Daňové přiznání 2025 (za rok 2024): Termíny, postup a důležité informace

Daň z příjmů je přímá daň, která se uplatňuje na příjmy fyzických i právnických osob. U fyzických osob se zdaňuje mzda (plat), podnikatelské příjmy, příjmy z pronájmu, kapitálové výnosy a další druhy příjmů, vždy snížené o náklady na jejich dosažení, zajištění a udržení. U právnických osob se zdaňuje zisk (tedy výnosy po odečtení nákladů). Výše daně závisí na sazbě stanovené právním předpisem a na možnostech uplatnění daňových odpočtů a slev.

Daňové přiznání (přesněji “Přiznání k dani z příjmů”) je formulář, jehož řádné vyplnění a podání finančnímu úřadu je povinnost, která se týká všech osob, které žijí v ČR a dosahují zde zdanitelných příjmů. Správným a včasným podáním daňového přiznání předcházejí poplatníci sankcím – zároveň touto cestou využívají dostupné slevy a odpočty. Tento průvodce poskytne přehled důležitých informací o daňovém přiznání, které se podává v roce 2025 za příjmy, dosažené v roce 2024. 

Kdo musí podávat daňové přiznání?

Povinnost podat přiznání k dani z příjmů má každý poplatník, který dosáhl zdanitelných příjmů, a to podle následujících kritérií:

1. Český rezident, který dosáhl zdanitelných příjmů na území ČR či v zahraničí (případně obou). Daňové přiznání podávají osoby, které dosáhly v roce 2024 příjmů, přesahujících částku 50 000 Kč, nebo osoby, jejichž příjmy pocházejí z vedlejší podnikatelské činnosti (vykonávané při zaměstnání).
2. Cizinec, který dosáhl zdanitelných příjmů na území ČR, pokud tomu nebrání mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo jiné právní předpisy, týkající se daně z příjmů.
3. Podnikatel (OSVČ), bez ohledu na výši příjmů, musí vždy podávat daňové přiznání.
4. Zaměstnanec, pokud měl v uplynulém roce více zaměstnavatelů, nebo příjmy z vedlejší činnosti nad 6.000 Kč za rok, nebo pokud jeho daňové přiznání nebylo automaticky zpracováno zaměstnavatelem (například v případě, kdy neměl během roku podepsané prohlášení k dani).

Všichni tito poplatníci jsou povinni podat daňové přiznání, pokud nevyužili zjednodušený způsob zdanění nebo pokud jejich zaměstnavatel nevykonal veškeré potřebné srážky a přiznání za ně nepodal sám.

Základní informace o termínech a formách podání

Pro podání daňového přiznání za rok 2024 jsou stanoveny tři hlavní termíny: 

1. dubna 2025 pro papírové podání, 

2. května 2025 pro elektronické podání a 

1. července 2025 v případě využití daňového poradce.

Elektronicky lze podat přiznání přes portál finanční správy nebo zaslat datovou schránkou. V případě opožděného podání hrozí pokuta ve výši minimálně 500 Kč, která se může zvyšovat podle výše dlužné částky. Za každý den prodlení se připočítává procentní navýšení. Finanční úřad může rovněž vyměřit úroky z prodlení nebo další sankce při nesprávném výpočtu daně. Podat daňové přiznání v papírové podobě může jenom ten poplatník, který není registrován k DPH anemají datovou schránku. Jsou to některé OSVČ, dále zaměstnanci, kteří podávají daňové přiznání sami (např. kvůli vedlejším příjmům nad 6.000 Kč ročně), dále důchodci, studenti nebo nezaměstnaní, pokud mají povinnost podat daňové přiznání a nemají datovou schránku.

Co je daňové přiznání?

Daňové přiznání je dokument, kterým poplatník informuje finanční úřad o svých příjmech a výdajích za uplynulý rok a vypočítává svou daňovou povinnost. Fyzické osoby podávají daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, zatímco právnické osoby podávají přiznání k dani z příjmů právnických osob, přičemž se uplatňují rozdílné sazby a odpočty.

Daňové přiznání – OSVČ

Od 1. ledna 2023 byly všem osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) automaticky zřízeny datové schránky. Tímto okamžikem jim vznikla povinnost podávat daňová přiznání elektronicky, a to bez ohledu na výši jejich příjmů. V minulých letech se ještě papírové podání tolerovalo – zejména u těch, kteří si datovou schránku neaktivovali nebo nebyli obeznámeni s novými pravidly. Na to však již letos zřejmě nelze spoléhat.  Dokonce se uvádí možnost sankce ve výši 1.000 Kč za papírové podání. 

