Předběžný výsledek průzkumu PMI pro eurozónu za letošní únor naznačuje zrychlení hospodářského růstu. Úroveň kompozitního indikátoru PMI se v únoru vyšplhala na devítiměsíční maximum a odpovídá mezičtvrtletnímu růstu HDP tempem 0,3 %. Tahounem růstu ekonomické aktivity je sektor služeb, zatímco průzkum pro zpracovatelský průmysl dává smíšené signály.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v únoru dle předběžných výsledků vzrostl z lednové úrovně 50,3 na úroveň 52,3. Na úrovni 52,3 ke kompozitní PMI indikátor nejvyšší od loňského května. Finanční trh očekával nárůst souhrnného PMI indikátoru na úroveň 50,7. Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity. Kompozitní PMI indikátor je nad úrovní padesáti bodů druhý měsíc v řadě a průzkum PMI naznačuje, že se hospodářské oživení v eurozóně zrychluje. Ekonomice eurozóny se tedy podařilo vyhnout recesi: dle předběžných údajů rostl HDP eurozóny v loňském závěrečném čtvrtletní mezikvartálně o 0,1 %, únorový PMI průzkum by byl konzistentní s mezikvartálním nárůstem HDP o 0,3 %.
Detaily únorové PMI průzkumu však vykreslují smíšený obrázek. PMI ve zpracovatelském průmyslu v únoru klesl z úrovně 48,8 na 48,5 (tržní odhad: 49,3), což představuje první meziměsíční zhoršení PMI indikátoru pro zpracovatelský sektor od loňského října. Nicméně, PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu v únoru vzrostl z úrovně 48,9 na 50,4, což představuje devítiměsíční maximum. Nové objednávky ve zpracovatelském průmyslu dle průzkumu PMI nadále klesají, únorový pokles byl ale nejmírnější za uplynulých 9 měsíců. Zpracovatelský průmysl hlásí zlepšování situace v dodavatelských řetězcích, což je příznivá zpráva jak pro výhled výroby, tak pro výhled nákladů, jež při zlepšených podmínkách v zásobování mohou začít klesat. V samotném únoru rostly náklady ve zpracovatelském sektoru jen nepatrně a nejmírněji od září 2020.
Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v únoru vzrostl z 50,8 na úroveň 53,0: nejvýše od loňského června (trh očekával nárůst na úroveň 51,0). Sektor služeb hlásí růst nových objednávek, jenž byl letos v únoru nejsilnější za uplynulých 9 měsíců. Sektor služeb zároveň hlásí výrazný růst nákladů, byť tempo růstu již nedosahuje vrcholů z loňského roku.
Služby i zpracovatelský průmysl hlásí růst zaměstnanosti a zlepšuje se optimismus ohledně výhledu výroby a celkové situace pro příštích 12 měsíců..
Únorový průzkum PMI podporuje názor, že se ekonomická aktivita v eurozóně oživuje s tím, jak odeznělo riziko energetické krize a v průmyslu se zlepšují podmínky na straně zásobování. Ekonomika eurozóny se v závěru loňského roku vyhnula mezikvartálnímu poklesu HDP a letošní první čtvrtletí by mohlo být ve znamení zrychlení mezikvartálního růstu HDP. Průzkum PMI zároveň naznačuje zmírňování inflačních tlaků v eurozóně, inflační rizika ale stále zůstávají výrazná a ECB tak bude svou měnovou politiku zpřísňovat nejen v březnu, ale dle všeho také přinejmenším po celé druhé čtvrtletí.
Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny včetně Německa příznivý signál ve smyslu oživení hospodářského růstu na klíčových exportních trzích. Prognózy pro výkon HDP eurozóny pro letošní rok byly v posledních týdnech vesměs přepisovány nahoru, což platí i o nedávno zveřejněné prognóze z dílny Evropské komise. Zlepšující se hospodářská situace v eurozóně by měla být reflektována také zlepšením výhledu pro českou ekonomiku, kde pro letošek očekáváme celoroční růst HDP zhruba na úrovni 0,5 %.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR.Konektor