Recenze novely školského zákona. Hodnocení Ekonomického magazínu: 40 procent.
Autor: poslanci STAN, ČSSD a Pirátů
Datum předložení: 30. 5. 2019
Stanovisko vlády: neutrální
Minulá vláda vsadila ve školství na inkluzi, která podle nejnovějšího zjištění ministerstva školství nejenže stojí hodně peněz, ale zhoršuje i efektivitu výuky. Bodejť by také ne, když se po třídě potlouká několik asistentů, kteří jednomu žákovi pomáhají a všechny ostatní ruší. To současná vláda je pragmatičtější a svoji lásku ke vzdělání vyjadřuje zvyšováním učitelských platů. Do konce volebního období se platy učitelů prý dostanou minimálně na 150 procent jejich výše v roce 2017. Nic proti lepším platům, otázkou ale je, zda skutečně platí rovnice, že učitel, který dostal v lednu přidáno, bude učit o něco lépe, než učil v prosinci.
Víra v přímou úměru mezi platem učitele a kvalitou vzdělávání je nicméně realitou, sdílenou napříč politickým spektrem. Při množství učitelů, kterých je jen v regionálním školství okolo 160 tisíc, se není čemu divit. Představují totiž značný voličský potenciál. Toho jsou si vědomi i poslanci, kteří vládu vyzývají nejen k ještě razantnějšímu navyšování platů, ale nyní též přicházejí s vlastní iniciativou, jak učitelům přilepšit. Návrh novely školského zákona, který společně předkládají zástupci Pirátů, sociálních demokratů a STANu sice neznamená přímé zvýšení platů, ale je benefitem, který učitelé nepochybně ocení.
Tvůrčí volno mohou dnes v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let čerpat akademičtí pracovníci vysokých škol. Podmínkou je, aby tomu nebránily závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy. Poslanci zmíněných stran nyní chtějí, aby takový benefit získali i pedagogičtí pracovníci působící na školách a školských zařízeních zřizovaných podle zákona o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Argumentem je, že i oni mohou mít zájem realizovat tvůrčí činnost a mohou tak činit ve vysoké kvalitě, zejména v případě, že jejím výstupem jsou učebnice či jiné učební pomůcky.
Problém je, že zatímco vysoké školy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti, alespoň tedy podle zákona o vysokých školách, školky a základky za něco takového může označit jen skutečný optimista. To samé pak platí i o vyučujících. Akademičtí pracovníci vysokých škol jsou špičkovými odborníky ve svých oborech, a když je zbavíme každodenní rutiny, mohou svému oboru něco cenného přinést. U učitele základní školy nebo školky je takový předpoklad řádově menší. A pokud přece existuje, proč se omezit jen na školy, vždyť mnoho skrytých talentů může dřímat i úplně jinde.
Odmítnutím návrhu možná přijdeme o několik cenných učebních pomůcek, ale určitě ne o peníze, které by to stálo. Volno má být totiž placené. Podle předkladatelů schválení návrhu znamená zatížení státního rozpočtu v jednotlivých letech v řádu desítek miliónů korun, podle vládního stanoviska by se náklady pohybovaly spíše v řádu miliard. Vládní úředníci totiž do nákladů nezapočítali jen mzdy tvůrčích absentérů, ale také náklady na mzdy těch, kteří by za ně museli zaskakovat neboli suplovat. Když to zkombinujeme se zvyšováním učitelských platů, desítky milionů to rozhodně nespraví.
Podívejme se nyní, co a za co se vlastně učitelům nabízí. K odchodu na dvanáct měsíců placeného volna bude třeba splnit několik formalit. Předně je to deset let učitelování a souhlas ředitele, který rovněž posoudí vhodnost zvoleného termínu. To bude docela oříšek. Učitelů je nedostatek, a když se někdo rozhodne rok pauzírovat, bude za něj těžké hledat náhradu. A protože jeho místo nezaniká, do trvalého pracovního poměru nebude možno přijmout nikoho jiného. Ze dvanácti měsíců se navíc snadno stane měsíců čtrnáct, neboť osmitýdenní učitelská dovolená se nedá s volnem kombinovat.
Podmínkou tvůrčího volna má být i očekávaný přínos. Nejméně zklamání přináší nejmenší očekávání. Zákon proto nepočítá s tím, že by po roce někdo, nejspíš ředitel, výsledky hodnotil a na jejich základě určoval, zda se náhodou dotyčný někde rok neflákal, a neměl by proto vrátit peníze, které mu byly poskytovány zcela zbytečně. Absence takové možnosti ale předkladatele netrápí. Naopak mají za to, že jejich návrh vhodně vyvažuje zájem učitele na osobním rozvoji se zájmem školy nebo školského zařízení, kam mimochodem patří nejen veřejné školy, ale i školy soukromé či církevní.
Stav českého školství jistě není ideální, přijetí předloženého návrhu má potenciál ho ještě zhoršit. A to tím spíše, když zvyšování učitelských platů a zavádění dalších benefitů propojíme s návrhy na snížení kvality maturit i vzdělání jako takového. Zákon, který ruší povinnou maturitu z matematiky a středoškolské vzdělání uzná i těm, kteří ani takovou maturitu nesloží, podali Piráti prakticky souběžně. Oficiálním cílem je, aby středoškolské vzdělání získalo co nejvíce dětí a eliminovalo se množství těch, kteří by mohli neuspět. I v tomto případě je vláda neutrální, jen by to ráda podala sama. I ze žáků už brzy budou voliči.
– red, swp –
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