Vyplnění a podání – OSVČ

OSVČ mají několik možností, jak vyplnit a podat daňové přiznání. V podstatě nejjednodušší a tedy doporučená varianta je:

1. Online formulář na Daňovém portálu (DIP)  

Poplatník se na této webové adrese Moje daně – Daňový portál přihlásí pomocí datové schránky, bankovní identity nebo jiným, zde přípustným způsobem. Zvolí si   interaktivní formulář přiznání k dani z příjmů a s pomocí průvodce jej – v podstatě intuitivně – vyplní. Formulář automaticky doplní některé údaje, upozorní na chyby a provede některé výpočty. Vyplňování lze přerušit, rozpracované přiznání v systému uložit a opět se k němu vrátit a pokračovat. Pokud je formulář vyplněn a nemá kritické chyby, jedním kliknutí jej lze odeslat rovnou na finanční úřad. Pro vlastní potřebu si lze uložit kopii jak ve formátu xml, tak pdf.

2. Podání datovou schránkou

Pokud se OSVČ nechce nebo nemůže přihlásit v Daňovém portálu svou datovou schránkou, bankovní identitou či jinou přípustnou formou, může vyplněný elektronický formulář ve formátu XML stáhnout a tento soubor odeslat ze své datové schránky na příslušný finanční úřad. Pozor – pokud by OSVČ vyplnil papírový formulář a jako sken jej odeslal datovou schránkou, bude to stále považováno za papírové podání a bude hrozit příslušná sankce.

3. Podání s daňovým poradcem nebo účetním softwarem

 Pokud OSVČ využívá účetního nebo daňového poradce, může za ni přiznání podat on/ona. Také některé účetní programy (např. Pohoda, Money S3, TaxEdit) umožňují elektronické podání rovnou z aplikace. Pokud jde o daňového poradce, ten asi nebude tuto službu poskytovat zdarma, nicméně je zde jistota správného podání a termín se prodlouží až do 1. července 2025. 

Daňové přiznání – zaměstnanci

Zaměstnanci běžně daňové přiznání nepodávají, neboť za ně většinou provádí roční zúčtování daně zaměstnavatel. Přiznání však musí podat, pokud kromě mzdy (platu) měli v daném roce ještě vedlejší příjmy z podnikání, pronájmu či investic, nebo pokud měli v průběhu roku souběžně více zaměstnavatelů, či nepodepsali u zaměstnavatele prohlášení k dani (tzv. růžový formulář). V těchto případech pak zaměstnanci postupují stejně, jako OSVČ – podávají přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Odpočty, slevy a daňové zvýhodnění

Při podávání daňového přiznání za rok 2024 mají poplatníci možnost snížit svou daňovou povinnost prostřednictvím různých slev na dani, odčitatelných položek a daňového zvýhodnění. Tyto úlevy umožňují snížit celkovou částku daně, kterou musí poplatník uhradit, nebo v některých případech dokonce vedou k daňovému bonusu, tedy vyplacení určité částky od státu.

Slevy na dani představují přímé snížení vypočtené daňové povinnosti a nelze je převádět do dalších let. Pokud poplatník nemá dostatečně vysoký daňový základ, nemůže nevyužitou část slevy uplatnit později. Mezi nejčastější slevy patří:

1. Základní sleva na poplatníka – Každý daňový poplatník má nárok na tuto slevu bez ohledu na výši svých příjmů. Pro rok 2024 zůstává její výše na úrovni 30 840 Kč ročně (což je 2 570 Kč měsíčně).
2. Sleva na studenta – Pokud poplatník studuje a splňuje zákonné podmínky (např. věkový limit do 26 let, v případě doktorandského studia do 28 let), může si uplatnit slevu 4 020 Kč ročně.
3. Sleva na manžela/manželku – Pokud má partner/ka poplatníka příjmy nepřesahující 68 000 Kč ročně, lze uplatnit slevu ve výši 24 840 Kč. V případě, že manželka/manžel je držitelem průkazu ZTP/P, sleva se zdvojnásobuje na 49 680 Kč.
4. Sleva na invaliditu – Podle stupně invalidity je možné uplatnit buď 2 520 Kč (I. a II. stupeň), nebo 5 040 Kč (III. stupeň) ročně.
5. Sleva pro držitele průkazu ZTP/P – Osoby s tímto průkazem mají nárok na slevu 16 140 Kč ročně.

