Málokdy se politická scéna v poslední době na něčem tak shodne, jako tomu bylo s kritikou evropské směrnice o zbraních
, která, stručně řečeno, zakazuje poloautomatické zbraně a zásobníky s kapacitou nad dvacet nábojů u pistole a nábojů nábojů u pušek.
Recenze zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost ČR. Hodnocení Ekonomického magazínu: 60 procent
Autor: poslanci napříč stranami
Datum předložení: 6. 12. 2019
Stanovisko vlády: souhlas
Zpřísněním regulace poloautomatických zbraní možná nezamezíme zneužívání palných zbraní k teroristickým útokům, jak se tvrdí v preambuli směrnice, současně ale nedojde díky ní k odzbrojení stovek tisíc českých držitelů zbraní, jak tvrdil propagandistický aparát tehdejšího ministra vnitra Chovance, mimochodem ministra téže strany, která před dvaceti lety nechtěla dovolit ani volné (bez doloženého důvodu) držení krátkých zbraní pro vlastní ochranu.
Žalobu České republiky proti směrnici koncem minulého roku bez větší pozornosti médií a hlavně těch, kteří její přijetí ohlašovali jako konec práva na sebeobranu, zamítl Soudní dvůr Evropské unie. Zbraňová směrnice unijní zásady podle jeho rozhodnutí neporušuje a české námitky jsou neopodstatněné. Unijní orgány nepřekročily přijetím směrnice své pravomoci ani nezasáhly do práv vlastníků či držitelů zbraní. V této souvislosti není bez zajímavosti, že směrnice dokonce počítá s tím, že při dodržení dalších podmínek bude možné, aby si majitelé ponechali i napříště zakázanou zbraň, pokud byla nabyta a registrována před 13. červnem 2017, to znamená před datem přijetí směrnice.
Řešením situace nejsou různé bizarní nápady na zakotvení držení zbraně pro svoji obranu do Ústavy, ale řádná implementace směrnice do naší zbraňové legislativy, která, když už je po tom taková sháňka, umožní využít všech možností i skulin ve směrnici. O tom, že rozhodně není dokonalá, nemůže být sporu, a to zejména ve vztahu k zásobníkům. Zakázaná je podle ní zbraň, do níž je vložen příliš dlouhý zásobník. Když zásobník vyndáte, obojí je v zásadě legální. Zvítězil kompromis, nedávající věcně příliš smysl. Odmítanou směrnici jsme měli převzít do září 2018, namísto toho jsme ale kverulovali a čekali na soudní verdikt. Pokud nechceme čelit následkům, je nejvyšší čas novou legislativu předložit alespoň do sněmovny.
Ministerstvo vnitra má hotový nový zákon o zbraních, zákon o munici a také doprovodný změnový zákon. Poněkud se ale zasekli na novém předpisu, kterému říkají zákon o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost ČR. Právě v něm se směrnice takříkajíc naředí, aby se bruselský vlk nažral a české zbraně zůstaly celé. Potíž je, že návrh narazil v meziresortním připomínkovém řízení. Aby bylo možné projednávat jej společně s ostatními, meziresortně už vypořádanými, odnesl jej ministr Hamáček do sněmovny, kde se jej chopila skupina poslanců včetně jej samotného.
Samotný návrh by se dal rozdělit do dvou částí. První se snaží vypořádat s různými domobranami, respektive jejich zákazem. Návrh má za cíl, slovy předkladatelů: Zabránit vzniku autonomních ozbrojených skupin, které se zbraněmi usilují o prosazování svých ideologických cílů a jejich činnost tak je neslučitelná s demokratickou podstatou České republiky coby právního státu. Ve druhé části návrhu se počítá s vytvořením státního systému nakládání se zbraněmi v civilní sféře pro účely přípravy obyvatelstva k obraně státu, což prostřednictvím programu střelecké přípravy umožní členům různých branných či střeleckých spolků přenechat nebo nechat držet jinak nepovolenou střelnou zbraň.
Zatímco na druhé části panuje celkem shoda nejen mezi vládními resorty, ale i parlamentními stranami – samozřejmě s tím rozdílem, že rezervistický systém, který by u nás mohl na základě zákona vzniknout, by použili proti jinému nepříteli – v případě zákazu soukromých domobran panuje značný nesoulad, kvůli němuž zákon neprošel výše zmiňovaným připomínkovým řízením. Nejde o to, že by je chtěl někdo dovolit, ale mnohem spíš o legislativní vymezení samotného pojmu ozbrojené skupiny. Pro aplikační praxi, rozuměj policii, státní zástupce i soudce, je přesnost definic poměrně důležitá, aby bylo jednoznačně dáno, co je ještě legální a kde je již porušován zákon.
U rozličných domobran je to důležité, protože se často jedná o zoufalce posbírané někde na facebooku, kteří mají bujné fantazie a cvičně se honí po lese s paintballkami. Pokud to však nějaká parta s ozbrojeným prosazováním ideologických cílů myslí vážně, pak se jedná o teroristickou skupinu. Předložené znění zákona vlastně duplikuje platnou úpravu podle trestního zákoníku, kde je sazba až 12 let, zatímco návrh počítá pouze se správním postihem, což se jeví jako poněkud nedostatečné. V daném případě by tedy zákon skutečně zasloužil, aby jej někdo odborně dopracoval, což ve sněmovně není příliš pravděpodobné. „Předčasný porod zákona“ tak jeho hodnocení nutně sráží směrem dolů.
– swp, red –