Aktuálně:

Noční vlaky v Evropě: Velký návrat, který se nekoná

01.01.2026, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Noční vlaky v Evropě: Velký návrat, který se nekoná

Před pár lety to vypadalo jako jistá věc. Noční vlaky se měly stát symbolem zelené mobility, ekologickou alternativou k letadlům. Politici slibovali, železniční společnosti plánovaly nové trasy. Nadšenci už snili o romantice spacích vozů napříč kontinentem. Jenže dnes, na konci roku 2025, je jasné, že se slibovaná renesance zastavila dřív, než pořádně začala.

Proč se sen o návratu nočních vlaků rozplynul? Nejde o nedostatek zájmu cestujících – ti by jeli rádi. Problém je jinde: v penězích, byrokracii a zastaralém systému, který nové nápady dusí rychleji, než stačí vyjet z nádraží.

Když chtějí ti, kdo nemohou

Chris Engelsman, spoluzakladatel startupu European Sleeper, to shrnul výstižně: „Poptávka existuje. Lidé noční vlaky milují, považují je za ekologičtější a efektivnější. Problém jsou omezení a byrokracie železničního systému.“ Zákazníci by jeli, ale železnice se podle jejich přání neřídí.

Železniční expert Jon Worth situaci popsal ještě ostřeji: „Ti, kdo by mohli jednat, nechtějí – a ti, kdo chtějí, nemají prostředky.“ Zkuste si dnes rezervovat noční vlak několik měsíců dopředu. Nejspíš neuspějete. Poptávka je obrovská, nabídka stagnuje.

Noční vlaky jsou z pohledu provozovatelů ekonomická noční můra. Jeden vlak může jet jen jednou za noc, potřebuje speciální personál a především – nesmírně drahé vagony. Nové lůžkové vozy představují investici v řádu milionů eur za kus. Thibault Constant, zakladatel francouzského startupu Nox Mobility, říká: „Investoři se podívají na historii nočních vlaků a řeknou: ‚Tohle přece nemůže být ziskové.'“

Slepá ulička mezi Bruselem a Milánem

European Sleeper dnes jezdí s vagony „v podstatě zachráněnými ze šrotu“, jak poznamenal Worth. Rozšířit síť nočních vlaků bez nových souprav nejde – ale nikdo je neobjednává. Constant popisuje klasický začarovaný kruh: „Neexistuje důkaz, že noční vlaky mohou být komerčně úspěšné, takže investoři nevěří. Musíme jim ukázat, že to dokážeme lépe než stávající operátoři.“

I rakouské dráhy ÖBB, nejangažovanější provozovatel nočních vlaků v Evropě, přiznávají potíže. „Dlouhé dodací lhůty nových vozidel, vysoké personální náklady a noční výluky jsou velké výzvy,“ uvedl mluvčí společnosti. A dodal: „Noční vlaky jsou dobrým doplňkem denních spojů, poptávka existuje – ale provozní náklady omezují nabídku služeb.“

Německé Deutsche Bahn zní podobně. „Za současných politických podmínek je provoz nočních vlaků velkou ekonomickou výzvou,“ řekl Marco Kampp, šéf mezinárodní dálkové dopravy DB.

A i kdyby se našly peníze na nové vlaky, samotný provoz je další bitva. Engelsman popisuje neustálé operační překážky: zprávy od správců infrastruktury ve stylu „omlouváme se, váš vlak nemůže měsíc jezdit“ a obecnou neochotu zavedených hráčů pomáhat nováčkům.

Přeshraniční byrokracie situaci ještě zhoršuje. „Jízdní řády jsou stále národní,“ vysvětluje Engelsman. Když European Sleeper plánoval novou linku Brusel–Milán, musel vyjednávat s každou zemí zvlášť. Belgie nejprve přidělila hraniční čas, který celou trasu znehodnotil – a proces musel začít znovu od nuly.

„Nemůžete optimalizovat celou trasu – jste nuceni upravovat zemi po zemi. Je to velmi neefektivní,“ říká Engelsman. Postupem času se vztahy s jednotlivými úředníky zlepšují – „mají rádi vlaky, líbí se jim naše projekty“ – ale struktury, ve kterých pracují, zůstávají pomalé a rigidní.

Podle Wortha slibovaná renesance nikdy nenastala, protože nebyla založená na reálných vagónech, financování ani skutečné koordinaci. „Bylo hodně naděje, ale málo plánování,“ říká. I vlajková linka Paříž–Vídeň provozovaná s ÖBB se rozpadla, jakmile zmizely francouzské dotace. „SNCF ji nechtěla provozovat. Jakmile dotace zmizela, odešli.“

Kdo to zachrání?

Přesto se nová vlna operátorů stále snaží. Startupy jako European Sleeper opatrně expandují. Nox Mobility experimentuje s pronajatými vagony, aby snížila kapitálové náklady a předefinovala, jak noční služba funguje – od prodeje jízdenek po nabídku na palubě.

Pro European Sleeper je klíčová otázka, zda dokáže ze svých stárnoucích vlaků vyždímat alespoň nulový provozní výsledek dost dlouho na to, aby získala finanční zázemí pro nákup nových. Pro Nox je rovnice ještě přísnější: „Jak Nox získá peníze? To je zdaleka nejdůležitější otázka,“ říká Worth.