Nezdanitelné části základu daně

Daň z příjmu se také sníží tím, že se některé příjmy nezahrnou do zdanění (zdanitelného základu daně). Jsou to položky, které zákon přímo specifikuje: 

• Dary – Pokud poplatník poskytl dary na veřejně prospěšné účely (např. charitativní organizace, zdravotnické instituce, školy), může si odečíst jejich hodnotu od základu daně. Minimální hodnota daru musí činit 1 000 Kč nebo 2 % základu daně, maximálně lze odečíst 30 % základu daně.
• Úroky z hypotéky – Úroky zaplacené na hypoteční úvěr určený k bydlení lze odečíst až do výše 150 000 Kč ročně.
• Penzijní spoření a životní pojištění – Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření lze odečíst až do výše 24 000 Kč. Stejný limit platí i pro soukromé životní pojištění.
• Odborové příspěvky – Poplatníci mohou uplatnit odpočet do výše 3 000 Kč ročně, pokud platili členské příspěvky odborové organizaci.
• Výdaje na další vzdělávání – Pokud poplatník absolvoval zkoušky ověřující jeho kvalifikaci, může si uplatnit odpočet až 10 000 Kč ročně (u osob se zdravotním postižením je tato částka vyšší).

Daňové zvýhodnění na děti

Daňové zvýhodnění na děti je specifická forma slevy na dani, která může v případě nízké daňové povinnosti přejít do daňového bonusu, tedy přímé platby od státu poplatníkovi. Výše této slevy pro rok 2024 závisí na počtu vyživovaných dětí:

• 1. dítě – 15 204 Kč ročně
• 2. dítě – 22 320 Kč ročně
• 3. a další dítě – 27 840 Kč ročně

Pokud má dítě průkaz ZTP/P, výše daňového zvýhodnění se zdvojnásobuje. V případě, že daňové zvýhodnění na děti přesahuje vypočtenou daň, může poplatník obdržet tzv. daňový bonus. Ten lze uplatnit pouze tehdy, pokud poplatník dosáhne minimálního příjmu 97 200 Kč za rok.

Jak tyto úlevy uplatnit?

Pro uplatnění slev, odpočtů a zvýhodnění je nutné přiložit k daňovému přiznání odpovídající doklady (např. potvrzení od banky o zaplacených úrocích, potvrzení o daru, smlouvu o penzijním připojištění) a tyto přílohy vyznačit ve formuláři přiznání. Zaměstnanci mohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, zatímco osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a další poplatníci, podávající daňové přiznání samostatně, musí tyto položky uvést v příslušných sekcích formuláře.

Využitím slev, odpočtů a zvýhodnění lze výrazně snížit daňovou zátěž. 

Přeplatky na dani a termíny jejich vrácení

Pokud poplatník přeplatil daň, může požádat o její vrácení. Finanční úřad vrací přeplatky obvykle do 30 dnů od podání přiznání. Přeplatek na dani nejčastěji vzniká zaměstnancům tím, že jejich zaměstnavatel během roku odvádí zálohy na daň z příjmu z jejich mzdy. Pokud zaměstnanec uplatní v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání slevy a nezdanitelné části základu daně, může se ukázat, že bylo zaplaceno více, než byla povinnost, a finanční úřad mu přeplatek vrátí.

U OSVČ nebo jiných poplatníků, kteří si zálohy na daň platí sami, může přeplatek vzniknout například tehdy, když během roku platili vyšší zálohy, než odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti za celý rok. OSVČ má povinnost platit zálohy na daň z příjmů, pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč. Výše a frekvence těchto záloh závisí na výši této poslední známé daňové povinnosti:

• Daňová povinnost mezi 30 000 Kč a 150 000 Kč: Platíte zálohy dvakrát ročně (pololetně), přičemž každá záloha činí 40 % z poslední známé daňové povinnosti. Termíny splatnosti jsou 15. června a 15. prosince. 
• Daňová povinnost přesahující 150 000 Kč: Platíte zálohy čtyřikrát ročně (čtvrtletně), přičemž každá záloha činí 25 % z poslední známé daňové povinnosti. Termíny splatnosti jsou 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Pokud tedy například daňová povinnost za rok 2023 byla řekněme 50.000 Kč, zaplatila OSVČ během roku 2024 dvě zálohy v celkové výši 45.000 Kč. Pokud však příjmy v roce 2024 měla nižší a z toho vyplývající daňová povinnost bude například jen 40.000 Kč, vznikne přeplatek. Z toho zároveň plyne, že pokud poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, zálohy na daň z příjmů se platit nemusí.

Specifické situace a časté otázky

Dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) jsou zdrojem příjmů a povinnost podat daňové přiznání se k nim obecně vztahuje. Platí zde různé daňové režimy v závislosti na výši příjmu a na tom, zda je u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Daňové přiznání se nemusí podávat, pokud měl pracovník 

• pouze příjmy do 10 000 Kč měsíčně na DPP a zaměstnavatel mu srážel 15% srážkovou daň (pokud u něj nepodepsal prohlášení k dani – tzv. „růžový papír“);
• pouze příjmy do 4 000 Kč měsíčně na DPČ a byla z nich odvedena srážková daň;
• pouze jednoho zaměstnavatele v průběhu roku a ten udělal roční zúčtování daně.

