiteli konopí. Pro vlastní potřebu budou moci legálně pěstovat, sklízet a zpracovávat tři rostliny. Zbrusu novým trestem pro fyzické osoby bude zákaz přijímání dotací a subvencí, který šlo doposud ukládat jen právnickým osobám, ze dvou na jeden den vězení se zkracuje trest za jednu neuhrazenou denní sazbu peněžitého trestu. Snižuje se dolní sazba u krádeží, zpronevěry a různých podvodů. U trestných činů z nenávisti se trestní postih naopak zvyšuje.
Novela také přichází s několika novými trestnými činy. Bez problémů asi bude postih deepfake pornografie vytvořené umělou inteligencí. Horší vyhlídky má nový trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc. To takhle někdo sbírá informace, které nejsou utajované, předá je kamarádovi z Ruska a hned mu hrozí 5 let, protože jsou způsobilé ohrozit naše ústavní zřízení, svrchovanost atd. Jak to má sakra vědět? No nic, doba je zlá a je tam úmysl, takže pokud donáší omylem, nic mu prý nehrozí.
Foto: Pixabay
Autor: Redakce EM