Na papíře existuje seznam potenciálních tras a projektů, které by mohly tvořit páteř skutečného oživení – pokud se najdou peníze a vlaky. Worth vidí největší šanci ve střední Evropě: „Pokud začnou v Německu a sousedních zemích, ne ve Francii a Španělsku, mají reálnou šanci na úspěch.“

Švýcarské dráhy zrušily plánované noční spojení z Basileje do Malmö poté, co švýcarští zákonodárci škrtli potřebné financování. Rail Baltica, nová severojižní trať přes Pobaltí, má být hotová kolem roku 2030 – plány na noční vlaky do Tallinnu existují, ale „nikdo neví, odkud ty vlaky přijdou,“ poznamenává Worth skepticky.

Constant věří, že „vše bude snazší“, jakmile vstoupí více soukromých hráčů a správci infrastruktury se přizpůsobí. Worth říká, že nové projekty „nastanou“ – ale jen v minimální podobě, dokud někdo nezafinancuje velkosériovou výrobu vagónů. Všechny tyto dysfunkce lze vyřešit, uzavírá Worth. „Ale otázka zní: kdo to konečně vezme do ruky a rozjede?“

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Temelín pokořil vlastní rekord. A příští rok ho zase nepřekoná

04.01.2026, Autor: Josef Neštický

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila loni 17,38 milionu megawatthodin elektřiny – nejvíc ve své historii. Oproti dosavadnímu rekordu z roku 2017 to znamená nárůst o 900 tisíc MWh. Loňská produkce by pokryla spotřebu všech jihočeských domácností na patnáct let dopředu. Temelín sám pokrývá zhruba pětinu celkové spotřeby elektřiny v Česku.

Živnostníci si připlatí, ale možná jen nakrátko. Vláda slibuje návrat peněz

03.01.2026, Autor: red

Nový rok začíná pro živnostníky nepříjemně: od ledna 2026 jim narostou minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění o 1124 korun měsíčně. Vláda Andreje Babiše ale slibuje, že zvýšení zruší a zaplacené peníze vrátí. Jde o další kapitolu v příběhu, který ukazuje, jak politicky citlivé je téma odvodů OSVČ – a jak komplikované může být jejich plánování.

Noční vlaky v Evropě: Velký návrat, který se nekoná

01.01.2026, Autor: Marek Hájek

Před pár lety to vypadalo jako jistá věc. Noční vlaky se měly stát symbolem zelené mobility, ekologickou alternativou k letadlům. Politici slibovali, železniční společnosti plánovaly nové trasy. Nadšenci už snili o romantice spacích vozů napříč kontinentem. Jenže dnes, na konci roku 2025, je jasné, že se slibovaná renesance zastavila dřív, než pořádně začala.

Zelenskyj přiznal nevyhnutelné: Bez Ameriky to nejde

31.12.2025, Autor: red

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Fox News vyslovil nahlas to, co mnozí tušili, ale málokdo chtěl slyšet: bez podpory Spojených států nemůže Ukrajina ve válce s Ruskem zvítězit. Tato slova nejsou jen diplomatickým gestem vůči Washingtonu. Jsou přiznáním reality, v níž se Kyjev nachází téměř čtyři roky od začátku ruské invaze.

Euro pro všechny? Proč společná měna stále není skutečně společná

30.12.2025, Autor: red

Jste v Praze a platíte korunami. Přejedete hranice do Bratislavy – a najednou eurem. Obě země vstoupily do EU ve stejný den, obě podepsaly stejný závazek. Dvacet let poté má Slovensko euro, Česko korunu. Evropská unie má 27 členských států, ale eurem platí 21 z nich. Naposledy se od ledna přidá Bulharsko. Zbylých šest si ponechává vlastní měny – a rozhodně to není náhoda.

Šefčovič: Rok 2025 byl nejnáročnější výzvou mé kariéry

30.12.2025, Autor: Josef Neštický

Slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič bilancuje rok v čele obchodní politiky Evropské unie s pocitem, že právě prošel nejnáročnějším obdobím své profesní dráhy. Svět obchodu se podle jeho slov „kompletně změnil" a Evropa musela reagovat na tlaky ze všech stran. Stovky hodin vyjednávání s Američany, finalizace dohody s Mercosurem i hledání odpovědi na čínskou expanzi. To vše v roce, kdy se geopolitické napětí promítlo do každé obchodní faktury.

Trump v Evropě propadl. Ani jeho vlastní fanoušci mu nevěří

30.12.2025, Autor: Marek Hájek

Donald Trump si představoval, že bude hrdinou evropských pravicových populistů. Když se ale podíváte na čísla z prosincového průzkumu agentury POLITICO, pochopíte, proč to nevyšlo – nepopulární je i mezi těmi, kdo by měli být jeho přirozenými spojenci. A nejde jen o sympatie. Jde o střet dvou verzí nacionalismu, které si navzájem překážejí.

Česká ekonomika míří do roku 2026 s větrem v zádech. Ale vydrží to?

29.12.2025, Autor: red

Zatímco v Evropě se mnozí stále otřepávají z energetické krize a slabé poptávky, česká ekonomika si vede překvapivě dobře. Podle prosincového průzkumu ministerstva financí mezi patnácti tuzemskými institucemi by měl hrubý domácí produkt v příštím roce vzrůst o 2 až 2,5 procenta. Inflace se usadí poblíž dvouprocentního cíle České národní banky a reálné mzdy porostou dál.