Pokud měl poplatník v roce 2024 více zaměstnavatelů, vyšší příjmy nebo platil zálohovou daň, přiznání podat musí. Pokud mu zaměstnavatel strhával srážkovou daň, podání se může vyplatit, neboť mohl vzniknout přeplatek, který bude na základě daňového přiznání zjištěn a vrácen. 

Daňové povinnosti studentů, důchodců a nezaměstnaných

Pokud dosáhli zdanitelných příjmů vyšších než 50.000 Kč za rok, podávají studenti, důchodci i nezaměstnaní daňové přiznání. U studentů se do zdanitelných příjmů nepočítají stipendia, poskytovaná veřejnými, státními a soukromými vysokými školami, naopak zdanitelná jsou stipendia, poskytnutá soukromými firmami. Důchodci nezdaňují důchody, ale další příjmy zdaňují. Také nezaměstnaní mohou mít za rok zdanitelné příjmy vyšší než 50.000 Kč a v tom případě daňové přiznání podávají. Patří sem například příjmy z pronájmu, podnikání, investic, autorských honorářů atp. a patří sem i příjmy nezaměstnaných ze zahraničí – například, pokud pobírali zahraniční důchod nebo měli ze zahraničí jiný příjem, jsou povinni podat daňové přiznání a zdanit tyto příjmy v ČR (nebrání-li tomu např. smlouva o zamezení dvojího zdanění).

Mateřská a rodičovská dovolená

Mateřská (přesněji Peněžitá pomoc v mateřství, tedy PPM) je dávka nemocenského pojištění vyplácená ČSSZ a jako taková nepodléhá dani z příjmů a neplatí se z ní ani sociální, ani zdravotní pojištění. Sama o sobě tedy povinnost podat daňové přiznání nezakládá a pokud je podáváno kvůli dalším příjmům, PPM se do tohoto přiznání nezapočítává. PPM tedy také neovlivňuje slevy na dani (např. na dítě, manžela/manželku), ale nelze ji uplatnit jako příjem pro získání daňového bonusu. Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, vyplácená Úřadem práce a rovněž není zdanitelný příjem – neuvádí se do daňového přiznání a neovlivňuje daňové úlevy. Sociální dávky obecně nejsou zdanitelnými příjmy, takže se neuvádějí do daňového přiznání a neplatí se z nich daň. Týká se to například dávek v hmotné nouzi, příspěvků na bydlení a podobně. Tyto dávky také neovlivňují nárok na daňový bonus na dítě (je nutný příjem alespoň 97 200 Kč ročně) a nezapočítávají se do limitu pro slevu na manžela/manželku (ten je 68 000 Kč ročně ze zdanitelných příjmů).

Opravné a dodatečné daňové přiznání

V případě, že bylo podáno daňové přiznání a poplatník shledá, že v něm uvedl něco chybně (zjistí-li například dodatečně nějaký příjem či náklad), může v době do termínu řádného podání podat přiznání opravné (toto se na podání přímo vyznačí). Pokud lhůta pro podání přiznání uplynula, lze chybu opravit podáním dodatečného přiznání, a to až do tří let od podání původního.  

Správné a včasné podání daňového přiznání pomáhá předejít sankcím a umožňuje využít dostupné slevy. Podáním a úhradou daně z příjmů však povinnosti nekončí. Finanční úřad může zpětně kontrolovat správnost daňového přiznání a proto je poplatník povinen uchovávat ty doklady, podle kterých přiznání vyplnil. Finanční úřad může takovou kontrolu zahájit do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla daňová povinnost – tedy například přiznání za rok 2024 (podané v roce 2025) může finanční úřad zkontrolovat až do konce roku 2028 a poté případně daň doměřit. Pokud bylo podáno dodatečné daňové přiznání, začíná nová 3letá lhůta od konce roku, kdy bylo podáno. Pokud byla zahájena daňová kontrola, běží nová 3letá lhůta od konce roku, kdy byla kontrola zahájena.  V případech důvodného podezření na krácení daně nebo podvod se lhůta prodlužuje na 10 let. Snaha snížit si daňovou povinnost zatajením příjmů nebo falešnými fakturami a započítáním daňově neuznatelných nákladů je velmi riskantní. Každopádně lze doporučit uchovávání daňových dokladů raději delší dobu, aby bylo možno tvrzení v daňovém přiznání jednoznačně doložit.  

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla