V srpnu vzrostla cenová hladina meziročně o 2,2 %, jinými slovy – růst cenové hladiny se proti červenci nezměnil. Proti všeobecnému očekávání je údaj poněkud vyšší (ČNB očekávala 1,8 %), ale předpoklad, že letošní celoroční inflace dosáhne něco kolem 3 %, tím narušen není.
V následujících měsících se dají očekávat vyšší čísla než je toto srpnové, neboť se do nich promítne vývoj cen z konce loňského roku – dobře je to vidět z následujícího přehledu:
| Měsíc | Meziroční CPI v % |
| Srpen 2023 | 8,5 |
| Září 2023 | 6,9 |
| Říjen 2023 | 8,5 |
| Listopad 2023 | 7,3 |
| Prosinec 2023 | 6,9 |
| leden 2024 | 2,3 |
| Únor 2024 | 2 |
| Březen 2024 | 2 |
| Duben 2024 | 2,9 |
| Květen 2024 | 2,6 |
| Červen 2024 | 2 |
| Červenec 2024 | 2,2 |
| Srpen 2024 | 2,2 |
Meziroční srovnání
Růst cen za období od srpna 2023 do srpna 2024 ovlivnily nejvíce ceny potravin a pohonných hmot: zatímco potraviny zdražovaly, ceny pohonných hmot klesly celkově o 4,1 %, když ještě v červenci rostly o 5,6 %. Pokles cen některých potravin sice pokračoval, ale už pomaleji, například u mouky, uzenin, mléka, sýrů, vajec i ovoce a zeleniny. Zároveň rostly rychleji ceny másla o 22,4 % (v červenci o 15,2 %), čokoládových výrobků o 18,6 % (v červenci o 16,0 %), nealkoholických nápojů o 4,2 % (v červenci o 3,4 %). Vzrostly rovněž ceny lihovin (+5 %), piva (+4,4 %) a tabákových výrobků (+6,5 %). Přesto celkově ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly meziročně o 1,8 %.
Největší váhu v meziročním růstu cen si nadále podrželo zvýšení cen, souvisejících s bydlením. Nájemné vzrostlo za rok o 6,6 %, což bylo způsobeno zejména růstem cen nových nemovitostí. Rostly však i náklady na běžnou údržbu bytů o 4,7 %, stouplo vodné o 10,9 %, stočné o 13,4 %, zvýšily se cena elektřiny o 8,2 %, tepla a teplé užitkové vody o 5,8 %. Tento vývoj nezmírnily ani klesající ceny zemního plynu (- 7,2 %) a tuhých paliv (- 2,5 %). Významný je i pokračující růst cen stravovacích a ubytovacích služeb (o 6,8 % a o 8,5 %).
Když se podíváme na celý spotřební koš, ceny zboží vzrostly o 0,5 %, ceny služeb o 5,0 %.
Porovnáme-li ceny v srpnu 2024 s cenami v srpnu 2015 (tzv. bazický index spotřebitelských cen), zjistíme, že ceny vzrostly za devět let o 52,4 % (stejné měření v červenci vykázalo růst o 52,0 %).
Meziměsíční srovnání
Za samotný srpen, stouply ceny celkově o 0,3 %. U potravin se je patrný vliv letní sezóny, v oddíle bydlení je i na měsíční bázi vidět růst nájemného z bytů o 0,3 % a cen tepla a teplé vody o 0,7 %. Opačným směrem působily ceny pohonných hmot (-2,2 %) a ceny automobilů (které zlevnily o 0,7 %). Ceny zboží vzrostly v srpnu celkově o 0,1 % a ceny služeb o 0,5 %.
Některé položky jsou v následující tabulce:
| Položka | Za měsíc v % |
| Tabákové výrobky | +1,3 |
| lihoviny | +1,7 |
| Víno | +1,8 |
| Drůbeží maso | -5,0 |
| Ovoce | +2,2 |
| Mléko polotuč. trv. | +8,8 |
| Oleje a tuky | +3,1 |
| Máslo | +4,8 |
| Vepřové maso | +1,0 |
| Vejce | -6,2 |
| Brambory | -21,2 |
Mezinárodní srovnání
V rámci EU se porovnává růst cen ukazatelem HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen), který je zjišťován podle metodfiky, stejné ve všech zemích. Podstatným rozdílem mezi HCPI a naším indexem spotřebitelských cen CPI) je tzv. imputované nájemné (tedy nájemné, které by platili lidé, bydlící ve svých bytech), které má v našem indexu váhu 10 % a v HCPI zahrnuto není. HCPI je většinou zhruba o 0,1 – 0,2
Srovnatelné údaje z evropských zemí jsou tedy k dispozici vždy později, lze však pracovat s předběžnými výpočty Eurostatu. Podle nich vzrostl HICP v srpnu v Česku meziměsíčně o 0,1 % a meziročněo 2,4 % (v červenci o 2,5 %). Údaje o dalších zemích jsou v následující tabulce:
Vidíme, že nejnižší meziroční inflace byla v srpnu v Litvě a nejvyšší v Belgii. O měsíc dříve mělo nejvyšší inflaci Rumunsko (5,8 %) a nejnižší Finsko (0,5 %). HICP za celou EU (tedy za všech 27 členských zemí) je zatím k dispozici pouze jako předběžný údaj za červenec – bylo to 2,8 %, tedy o 0,2 procentního bodu více o měsíc dříve.
Inflace – příčiny a důsledky, výhled
Srpnové údaje o inflaci lze považovat za dobrý signál o uklidňování cenové hladiny jak u nás, tak ve většině okolních zemích, se kterými nás spojují ekonomické zájmy. Výhled však není bez rizika. Za úvahu jistě stojí, že jádrová inflace(tedy inflace bez vlivu cen potravin, pohonných hmot a nepřímých daní) vzrostla meziročně o 2,4 % a tzv. měnověpolitická inflace (očištěná pouze o vliv nepřímých daní) o 2,1 %. Jádrovou inflaci ovlivňuje zejména růst nominálních mezd, který již nabral slušné tempo (7 %) a zajistil tak i růst reálných příjmů. Vyšší koupěschopná poptávka může podpořit růst ekonomiky, ale z hlediska inflace zvyšuje riziko.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Mohlo by vás také zajímat:
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
