Inflace v ČR – srpen 2024

V srpnu vzrostla cenová hladina meziročně o 2,2 %, jinými slovy – růst cenové hladiny se proti červenci nezměnil. Proti všeobecnému očekávání je údaj poněkud vyšší (ČNB očekávala 1,8 %), ale předpoklad, že letošní celoroční inflace dosáhne něco kolem 3 %, tím narušen není.

V následujících měsících se dají očekávat vyšší čísla než je toto srpnové, neboť se do nich promítne vývoj cen z konce loňského roku – dobře je to vidět z následujícího přehledu: 

Meziroční srovnání

Růst cen za období od srpna 2023 do srpna 2024 ovlivnily nejvíce ceny potravin a pohonných hmot: zatímco potraviny zdražovaly, ceny pohonných hmot klesly celkově o 4,1 %, když ještě v červenci rostly o 5,6 %. Pokles cen některých potravin sice pokračoval, ale už pomaleji, například u mouky, uzenin, mléka, sýrů, vajec i ovoce a zeleniny. Zároveň rostly rychleji ceny másla o 22,4 % (v červenci o 15,2 %), čokoládových výrobků o 18,6 % (v červenci o 16,0 %), nealkoholických nápojů o 4,2 % (v červenci o 3,4 %). Vzrostly rovněž ceny lihovin (+5 %), piva (+4,4 %) a tabákových výrobků (+6,5 %). Přesto celkově ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly meziročně o 1,8 %.

Největší váhu v meziročním růstu cen si nadále podrželo zvýšení cen, souvisejících s bydlením. Nájemné vzrostlo za rok o 6,6 %, což bylo způsobeno zejména růstem cen nových nemovitostí. Rostly však i náklady na běžnou údržbu bytů o 4,7 %, stouplo vodné o 10,9 %, stočné o 13,4 %, zvýšily se cena elektřiny o 8,2 %, tepla a teplé užitkové vody o 5,8 %. Tento vývoj nezmírnily ani klesající ceny  zemního plynu (- 7,2 %) a tuhých paliv (- 2,5 %). Významný je i pokračující růst cen stravovacích a ubytovacích služeb (o 6,8 % a o 8,5 %). 

Když se podíváme na celý spotřební koš, ceny zboží vzrostly o 0,5 %, ceny služeb o 5,0 %.

Porovnáme-li ceny v srpnu 2024 s cenami v srpnu 2015 (tzv. bazický index spotřebitelských cen), zjistíme, že ceny vzrostly za devět let o 52,4 % (stejné měření v červenci vykázalo růst o 52,0 %).

Meziměsíční srovnání

Za samotný srpen, stouply ceny  celkově o 0,3 %. U potravin se je patrný vliv letní sezóny, v oddíle bydlení je i na měsíční bázi vidět růst nájemného  z bytů o 0,3 % a cen tepla a teplé vody o 0,7 %. Opačným směrem působily ceny pohonných hmot (-2,2 %) a ceny automobilů (které zlevnily o 0,7 %). Ceny zboží vzrostly v srpnu celkově o 0,1 % a ceny služeb o 0,5 %.

Některé položky jsou v následující tabulce:

Mezinárodní srovnání

V rámci EU se porovnává růst cen ukazatelem HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen), který je zjišťován podle metodfiky, stejné ve všech zemích. Podstatným rozdílem mezi HCPI a naším indexem spotřebitelských cen CPI) je tzv. imputované nájemné (tedy nájemné, které by platili lidé, bydlící ve svých bytech), které má v našem indexu váhu 10 % a v HCPI zahrnuto není. HCPI je většinou zhruba o 0,1 – 0,2  

Srovnatelné údaje z evropských zemí jsou tedy k dispozici vždy později, lze však pracovat s  předběžnými výpočty Eurostatu. Podle nich vzrostl HICP v srpnu v Česku meziměsíčně o 0,1 % a meziročněo 2,4 % (v červenci o 2,5 %). Údaje o dalších zemích jsou v následující tabulce: 

Vidíme, že nejnižší meziroční inflace byla v srpnu v Litvě a nejvyšší v Belgii. O měsíc dříve mělo nejvyšší inflaci Rumunsko (5,8 %) a nejnižší Finsko (0,5 %). HICP za celou EU (tedy za všech 27 členských zemí) je zatím k dispozici pouze jako předběžný údaj za červenec – bylo to 2,8 %, tedy o 0,2 procentního bodu více o měsíc dříve.  

Inflace – příčiny a důsledky, výhled

Srpnové údaje o inflaci lze považovat za dobrý signál o uklidňování cenové hladiny jak u nás, tak ve většině okolních zemích, se kterými nás spojují ekonomické zájmy. Výhled však není bez rizika. Za úvahu jistě stojí, že jádrová inflace(tedy inflace bez vlivu cen potravin, pohonných hmot a nepřímých daní) vzrostla meziročně o 2,4 % a tzv. měnověpolitická inflace (očištěná pouze o vliv nepřímých daní) o 2,1 %. Jádrovou inflaci ovlivňuje zejména růst nominálních mezd, který již nabral slušné tempo (7 %) a zajistil tak i růst reálných příjmů. Vyšší koupěschopná poptávka může podpořit růst ekonomiky, ale z hlediska inflace zvyšuje riziko. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla