Recenze návrhu zákona o územně správním členění státu.
Hodnocení Ekonomického magazínu: 90 procent.
Autor: Vláda – Ministerstvo vnitra
Datum předložení: Únor 2019
Že v České republice dosud existují okresy, je poměrně známo. O existenci původních sedmi krajů ale asi slyšel málokdo. Každý přece ví, že krajů je 14. Kupodivu je možné oboje. Zákon o zřízení VÚSC neboli krajů z roku 1997 je zákonem ústavním, zatímco zákon č. 36 z roku 1960 je zákonem obyčejným, takže má nižší právní sílu. A protože jej nikdo nezrušil, stále platí. Vláda s jeho zrušením počítala v roce 1995, kdy přišla s prvním návrhem na zřízení nových krajů. Tehdy neuspěla, a když v roce 1997 nové kraje konečně prosadila, na rušení zákona z roku 1960 už nějak nezbyl čas. Dualita dvou krajských zřízení přetrvává dodnes.
Vládní návrh zákona o územně správním členění státu má tento dluh z minulosti vyřešit. Nejde však o jednoduché zrušení jednoho zákona. Díky svému postupnému vývoji a reformním vlnám je veřejná správa natolik komplikovaným systémem, že je kromě samotného zrušení zákona třeba upravit správní členění, aby bylo dosaženo jeho „skladebnosti“ podle aktuálně existujících vyšších územně samosprávných celků, kterými je oněch 14 všeobecně známých krajů. Nebude bez zajímavosti podívat se trochu do historie jejich vzniku.
Podoba územní samosprávy na úrovni krajů byla jedním z velkých témat počátku devadesátých let. Dnes už skoro zapomenutí Moravisté v roce 1990 požadovali obnovení moravské samosprávy a přejmenování České republiky na Českomoravskou. Česko-slovenské spory v rámci dualistické federace požadovali řešit vytvořením trojfederace, kde Morava se Slezskem bude mít stejné postavení jako Čechy a Slovensko. Ještě po rozpadu Československa několikrát požadovali obnovení samosprávných zemí. Posledním pokusem byl návrh na vytvoření tří samosprávných zemí v Čechách a dvou na Moravě.
Požadavkům HSD-SMS, kterému se ještě ve volbách v roce 1992 společně s Moravskou národní stranou podařilo získat 14 mandátů ve sněmovně, čelila Klausova vláda sázkou na lokální patriotismus jednotlivých městských center v Čechách i na Moravě. První vládní návrh z roku 1995 tak počítal se zřízením dokonce 17 krajů včetně Kladenského a samozřejmě Opavského. Nakonec byl schválen až návrh z roku 1997, kdy už ve sněmovně Moravisté absentovali. S účinností od ledna 2000 bylo zřízeno 14 samosprávných krajů, včetně Jihlavského (dnes Kraj Vysočina), který (zcela záměrně) zahrnuje území Čech i Moravy.
A tady pozor! Jednotlivé kraje dodnes platný ústavní zákon vymezil výčtem okresů a územím hlavního města Prahy. Po ustavení krajů se v roce 2002 přešlo k tzv. II. etapě reformy veřejné správy, jejíž podstatou bylo zrušení okresních úřadů a jejich nahrazení novými správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Namísto 76 okresů (plus Praha) máme dnes 206 ORP včetně Prahy. Správní obvody těchto obcí ale nekopírují obvody okresů. Vzhledem k tomu, že okresy nejsou složeny z obcí s rozšířenou působností, dochází k situacím, kdy správní obvod ORP spadá do více okresů, i když v rámci jednoho kraje.
Původně se jednalo celkem o 152 obcí, které spadaly do obvodu ORP mimo svůj okres. Ministerstvo vnitra problém částečně vyřešilo vyhláškou, která změnila hranice okresů přesunutím 119 z nich do jiného okresu. Stále však zůstává 33 obcí, kde tento stav přetrvává. Předložený návrh zákona je řešením této situace. Správní obvody jednotlivých krajů budou složeny ze správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Rovněž vymezení okresů se v nové zákonné úpravě provede odvozením od správních obvodů obcí s rozšířenou působností a tím bude zaručena plná skladebnost územního členění státu.
Pro občany, vyhledávající běžnou agendu ORP, se tak nic nezmění. To samé ovšem nelze tvrdit o té části státní správy, která není vykonávána v přenesené působnosti. Aby totiž těch zmatků nebylo málo, v České republice vedle smíšeného modelu státní správy, u kterého je pro samosprávu a výkon státní správy na lokální stupeň příslušný stejný orgán, existuje přímý výkon státní správy, který vykonávají specializované správní úřady. Územní působnost, čili vymezení jejich územních obvodů je poměrně nepřehledné a nejednotné. Pokud ale kopírují území okresů, může dojít i k tomu, že ji nyní bude vykonávat jiný územně příslušný úřad. Až tedy občan dorazí do „okresního“ města, kam je zvyklý, pošlou ho jinam.
Těžko však něco takového vytknout zákonu, který napravuje nedodělky minulosti.
Pokud je možné návrhu zákona něco vytknout, pak to, že měl být předložen už v roce 1997, respektive v roce 2002, kdy byly zrušeny okresní úřady (nikoli okresy, jak je někdy mylně tvrzeno) a nahradily je ORP. To jistě není vinou dnešního předkladatele, který napravuje dluh z minulosti. Škoda jen, že se do té reformy veřejné správy nezakousl trochu důkladněji.
– swp, red –