Trumpův půlrok: Amerika na prvním místě, svět v nejistotě

Když Donald Trump 20. ledna 2025 usedl do Oválné pracovny, mnozí čekali návrat starých pořádků z jeho prvního období. Ale jak ukazuje prvních šest měsíců, tentokrát jde o něco většího – systematickou přestavbu americké politiky i ekonomiky. My všichni, ať už v Praze nebo v Paříži, teď sledujeme, jak se jeho vize „Amerika na prvním místě“ promítá do globálního dění. Co se tedy změnilo? A jaké to má dopady na nás?

Project 2025 v akci

Trump se vrátil s ambiciózním plánem, který symbolizuje Project 2025 – rozsáhlý dokument od Heritage Foundation, který má přetvořit americkou politiku. Tento více než 900 stránkový manifest navrhuje radikální změny – od posílení prezidentské moci přes nahrazení tisíců federálních úředníků loajálními kandidáty až po konzervativní sociální reformy. Jde o omezení práv LGBTQ+ nebo protipotratovou politiku. Trump a jeho spojenci navíc tlačí na teorii tzv. unitární exekutivy, což v praxi znamená větší kontrolu prezidenta nad nezávislými agenturami. Není to jen boj proti byrokracii, ale proti tomu, co nazývají „hlubokým státem“.

Na domácí scéně je cítit silný konzervativní tlak – ať už jde o boj proti „woke“ ideologiím ve vzdělávání, nebo o přísnou imigrační politiku s rostoucím počtem deportací. Jak daleko může tato centralizace moci zajít? Kritici, včetně Demokratů, varují před autoritářskými tendencemi a narušením demokracie.

Ekonomika v křečovitém očekávání

Ekonomicky USA zažívají rozporuplné časy. První čtvrtletí roku 2025 přineslo pokles HDP o 0,5 %, první za poslední tři roky, což analytici připisují předzásobením dovozem v očekávání vysokých cel, jak uvádí data amerického ministerstva obchodu. Přesto se trh práce drží – míra nezaměstnanosti k červnu 2025 klesla na 4,1 % a vytvořilo se 147 tisíc nových pracovních míst, jak hlásí Úřad pro statistiku práce (BLS). Průměrné mzdy rostou o 3,7 % meziročně, což je dobrá zpráva pro Američany, ale tempo náboru v soukromém sektoru zpomaluje.

Trump zároveň ostře kritizuje šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella za udržování úrokových sazeb na úrovni 4,25–4,5 % a zvažuje jeho odvolání, což vyvolává nejistotu na finančních trzích.

Obchodní války

Možná největší otázkou pro nás v Evropě je Trumpova celní politika. Hrozba zavedení cel až 30 % na dovoz z EU, Číny a Mexika visí ve vzduchu jako Damoklův meč. Konkrétně se mluví o clech 15–20 % na evropské zboží, a pro Českou republiku by plošná cla od 1. srpna 2025 mohla znamenat kumulativní ztrátu HDP až o 1 % v letech 2025 a 2026, jak odhadují analýzy Patria Finance. Aktuálně čelíme efektivní celní sazbě 12,6 %, zatímco průměr EU je 13,5 %.

Pro exportně orientovanou českou ekonomiku, zejména v oblastech automotive a strojírenství, je to vážná hrozba. Firmy jako Brano Group už zvažují přesun výroby do USA, aby se vyhnuly clům. A co víc, Česká národní banka v první polovině roku 2025 utrpěla ztráty z devizových rezerv kvůli oslabení amerického dolaru, což jen podtrhuje, jak jsme na americkou politiku navázaní. Pamatujete na obchodní deficit USA s EU, který v roce 2024 dosáhl 235,3 miliardy dolarů? Trump ho chce snížit, ale za jakou cenu?

Zahraniční politika: Konfrontace místo spolupráce

Trumpova zahraniční politika je stejně bouřlivá jako za jeho prvního období v letech 2017–2021. USA už vystoupily z UNESCO kvůli údajné zaujatosti a sociálním iniciativám organizace a další instituce OSN jsou na řadě. Zároveň roste vojenský rozpočet zaměřený na kybernetickou bezpečnost a obranu hranic. Je to návrat k izolacionismu, který jsme viděli při odstoupení od Pařížské klimatické dohody, nebo Íránské jaderné dohody před lety. Ale dnes je to ještě ostřejší – a pro spojence, jako je Evropská unie, to znamená nejistotu. Jak dlouho můžeme spoléhat na transatlantickou spolupráci?

Při pohledu do budoucna se rýsují různé scénáře. V tom optimistickém by mohla vzniknout dohoda mezi USA a EU o zmírnění cel, což by minimalizovalo dopady na české exportéry. Americká ekonomika by se mohla zotavit a růst kolem 2,5 %. Ale pesimistický scénář varuje před eskalací obchodních válek, kdy by plošná cla a odvetná opatření EU vedla k propadu obchodu a zpomalení růstu HDP i u nás. Nejpravděpodobnější je ale pokračující tlak s pokusy o diplomatická řešení – a adaptace firem na nové podmínky.

My v Česku musíme být připraveni. Ale jedno je jisté – Trumpův půlrok ukázal, že Amerika myslí hlavně na sebe. A my se musíme naučit s tím žít.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Data o HDP a trhu práce: Americké ministerstvo obchodu, Úřad pro statistiku práce (BLS), Analýzy dopadů cel na ČR: Patria Finance, Informace o Project 2025: Heritage Foundation