V roce 2021 činila produkce kulatiny pro palivové dřevo v EU 118,5 milionu metrů krychlových (m3). To představovalo 4% nárůst oproti roku 2020 (113,8 mil. m3) a 3% nárůst oproti roku 2019 (115,0 mil. m3). Ostatně palivové dříví a jeho energetické využití se v současné době stává vyhledávanou alternativou k ostatním tradičním zdrojům energie.
Dřevo se stále více využívá jako zdroj obnovitelné energie. Produkce kulatiny pro palivové dřevo v posledních letech trvale rostla (+18 % v roce 2019 oproti roku 2016), nicméně v roce 2020 poklesla v důsledku bezpečnostních opatření v souvislostí s pandemií COVID-19.
V roce 2021 zaznamenalo největší produkci palivového dřeva pět členských států EU: Francie (26,7 mil. m3), Německo (23,2 mil. m3), Finsko (8,9 mil. m3), Rumunsko (6,4 mil. m3) a Švédsko (5,5 mil. m3), což dohromady představuje 65 % produkce palivového dřeva v celé unii.
V porovnání s rokem 2020 došlo k největšímu nárůstu produkce palivového dřeva v Německu, Francii (v obou případech +15 %) a Maďarsku (+14 %). Naopak největší pokles zaznamenalo Lucembursko (-23 %), Rakousko (-8 %) a Estonsko (-6 %).
Graf: Produkce kulatiny pro palivové dříví v EU
Zdroj: Eurostat
Obnovitelný, ale “nezelený” zdroj?
I přes skutečnost, že se o palivovém dříví mluví jako o obnovitelném zdroji energie, v plánech Evropské komise na zelenou transformaci významnou roli nehraje. Přednost mají zejména větrné a fotovoltaické elektrárny, které jsou však spíše užitečným zdrojem elektrické energie a nikoliv tepla.
Spotřeba dřeva na energetické účely je však do jisté míry v rozporu s plány na znovuzalesnění Evropy, které je také klíčovou součástí zelené transformace. Jedná se tedy pouze o další trade–off, který musí EU v rámci reforem podobného rozsahu podstupovat. V tomto případě je na výběr mezi dalším zdrojem udržitelné energie, nebo rozšířením evropských lesů.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
