Žebříček konkurenceschopnosti ekonomik vede Hongkong, následuje Švýcarsko a Singapur.
Spojené státy americké, jež držely první příčku dříve, se po loňském poklesu na třetí pozici posunuly na čtvrté místo. Česká republika si meziročně pohoršila o jedno místo na osmadvacátou příčku z celkově třiašedesáti hodnocených států. Mezi novými členskými zeměmi Evropské unie však zůstává nejkonkurenceschopnější ekonomikou.
V první desítce celosvětového žebříčku konkurenceschopnosti se umístilo pět zemí EU, když nejvyšší příčky dosáhlo Nizozemsko, které si z loňského osmého místa polepšilo na pátou pozici. Do první desítky se ještě vtěsnaly na šestém místě Irsko, sedmé Dánsko, osmé Lucembursko a deváté Švédsko. Německo si pohoršilo ze 12. na 13. pozici, Francie skončila na 31. místě v polovině žebříčku, Španělsko s Portugalskem až v jeho druhé polovině. Relativně stabilní pozici navzdory možným rizikům spojeným s brexitem udržela Velká Británie, když klesla z 18. na 19. místo. Výrazný pokles zaznamenala Itálie, která se z 35. příčky propadla na 44.
Kromě úspěchu Hongkongu a Singapuru další vyspělé asijské ekonomiky spíše stagnovaly. Tchaj-wan skončil 14., Japonsko 26. a Korea 29. Ze zemí BRICS se vedlo pouze Číně, která se i přes zpomalování své ekonomiky výrazně posunula z 25. na 18. pozici. Na druhé straně Indie si pohoršila na 45. místo, Rusko na 46., JAR na 53. a Brazílie spadla na 61. pozici a skončila třetí nejhorší v pořadí. Na chvostu žebříčku se stejně jako loni umístila Venezuela.
Česká republika nejlepší ze zemí V4
Českými konkurenty by v příštích letech mohly být pobaltské ekonomiky, zejména Estonsko (30. místo) a Litva (33. místo). Od ostatních středoevropských zemí si Česká republika udržela kvůli jejich poklesu odstup. Polsko propadlo na 38. pozici, Slovensko na 51. a Maďarsko na 52. V porovnání s ekonomikami ostatních zemí je ta česká podle IMD tradičně atraktivní díky kvalifikované pracovní síle, nákladové konkurenceschopnosti a relativně spolehlivé infrastruktuře. Tuzemsku rovněž pomohl vývoj veřejných financí a zahraničního obchodu. Naopak faktory, které konkurenceschopnosti ČR přitěžují, jsou daňová politika a současný stav trhu práce.
IMD letos poprvé uveřejnila i samostatný žebříček hodnotící konkurenceschopnost v oblasti technologií, vědecké infrastruktury a připravenosti využívat digitální technologie k dalšímu zlepšování fungování firem i veřejných institucí. První místo ovládl Singapur, následován Švédskem, USA, Finskem a Dánskem. Česká republika obsadila 32. místo.
Pořadí třiašedesáti ekonomik světových zemí každoročně zveřejňuje švýcarský International Institute for Management Development. Žebříček vychází z analýzy více než 340 kritérií, která vedle statistických dat zahrnují i výsledky průzkumu mezi více než 5 400 manažery. Spolupracujícím tuzemským odborným partnerem IMD je Národohospodářský ústav AV ČR, jehož součástí je institut CERGE-EI.
Pořadí | Země |
1. | Hongkong |
2. | Švýcarsko |
3. | Singapur |
4. | USA |
5. | Nizozemsko |
6. | Irsko |
7. | Dánsko |
8. | Lucembursko |
9. | Švédsko |
10. | Spojené arabské emiráty |
11. | Norsko |
12. | Kanada |
13. | Německo |
14. | Tchaj-wan |
15. | Finsko |
16. | Nový Zéland |
17. | Katar |
18. | Čína (pevninská) |
19. | Velká Británie |
20. | Island |
21. | Austrálie |
22. | Izrael |
23. | Belgie |
24. | Malajsie |
25. | Rakousko |
26. | Japonsko |
27. | Thajsko |
28. | Česká republika |
29. | Jižní Korea |
30. | Estonsko |
Zdroj: IMD