V roce 2024 jsme v České republice zažili nevídaný boom – přes online platformy jako Airbnb či Booking bylo uskutečněno 10,7 milionu přenocování, což je o 13,6 % více než před pandemií v roce 2019. Tento růst sice přináší ekonomické výhody, ale zároveň zvyšuje tlak na bydlení a volá po regulaci. Jaké jsou skutečné dopady tohoto trendu?
Pandemie v letech 2020–2021 udeřila na cestovní ruch jako kladivo. Počet noclehů přes online platformy klesl z 9,4 milionu v roce 2019 na pouhé 3 miliony v roce 2021. Bylo to jako sledovat, jak se ručička na tachometru turismu zastavila na nule. Od roku 2022 se ale situace začala obracet. Návrat zahraničních turistů, otevření hranic a rostoucí popularita flexibilních a často levnějších alternativ k hotelům přes platformy jako Airbnb nebo Booking.com přinesly rekordní čísla. Podle dat z Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhl počet přenocování v roce 2024 úctyhodných 10,7 milionu, což je meziroční nárůst o 20,3 % oproti roku 2023 a o 13,6 % více než v roce 2019.
Zajímavé je, že zatímco Praha zůstává dominantním hráčem s 5,7 milionu nocí (53 % celkového počtu), oproti roku 2019 zde došlo k poklesu o 12,5 %. Naopak regiony jako Jihočeský nebo Jihomoravský kraj rostou jako houby po dešti. Zahraniční turisté tvoří většinu – 74 % noclehů, tedy zhruba 7,9 milionu, zatímco domácí hosté přispívají asi 2,8 miliony nocí. Celkově jsme v hromadných ubytovacích zařízeních (hotely, penziony, kempy) dosáhli 57,3 milionu přenocování, což je nejvyšší hodnota od roku 2012.
Ekonomický přínos
Není pochyb, že tento růst je pro ekonomiku požehnáním. Studie Oxford Economics ukazuje, že už v roce 2023 přispělo samotné Airbnb k pražskému HDP částkou přes 9,5 miliardy korun a podpořilo více než 7 000 pracovních míst. A to je jen špička ledovce – hosté utrácí nejen za ubytování, ale i v restauracích, obchodech či za dopravu. Efekt se tak multiplikačně šíří napříč ekonomikou. Pro mnoho lidí, kteří si přivydělávají pronájmem bytu nebo chalupy, je to navíc vítaný zdroj příjmů.
Ale co když se podíváme na stinnou stranu krátkodobého pronájmu? Krátkodobé pronájmy, zejména v Praze, kde se soustředí většina nabídky, zvyšují tlak na dostupnost bydlení. Přes 50 % nabídek na Airbnb v hlavním městě spravují profesionální hostitelé, kteří vlastní více než pět bytů. Výsledek? Byty, které by mohly sloužit k dlouhodobému nájmu, mizí z trhu, ceny rostou a místní obyvatelé si stěžují na hluk či narušení sousedských vztahů. Není divu, že se ozývají hlasy volající po regulaci. Jak najít balanc mezi ekonomickým přínosem a sociální stabilitou?
Regulace na obzoru: Pomůže eTurista?
Stát a obce na tento trend reagují. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zavádí od roku 2025 systém eTurista, elektronický registr ubytovacích služeb, který má přinést větší transparentnost. Od ledna 2026 bude registrace ubytovacích zařízení a hostů povinná, což by mělo pomoci omezit daňové úniky, které podle MMR dosahují stovek milionů korun ročně. Od května 2026 navíc obce získají větší pravomoci – budou moci omezit počet dní pronájmu nebo vyhlašovat časové zákazy.
Názory na regulaci se ale liší. Zatímco obce, zejména Praha, vítají možnost přísnějšího dohledu, někteří drobní pronajímatelé zastoupení například Českou asociací pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS) varují, že příliš tvrdá pravidla mohou omezit jejich příležitostný příjem a poškodit rozvoj turismu v menších regionech. Máme tedy před sebou dilema: jak nastavit pravidla tak, aby chránila místní komunity, ale neudusila ekonomický potenciál?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: ČTK, Český statistický úřad (ČSÚ): Statistiky ubytování a cestovního ruchu za rok 2024, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR): Informace o systému eTurista a novele zákona o cestovním ruchu 2025, Oxford Economics: Studie dopadů Airbnb na ekonomiku Prahy za rok 2023