Nový rok začíná pro živnostníky nepříjemně: od ledna 2026 jim narostou minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění o 1124 korun měsíčně. Vláda Andreje Babiše ale slibuje, že zvýšení zruší a zaplacené peníze vrátí. Jde o další kapitolu v příběhu, který ukazuje, jak politicky citlivé je téma odvodů OSVČ – a jak komplikované může být jejich plánování.
Když se plán mění za pochodu
Vyměřovací základ pro odvody živnostníků na sociální pojištění měl od ledna vzrůst na 40 procent průměrné mzdy z letošních 35 procent. Změnu prosadila předchozí vláda Petra Fialy jako součást postupného srovnávání podmínek mezi zaměstnanci a OSVČ. Jenže politická situace se změnila a s ní i priority.
Ministryně financí Alena Schillerová už oznámila, že koalice ANO, SPD a Motoristů chce navýšení v lednu ve Sněmovně zrušit. Živnostníci by si tedy na začátku roku připlatili podle starých pravidel, ale po schválení novely by jim měly být přeplatky vráceny. Přinejmenším tak zní slib.
Pro někoho, kdo si musí spočítat cash flow na příští měsíce, to není zrovna ideální výchozí pozice. Legislativní ping-pong komplikuje plánování – a důvěra v předvídatelnost prostředí tím rozhodně neroste.
Paušál ztrácí na přitažlivosti
Zvýšení vyměřovacího základu se promítá i do paušální daně. V prvním pásmu vzroste o 1268 korun na 9984 korun měsíčně. Podle analýz daňových poradců se paušál vyplatí zhruba od 270 tisíc korun ročních příjmů – pokud živnostník využívá jen základní slevu na poplatníka.
Pro živnostníky s nižšími příjmy nebo s dětmi se může vyplatit vrátit ke klasickému zdanění, kde mohou uplatňovat slevy a zvýhodnění. Paušální režim byl přitom zamýšlen jako zjednodušení pro drobné podnikatele. Když se z něj stane dražší varianta, ztrácí smysl.
Odvody jako politikum
Systém odvodů OSVČ prošel od devadesátých let dynamickým vývojem. Historicky nastavené nižší odvody pro živnostníky se v posledních letech staly terčem revizí. Logika je jasná: kdyby všichni podnikali jako OSVČ, systém důchodů a zdravotnictví by se zhroutil.
Jenže vyšší odvody můžou živnostníky tlačit do šedé zóny – a to je ještě horší problém. Navíc dopadají hlavně na nízkopříjmové OSVČ, které nemají velký prostor pro optimalizaci.
Co ještě se mění
Nový rok ruší roční limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů z prodeje akcií a podílů ve firmách – pokud majitel držel akcie nejméně tři roky a podíly pět let. U krypto aktiv ale limit zůstává.
Zvyšuje se také hranice pro osvobození příjmů od odvodů u dohod o provedení práce na 11 499 korun měsíčně. Spotřební daně z tabáku a alkoholu porostou podle nastavení konsolidačního balíčku předchozí vlády – u cigaret o pět procent, u zahřívaného tabáku o 15 procent.
Nejistota jako nový standard?
Situace kolem odvodů živnostníků ukazuje, jak křehké může být legislativní plánování v době politických změn. Podnikatelé se ocitají v pozici, kdy musí reagovat na pravidla, která možná za pár týdnů nebudou platit. A ministerstvo financí slibuje vrácení peněz, které ještě nebyly zaplaceny podle zákona, který možná nebude platit.
Je tohle udržitelný způsob, jak nastavovat daňový systém? A co to dělá s důvěrou podnikatelů v předvídatelnost prostředí, ve kterém působí?
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
