Stav digitalizace státní správy je v České republice hluboko pod evropským průměrem, podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) dokonce až na dvacátém druhém místě.
Podle společnosti Altron, českého lídra ve správě a zabezpečení datové infrastruktury, představuje největší překážku decentralizace kompetencí jednotlivých úřadů a absence vhodně nastavených procesů. Jejich výraznější konsolidace by trvala pět až deset let a vyžadovala investice desítek, možná až stovek miliard korun.
Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) je stav digitalizace české státní správy nepříznivý, hluboko po evropským průměrem. A to například v hodnocení online komunikace s úřady. Podle společnosti Altron, která se zabývá výstavbou a správou datové infrastruktury, by stát pro zlepšení musel odstranit několik systémových překážek. Problémem je zejména nespojitost, anebo úplná absence vhodných procesů na různých úrovních státní správy. Jejich centralizace je nezbytná, naráží ale na politické překážky. Stávající decentralizované řešení je z hlediska přenosu dat a údržby výrazně dražší, a navíc negarantuje kontinuitu procesů, dat a kompetencí.
Investice za desítky až stovky miliard
Ke komplikacím na cestě ke zlepšení úrovně digitalizace veřejného sektoru patří například výše finančních prostředků, které by k takovému kroku byly zapotřebí. Změna kompetencí, a s tím související zeštíhlení státní správy, by vyžadovala investice v řádu desítek, možná až stovek miliard korun. Poradenství nebo pořízení hardwaru a softwaru by tvořilo jen zlomek nákladů, druhou stranou mince jsou ale náklady na restrukturalizaci. Například rozdělení na kraje a jim přidělené kompetence se v některých aspektech přípravy digitalizace ukazují jako problematické. Návratnost takové investice – ve smyslu nižších nákladů nebo spokojenosti občanů – by ale byla velmi rychlá.
Doba, za kterou by podle něj bylo možné řešení podobného rozsahu realizovat, by se pohybovala mezi pěti až deseti lety. Klíčovým hlediskem by v tomto případě bylo fungování státní správy, její vazby na volené orgány státní moci a s tím související legislativní proces. Rozsáhlejší digitalizace státní správy by totiž vyžadovala široký konsenzus napříč politickým spektrem. Výrazněji digitalizovat státní správu během deseti let by bylo možné jen za předpokladu legislativní připravenosti a bez různých zpoždění z politických důvodů. Čtyřletý volební cyklus ale může v některých ohledech kontinuální proces digitalizace prodlužovat. Jedná se tedy spíše o optimistický odhad.
Plánované investice stačit nebudou
Problém složitého decentralizovaného systému online služeb potvrzuje i Nejvyšší kontrolní úřad ve svém závěru ze začátku minulého roku. V něm se zaměřil na Portál občana, který má být primárním komunikačním kanálem občanů směrem k úřadům. Ministerstvo vnitra, které portál provozuje, prezentovalo více než 100 různých služeb, avšak ve většině případů portál nabízí pouze odkazy na dílčí systémy dalších institucí. Každý formulář tak vypadá a chová se jinak. Z implementačních plánů programu Digitální Česko pro období 2020-2021 vyplývá, že vláda letos plánuje vydat na digitalizaci 2,5 miliardy. Část by měly pokrýt prostředky z Evropské unie. Pro implementaci optimální technologie je však tato částka nedostatečná. Komplexní řešení by vyžadovalo mnohonásobně větší investice.
MARTIN SOUČEK, generální ředitel společnosti Altron
Foto: pixabay.com
Zdoj: Insighters s.r.o.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
