Příspěvky na DIP zatím firmy nabízí spíše výjimečně. Zaměstnanci se k novému produktu staví rovněž opatrně

Dlouhodobý investiční produkt mohou Češi využívat už od začátku letošního roku. Většina z nich ale nadále setrvává u penzijního spoření. Důvodem je především neznalost, ale také váhavost zaměstnavatelů. Ti vyčkávají a zatím pouze malá část z nich svým zaměstnancům na DIP přispívá. Hlavním argumentem je malá informovanost a případná administrativní zátěž.

I když byl už dlouhodobý investiční produkt spuštěn již na začátku roku a poskytovatelů je na tuzemském trhu celá řada, přístup potencionálních klientů a firem je spíše opatrnější. Podle zkušeností investičních poradců nový produkt určený pro spoření na stáří mnoho lidí dokonce vůbec nezaregistrovalo. Zejména u starších lidí převládá konzervatismus a důvěra k doplňkovému penzijnímu spoření nebo penzijnímu připojištění. Mladší DIP sice většinou vítají a část z nich už do něj peníze vkládá, ale někteří stále čekají, zda se nabídka ještě nerozšíří.

Firmy se do DIP nehrnou

Stejně jako u penzijního spoření mohou společnosti svým zaměstnancům k DIP přispívat a rozšířit tak nabídku benefitů. Ročně mohou zaměstnavatelé přispět až 50 tisíc korun, zatím tuto možnost ale využívá málokdo. „Většina zaměstnavatelů je se změnami opatrná a spíše čeká. Pokud nepřijde výrazná osvěta a provedení novými možnostmi zaměstnaneckými benefity, do novot se nehrnou,“ říká Vojtěch Mejzlík, investiční specialista ze společnosti Sirius Finance.

I když se podle Mejzlíka zaměstnanci na možnosti DIP svých zaměstnavatelů ptají, v drtivé většině dostanou negativní odpověď.  Důvodů, proč se zatím firmy k DIP staví spíše negativně, je hned několik. Jedním z hlavních může být výraznější „papírování“. Investice v režimu DIP jsou velmi pestré, a to díky nabídce poskytovatelů, zaměstnanci si tak mohou založit více investičních účtů DIP a příspěvky mezi nimi libovolně rozkládat. 

„Pokud takový klient vystaví svého zaměstnavatele nutnosti několikrát ročně měnit nastavení a směřování příspěvků, vytvoří pro mzdovou účtárnu nemalou dodatečnou administrativní zátěž a konec konců i vyšší riziko odpovědnosti za chyby, ke kterým přitom může dojít,“ popisuje Vlastimil Sojka, daňový poradce a jednatel společnosti KODAP.

Penzijní spoření pořád hraje prim

I když se spolu se startem DIP očekával částečný odliv od ostatních penzijních produktů, k ničemu takovému zatím nedochází. Podle zkušeností investičního specialisty Vojtěcha Mejzlíka nemají klienti důvod vypovídat smlouvy penzijního spoření, když jim nadále stát i zaměstnavatel přispívají. „Ještě jsem se nesetkal s případem, kdy by si někdo kvůli DIP zrušil penzijní připojištění. Ve většině případů k založení DIP dojde buďto díky radě od nás anebo přímo zájmu klienta, nikoliv například na popud zaměstnavatele. Ale očekávám, že se toto bude ještě během letošního roku výrazně měnit,“ uzavírá Mejzlík.

Foto: Pixabay

Zdroj: PR Mollo