Recenze novely zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Hodnocení EM: 30 procent.
Autor: Piráti
Stanovisko vlády: nesouhlas
Datum předložení: 31. 10. 2018
Až se jednoho dne probudíte a zjistíte, že vám pod peřinu nakukuje pirát Bartoš, nedivte se. Jejich politika transparentnosti ve skutečnosti není ničím jiným než lezením do cizích postelí, které se vždycky dá ušlechtile zabalit do prospěšnosti veřejné kontroly nad vším a každým. Návrh novely zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob je právě takto odůvodněn. Každý, kdo s někým obchoduje má přece právo vědět, kdo je skutečným majitelem protistrany. Dostupnost informací o skutečné vlastnické struktuře firem pak podle Pirátů omezí agresivní daňovou optimalizaci a přesouvání zisků do země s nízkým zdaněním.
Je tak trochu záhada, jak na to přišli. Správci daně už do evidence skutečných majitelů přístup mají, ale těžko jim může jakkoli pomoci v boji proti legální daňové optimalizaci, která vyplývá z rozdílů mezi daňovými systémy různých zemí. Spíše než proklamovaný cíl tak Piráti návrhem sledují něco úplně jiného. Chtějí rozpoutat debatu o dalším lex Babiš. Už dlouho se totiž vede spor o to, zda je premiér skutečným majitelem Agrofertu, případně MF Dnes či nikoli. Předložený návrh zákona umožní nejen nahlédnout do dosud neveřejné evidence skutečných majitelů, ale také rozpoutat vášnivé diskuse na dané téma.
Termín skutečný majitel pochází ze zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a je odvozen z mezinárodních úmluv proti praní špinavých peněz a financování terorismu, neboli AML legislativy. Jedním z cílů těchto zákonů je jednoznačná identifikace klientů finančních služeb a tedy i skutečných majitelů, kteří se často schovávají za nekonečný řetěz společností, které se navzájem různě vlastní až skončí někde na krokodýlských ostrovech. Za tímto účelem jsou vytvářeny rejstříky či evidence skutečných či konečných majitelů, aby se vědělo, kdo za kterou firmou reálně stojí.
Ďábel je i tentokrát ukryt v detailu, kterým je definice skutečného majitele. Příslušná směrnice definuje skutečného majitele pomocí materiálních znaků jako fyzickou osobu, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. U svěřenského fondu platí, že skutečným majitelem může být beneficient i zakladatel, avšak je třeba splnit podmínku rozhodujícího vlivu. Jinými slovy, pokud svěřenský fond dotyčná osoba nadále fakticky řídí, pak je také jeho skutečným majitelem.
U svěřenského fondu, kam byl vložen Agrofert, je Babiš oficiálně pouze jedním ze tří členů rady fondu, kteří kontrolují dva správce. Že je to ve skutečnosti jinak, je přesně ta debata, kterou chtějí Piráti vést. Navazují tak na obvinění Davida Ondráčky, podle kterého jméno Andreje Babiše figuruje v obdobném rejstříku na Slovensku, což je pro něj důkazem, že Agrofert dál řídí. Na rozdíl od českého AML zákona, ale slovenská verze operuje navíc s termínem „konečný uživatel výhod“ a tím Babiš je, neboť je beneficientem fondu. V důsledku by to znamenalo, že zatímco v české evidenci být nemusí a ve slovenské ano.
Vraťme se však pirátským návrhům. Samozřejmě platí, že skuteční majitelé a zvláště u právnických osob, které pobírají dotace, mohou být veřejné. Je docela dobře možné, že k tomu dříve či později dojde i na základě nějaké další AML směrnice. Bohužel však také platí, že svět se tím nestane o moc lepším. Všichni přece víme, že Agrofert i MF Dnes tak nějak Babišovi pořád patří. Když se v minulém volebním období schvaloval Lex Babiš, podle jeho předkladatelů to vypadalo, že jeho přijetím nastane ráj na zemi. Dnes ho máme, Agrofert je ve svěřenském fondu a to je asi tak všechno, co nám tento zákon přinesl.
Obecně platí, že podobné zákony představují buzeraci pro tisíce poctivých lidí, zatímco ti, na které míří, jsou už dávno jinde. Nikdo přece nemůže vážně věřit, že se kdejaký Alibaba někam zapíše jako skutečný vlastník nakradených milionů, za které chce nakoupit bomby. Lze jen doufat, že mu AML zákony alespoň zkomplikují život. V případě pirátského návrhu je nejspíš cílem zkomplikovat život jednomu člověku, což je poněkud málo. Slabinou rovněž je, že nenavrhují zveřejnění evidence, ale její zpřístupnění dalším vybraným osobám, např. obecním či krajským zastupitelům, poslancům či senátorům.
Nejspíš jde o to, abychom do evidence nahlíželi prostřednictvím Pirátů, kteří nám ty správné skutečné majitele předvyberou. Děkuji, raději ne.
– red –
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
